Všichni musí být v pyžamu

bohužel nijak extra vtipná sonda do hříšnosti lidského života ve vší jeho všednosti. malosti a neschopnosti odolávat tolik přirozeným, byť člověku zakázaným (a o to více chutnajícím), ovocím... scénář není nic moc a ani plejáda zvučných jmen v čele se slušným husákovým (až husarským) výkonem nevytahují tento snímek nad průměrných 50%. (22.03.2011)

Komedie, ze které je ještě dnes cítit unylá atmosféra osmdesátých let s příznačně vykreslenými figurkami této doby, což celkově dodává příběhu na jeho autentičnosti. Tragikomická postava Řehoře Maršíčka je jednou z nejlepších rolí Františka Husáka. Velmi zdařilá, realisticky pojatá komedie o vážných věcech. (26.11.2009)

Typická posthomolkovská Papouškovina, stěží úsměvná, spíš smutná, kterou drží jen poctivý výkon Františka Husáka a vnadná Sonnenschein. Soudružka Obermaierová tomu nasadila korunu... (14.12.2022)

Námět už za těch několik let přestal být aktuální. A to je vlastně problém celého filmu, který ztratil na své aktuálnosti. Když František Husák coby kontrolor práce neschopných obchází své "pacienty", setkává se opravdu s výtkvětem tehdejší socialistické společnosti a zažívá nejeden trapas nebo nedorozumění, při setkání s nimi. Je to sice ve většině případech úsměvné, ale jen pro dobu, ve které to bylo natočeno. Za dobré herecké výkony a neobvyklý námět podpořený solidní režií to vidím na 60%. (24.10.2011)

Jaroslav Papoušek zůstal z tvůrčí trojice Forman – Passer – Papoušek jediným, který neemigroval a nadále točil filmy v Československu. Cosi se mu z té původní originální poetiky podařilo zachovat a přenést do dalšího období... i ten hodně socialisticky založený snímek Televize v Bublicích aneb Bublice v televize (1974) měl cosi v rámci formy a nápadu do sebe. I tahle lehce satirická komedie z půlky 80. let není zdaleka tuctovým dobovým produktem, tematicky dost vyčnívá z davu a v něčem mi připomínala spíše tehdejší komedie ze sousedního Polska. Samotný námět muže v rekonvalescensci po infarktu je sám o sobě více než hořký, úvodní a závěrečná scéna vytváří stejně tak hořký cyklický ráz věčných problémů člověka v boji proti neschopnosti dodržet svá stanovená předsevzetí. Trampoty, jaké bývalý pan účetní Maršíček mezi tím prožívá, posouvají téměř celý film do komedie, která má občas štěstí na povedeou scénu, pointu či vtipné nápady (např. romantika důchodců na zahradě pod černým a žlutým deštníkem). Maršíčkův představitel František Husák mě tak nějak střídavě bavil a otravoval, asi jako celý film. Husák asi víc otravoval, film jako celek asi více bavil. Naštěstí netrpěl příliš dlouhou stopáží, jen z toho zajímavého tématu toho šlo vytřískat daleko víc. Zajímavější průměr: 60% (06.02.2021)