Půlnoční expres

Ryzí filmařina, jenž je natolik fascinující, že jsem ochotný si zakrýt oči nad tím ostentativním a přehnaným turkobijectvím. Není nijak těžké si všimnout, že s výjimkou soudce jsou úplně všichni Turci ve filmu znázorněni jako primitivní, podlá a agresivní hovada. Rovněž není nutné vysvětlovat věty jako "V Turecku je všechno sto let za opicema", "Tohle není Amerika, ale Turecko" či "Jste národ prasat". Okázalý orientalismus filmu se však projevuje i ve věcech, které tolik nebijí do očí. Tak například úvodní titulky podbarvuje zvuk střelby ze samopalů (?!), Istanbul je identifikován pomocí záplavy minaretů, škaredých oprýskaných uliček, nepříjemně dusné atmosféry a houfů žen zahalených do černých čaršafů. Autoři filmu popírají, že by odjakživa nejmodernější turecké město mělo cokoliv společného se Západem a vsazují ho do předsudečně definovaného Orientu plného zaostalosti, všudypřítomného nebezpečí, krutosti a útlaku. Ječivé přeskakující popěvky, které se v Půlnočním expresu linou z rádií, možná dokonale naplňují evropskou představu o orientální hudbě, ale nemají absolutně nic společného s písňovými žánry, které byly v 70. letech v Turecku populární. Rovněž opakované tvrzení, že v Turecku se nechovají žádná prasata, není pravdivé. A co se týče podmínek v místních věznicích? Tak tady můžu nabídnout jedině srovnání s tureckými vězeňskými filmy, jako jsou Uçurtmayı Vurmasınlar , Duvar nebo třeba Gülün Bittiği Yer ... (21.11.2010)

Tenhle film jsem naposledy viděl asi před 10 léty a jen tak se na takový příběh nezapomíná. Už od začátku jsem byl vtažen do děje a doslova jsem nedýchal, takovou hned úvodní scéna má atmosféru. Co se potom děje ve špinavým Tureckým vězení je fakt zážitek, který utkví navždy v hlavě. Děj filmu začíná po smrti Janis Joplin, tedy začátkem 70. lét. Billiho zatknou na letišti za pašování hašiše, šoupnou ho do vězení, kde vládne charistmatickej, sadistickej, teploušskej šmejd v podobě Paula L. Smitha. (Šimon a Matouš jedou na riviéru, nebo kultovní horor Pieces). Tady je fakt nechutnej buldočí ksicht! Vůbec celé herecké obsazení je geniální a Brad Davis měl získat Oscara, jeho přeměna v šílenou trosku byla ohromující, stejně tak i scéna u soudu, kde měl řeč proti Istanbulskému soudu v jednom záběru! Hltal jsem každý záběr a každého herce (Otec, soudce,spoluvězni, prostě všichni!). Nezapomenutelné dvě scény, když Billy chytne totálního rapla a poddá si největšího šmejda ve vezení Rifkiho (ten byl teda fakt nechutnej hajzl!) a rozmlátí celou koupelnovou místnost a posléze Rifkimu vykousne jazyk!! To je síla!!! A druhá, když už je v sekci 13 pro nepříčetné delikventy a přijde za ním do vězení jeho přítelkyně a následné vyhonění...ufff!! Těch scén je tam více, kdo film ještě neviděl, opravdu doporučuju!! Nemá chybu!! Výborný ústřední hudební motiv zůstane na dlouho v hlavě. Scénář podle skutečné události napsal Oliver Stone. Celý film jsem hodně cítil s hlavním hrdinou a doslova si s ním prožíval to hrozný peklo. Strašnej mazec byla sekce 13 a ti zmagoření blázni, uffff!!! Ještě je výborný, že Istanbulští policajti a dozorci mluví svojí řečí, která není přeložena, takže stejně jako hlavní hrdina nevíte, co říkají...To je dost deprimující. Slovo Půlnoční expres má ve filmu hodně velký význam a dozvíte se, co znamená. (12.01.2012)

Oliver Stone, v té době uznáván jako scénárista inklinující k násilnější tématice – Barbar Conan nebo Zjizvená tvář (až poté přišlo jeho ryze osobní téma Vietnamu), napsal scénář i k pravdivému příběhu Půlnoční expres. Strhující drama z tureckého vězení mu vyneslo nejen Oscara, ale i zájem velkých studií. Jeho scénář (i když místy zbytečně odtažitě) zužitkoval britský veterán Alan Parker, který do hlavní role hašišové mozaiky obsadil prakticky neznámého Brada Davise ( 1991). Díky němu zaznamenáme radikální obrat u vnímání jeho hrdiny - na konci byste udělený trest odseděli snad i za něj!! (15.04.2008)

Je to možná 15 nebo více let, co jsem tenhle otřesný film viděla, dodnes si pamatuju nejen název, ale především tu hrůzu a znechucení, zděšení podpořené faktem, že se jedná o inspiraci skutečnými událostmi. Můj otec (žádný citlivka) tehdy ani nebyl schopný dokoukat do konce. S hlavním hrdinou, pitomým americkým drogovým pašerákem, zkrátka nelze nesoucítit; tohle turecké vězení je místo jen pro opravdové bestie - kriminál, jaký by zasloužili všichni brutální vrazi světa, ale nic pro drobné zločince, nic pro obyčejného člověka. Psychický i fyzický terror na diváka útočí z každého záběru. Skutečně působivý film, ale tak strašně hnusný, až nemůžu hodnotit plným počtem hvězdiček. Zajímalo by mě, jestli bych ho i teď po letech vnímala s takovou intenzitou, ovšem vůbec nemám chuť to zkoušet:-). 85% (26.02.2009)

Úžasné vězenské drama, které je podle mě mnohem silnější a působivější než Shawshank. Atmosféra beznaděje a brutálních podmínek v tureckých věznicích je vykreslená maximálně sugestivně a každého okamžitě vtáhne do děj a nepustí až do závěrečných titulků. Brad Devis podává skvělý výkon, stejně jako všichni ostatní spoluvězni a dozorci. Vše je ještě umocněno výborným soundtrackem v pozadí. Po tomhle filmu si člověk uvědomí, že svět není jen západní kultura. Opravdový klenot světové kinematografie! (20.02.2006)