Půlnoční expres

Dopredu varujem každého,kto sa rozhodne vstúpiť na túto pôdu,aby sa poriadne zamyslel,či chce vidieť príbeh jedného amíka,ktorý po chytení políciou na letisku za drogy,vyfasuje tvrdo 30 rokov,a čo ho čaká tam,tak to je len pre silné žalúdky. Brutálny extrém,fyzická záťaž každého zúčastneného,ktorý si myslí,že toto je prechádzka ružovým sadom. Vyvediem z omylu každého,kto si myslí,že to tak nie je.Fakt odporúčam,prečo nie? (14.03.2014)

pribeh o odsudenom amikovi v neludskych podmienkach tureckeho vazenia je vykresleny vyborne, atmosfera je odporne husta, az si prajete, aby sa vam to nikdy nestalo. s tou hudbou neviem, ale mne sa nelubila, pretoze mi pripominala horory z 80. rokov, ale co uz. no nakoniec treba samozrejme pochvalit hlavneho predstavitela za velmi uveritelny vykon. (20.01.2007)

Bill Hayes, americký vysokoškolský student, je chycen za pašování drog a skončí tak v tureckém vězení. Příběh podle skutečné události z roku 1978. Snímek je znepokojivý ve své strašlivosti reálných skutků na tureckém území. Určité vyobrazené události mohou připadat drsně a občas až neskonale brutálně, ale kdo by co od vězení v Turecku také čekal. Snímek je svým námětem fascinující a vlastně i hodně varovný. Jedná se o hluboké vězeňské drama z prostředí bezcitných lidí poukazující na tamní spravedlnost, vězeňský systém a životní podmínky jako takové. - " I just wish you could be standing where I'm standing right now and feel what that feels like; because, then, you would know something that you don't know, Mr. Prosecutor: Mercy! You would know that the concept of a society is based on the quality of that mercy; its sense of fair play; its sense of justice! But I guess that's like asking a bear to shit in a toilet." (23.07.2020)

Všechny filmy Alana Parkera jsou politikum, nejinak je tomu i u Půlnočního expresu. Mají-li ale jeho ostatní filmy politické opodstatnění, pak tady se Parker zřejmě dal do služeb studené války. Půlnoční expres zavání propagandou na sto honů. Nepochybuji o tom, že turecké vězení, zvlášť v 70. letech, bylo peklem na Zemi, ale natočit film o příčinách a pobytu v něm takhle tendenčně, za tím je patrný zřejmý ideologický záměr - vykreslit Turecko coby prohnilou totalitu a amerického ,,hrdinu" coby nevinou oběť. Ani jeden jediný Turek v celém filmu není normální, slušný, charakterní; relativizuje se vina, jako by pašování drogy bylo vlastně něco normálního; věci, které se běžně dějí i v amerických věznicích a existují z podstaty této instituce (viz třeba jen o dva roky mladší Brubaker), jsou připisovány charakteru turecké reality (drsný bachař zneužívající své moci, násilí, homosexualita...); navíc mne uzemnila americká arogance a nerespektování tradic a místních zvyků (řeč u odvolacího soudu; Američanka jde navštívit hlavního hrdinu do vězení, navíc v 70. letech, bez podprsenky jen v bílé průsvitné halence, u soudu zase sedí v minisukni...verbální odsuzování homosexuálních praktik mezi tureckými vězni je pak korunováno romanticky inscenovanou milostnou scénou mezi americkým a skandinávským vězněm...což je pointováno něžným! odmítnutím). Oceňuji atmosféru snímku i profesní kvality (úvodní scéna má grády), navíc sám film je legenda, etalon subžánru vězeňských dramat, ale při jeho zhlédnutí mi bylo smutno spíš z jeho podstaty, než z osudů v něm zobrazených, teprve po přesunu do ,,sekce 13" jsem začal mít pocit, že míra viny mladého arogantního Američana není adekvátní míře trestu. (24.05.2015)

Půlnočí expres je všechno jen ne politicky korektní film. Všichni Turci do jednoho jsou vyobrazení jako nemožná sadistická prasata, Turecké vězení je zhmotněním pekla a v neposlední řadě Hayesův přečin je postupně zlehčován na mladickou nerozvážnost a omlouván rasistickými výroky... Jak už to bývá u některých "true-story hollywoodských filmů", z velké většiny jde o fikci, která ve sprintu za efektnějším vyzněním trhá mnohé rekordy. Není divu, že turecká vláda proti uvedení filmu tak vehementně protestovala a až do r. 1992 byl v Turecku v podstatě zakázan. Nicméně Parkerovi se musí přiznat, že přes všechno to přehánění a efektní fabulační křivky se mu povedlo natočit sugestivní film, který vězeňské téma posouvá někam jinam, než např. hojně zde zmiňovaný o šestnáct let mladší Shawshank. Řečeno tou nejbanálnější mluvou - "atmosféra" snímku je to nej, co nám film nabízí. V interesantních kulisách Fort St. Elmo zalitých pálivým tureckým (pardon - vlastně maltským) sluncem se odehrává každodenní boj vězňů se svými dozorci i vězňů mezi sebou samými, během něhož postupně sledujeme změnu hlavního hrdiny z optimistického mladíka v trosku, jež je schopna jedinou návštěvu po iks letech věznění strávit poněkud bizarně... ;-) Půlnoční expres je velmi velmi podařený film.. Vskutku FILM - naprosto reálně natočená fikce... (21.02.2009)