Režie:
Karel KachyňaScénář:
Karel ČabrádekKamera:
Jiří MacákHudba:
Petr HapkaHrají:
Ondřej Vetchý, Jiřina Jirásková, Jiří Ployhar ml., Mojmír Maděrič, Jan Hrušínský, Jan Hraběta, Lucie Vondráčková, Simona Stašová, Alena Mihulová (více)Obsahy(1)
Příběh z fotbalové „pralesní" ligy Zelená je tráva, fotbal to je hra... A to jak ten „velký" ligový, kde se točí obrovské peníze, tak i fotbal, který žije jen z nadšení vesnických fandů, fotrů, klubových funkcionářů a dalších lidí, kteří jsou pro něj schopni obětovat i svůj osobní život. SK Vrátno je klub, který nedrží nad vodou sponzorské dary, ale srdce a obětavost členů, přátel a fanoušků. Nikdo nechce spadnout do pralesní ligy, ale někdo tam musí. Proto se zápasy neodehrávají jen na hřišti, ale i v hospodě, kde je dohodnutá výhra stejně důležitá jako ta vydřená na hřišti. (Bohemia MP)
(více)Recenze (179)
Dávám tři, ale - takříkaje - v dobrém slova smyslu. Je to příjemný televizní film s účastí několika dobrých českých herců, nic víc, nic míň. Já osobně jsem fanouškem fotbalu a pro srandu jej i hraji, takže o to je mi film sympatičtější. Taky mě ale o to více mrzely protivné a do očí bijící chyby - hlavně fotbalové sekvence jsou natočeny až trapným způsobem. ()
Typický Kachyňa... Jeho expresivní kamera je pro jeho filmy tak charakteristická, že nelze nepoznat, kdože to vedl ruku kameramanovu. Oslava života, oslava obyčejných lidí, ať už kopálistů, notoriků nebo normální vesničanů, vyznívá v jeho snímcích (a scénářích) ohromně poeticky a ethéricky, což je s odkazem na zmiňovanou kameru až s podivem. I tu největší člověčenskou mizérii dokázal vyjádřit velmi citlivými prostředky a naopak i největší okamžiky štěstí racionálně střízlivým pohledem. V jeho snímcích je příroda především kulisa, ...vlastně hlavní a jediná kulisa. Tímto televizním filmem znovu potvrdil, kam celý život vedly nitky jeho srdce (fotbal byl jen záminkou :-). ()
Vesnický fotbal a sport obecně vždycky zůstane kapitolou samo o sobě. Na vesnici je to všechno jinak. Lidi se znají, víc vše prožívají. Sám jsme byl dříve svědkem toho, jak se ve vlaku domlouval zápas za půlku prasete. Nikdy jsem na vsi nebydlel a tak rád bych takový fotbal hrál. Tam totiž nerozhoduje um, ale zápal pro věc. Zápal a nadšení. A ten Jiřina Jirásková rozhodně má. A s ní i ostatní. Herecké výkony jsou velmi uvěřitelné a s tím vše, co se odehrává ve filmu. Takhle to zkrátka chodí. Škoda je jen to, že na vesnicích fotbal upadá a mnoho klubů s jistotou během několika let skončí. Film není přehlídkou cinematického umu, který by vynesl lva nebo Oscara. Ale je to film, který potěší každého fotbalového fanouška. Nenáročný, ale milý. ()
Fotbalové prostředí připomíná spíš pokračování ságy Kmotr, než sport a to žáčkama počínajea přes pralesní ligy první ligou konče. V hledišti zase vládnou lidé s IQ v minusových číslech a tak není divu, že toto téma přitahuje satiristické náměty. Jedním z nich je i Kožené slunce, který dokáže mnohejma scénama a dialogama velmi slušně rozesmát. Nemůže se však zbavit dojmu, že minimálně s dialogama se šlo ještě více vyhrát. ()
Jakožto odrodilec v dost fotbalové famílii ke Koženému Slunci můžu říct jen - tak takhle nějak se nastavuje zrcadlo:) Ano, Kožené Slunce opravdu věrně, i díky výborným hercům, ukazuje jak to na těch okresních soutěžích chodí, jak jsou ti lidičkové oddáni tomu svému fotbalu, a jak ho nikdy neopustí. Člověk to svým způsobem musí obdivovat...a upřímně, mezi námi, při zápase na drňáku v Borohrádku si užijete jako divák mnohem víc zábavy než při finále Ligy Mistrů. ()
Galerie (13)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (4)
- Ve scéně, kdy na konci filmu docent (Jan Hraběta) vykopne míč do vzduchu, je míč celý bílý. Když však dopadá, je černobílý. (M.B)
- Na konci jedou všichni hlavní protagonisté filmu na zápas na kole, až na dvě vyjímky, kdy farář (Jaromír Dulava) veze Zobalku (Jiřina Jirásková) na skútru. Toto řešení bylo zvoleno proto, že ve skutečném životě neuměla Jiřina Jirásková jezdit na kole. (cundak)
Reklama