The Tempest
Režie:
Derek JarmanHudba:
Brian HodgsonHrají:
Toyah Willcox, Peter Bull, David Meyer, Heathcote Williams, Ken Campbell, Elisabeth Welch, Karl Johnson, Helen Wellington-Lloyd, Claire Davenport (více)Obsahy(2)
Ctnost a šlechetnost je víc než msta... Příběh o lásce a nenávisti, o mstě a odpuštění, vypráví o ztroskotavších na pustém ostrově, na němž žije ve vyhnanství vévoda Prospero s dcerou Mirandou a svým služebníkem Kalibánem, synem čarodějnice Sykorax. Byl to Prospero, kdo magií přivolal bouři, protože se chce pomstít uchvatiteli svého milánského vévodství, jímž je jeho vlastní bratr Antonio, a neapolskému králi Alonsovi, který Antoniovi pomohl. Oba muži nyní bloudí po pustém pobřeží, zatímco po setkání Alonsova syna Ferdinanda s Mirandou vstupuje do příběhu láska… Bouře je poslední velkou hrou Williama Shakespeara a je pokládána za jeho tvůrčí testament. Jsou v ní obsažena všechna základní témata jeho her a postava Prospera bývá vykládána jako dramatikovo alter ego. Derek Jarman připravoval adaptaci Bouře několik let a přepracoval text tak, aby jeho verze nebyla přímočarou adaptací hry. V poznámkách ke scénáři Jarman uvedl: „Doufám, že se mi podaří zachytit něco z tajemství a atmosféry předlohy, aniž bych upadl do teatrálnosti.“ (Česká televize)
(více)Recenze (11)
Prapodivná zlátanina s shakespearovskými veršovanými dialógmi a s nevkusnými šašovskými postavami, ktoré sa predháňajú v tom, kto sa bude viac ksichtiť a škeriť. Nepochopím prvoplánovú mužskú nahotu - hopsajúcich bimbasov je hneď niekoľko - hlavne keď na režisérskej stoličke sedel muž. K záveru sa z toho kľula väčšia a väčšia dejová nuda. ()
V Jarmanově adaptaci lze leccos napadnout, na druhou stranu je třeba ocenit, že režisér nepodstrojuje divákovi ani nepřeceňuje své síly, jak se to stalo Greenawayovi a Taymorové. Film, údajně plný alchymistických a kabalistických symbolů (v Prosperovi Jarman viděl literární odraz Johna Deea), je jako obvykle silně stylizován s důrazem na výtvarnou stránku. Kalibán v podání herce, který léta předtím ztratil zrak, se myslím vysloveně povedl; Miranda ztělesněná tehdejší punkovou rebelkou, nejistou si svojí sexuální orientací, odpovídá mé představě "nehotové" dívky, vychované v nepřítomnosti žen. S kostýmem Ariela to ale tvůrci přehnali a nápadné zaujetí mužskými těly Shakespeara obohacuje stejně málo jako finále s mariňáky. ()
Mysticky alternativní adaptace sází na výtvarné obrazy víc než na děj a je jakýmsi psychedelickým odvarem Shakespearovy hry. Možná si však libuje až příliš v občasném zdůrazňování ošklivosti a režisér se také až přehnaně nechal unášet mužskou nahotou. Podmanivě tajemnou atmosféru však tomuto snímku upřít nelze. ()
Důležitá poznámka: Derek Jarman věnoval tento film svojí matce. Na plátně se už objevuje jarmanovská modř. - Škoda, že Derek neměl takovou výdrž - jako třeba Martin Hilský - a nezadaptoval celé Shakesperovo dílo (snad bych k němu získal vřelejší vztah). Úvodní a závěrečná "Bouře" mi s "The Tempest" ani "La tempête" moc neštimuje. Bouři na moři i bouři v tanečním sále či obecné dění v paláci i vně něj spíš ozřejmuje původní latinské slovo "tempestas", které zahrnuje čas (česky nečas) v povětří a kdekoli jinde. Odpustit je možno jedině v bouři - viz andri *** ()
Já neznám všechny Shakespeaarovy hry a Bouře je pro mě jedna z těch neznámých. Nejsem si zcela jist, zda se dá dílo tohoto vele dramatika zničit, když se člověk alespoň trochu drží předlohy. Vždyť už jen jazyk, který postavy používají je úchvatný v českém dabingu, jak to potom asi zní v originále. Celkově mi ale příběh nesedl. Celé je to takové temné, místy skoro hororové. Oproti jiným dílům zde není ani nějaký extra dějový vývoj. Bouře se zkrátka odlišuje velmi. ()
Reklama