Pink Floyd: The Wall

Začátkem 90 let mě kámoš půjčoval VHS na které bylo napsáno "Pink Floyd - The Wall" a dodal "Tohle tě rozmrdá". A ano, ani Mike Tyson by mě nedokázal srazit větší silou k zemi než tohle nadčasové, po všech stránkách geniální dílo. Dostat ze sebe tolik úzkostí a deprese a převést je do takové formy, že se okamžitě dostanou do každého diváka The Wall je skoro na kriminál. Těžko se mě už někdy vymažou z paměti scény ze školy, kde probíhá hlavní genocida osobnosti každého z nás. Nikdy po mě nepřestane běhat mráz po zádech když Bob Geldof v černé uniformě fanatizuje dav. Ovšem teď mě dochází, že kdybych zde vypsal úplně všechno na co z tohoto díla niky nezapomenu nebyl by to komentář, ale kniha. Tak moc mě to "rozmrdalo". (25.05.2007)

Velmi depresivní kritika doby v které se to odehrává. Každá špatná věc nastoleného systému je další "cihla do zdi...". Silná Pinkfloydovská hudba, která tento film vyzvedá do netušených výššin. Dokonalé kreslení sekvence, které v sobě skrývají velkou sílu tohoto filmu. Nechci říkat, že na nich celý film stojí. Tento film stojí na hudbě PF. Avšak animované scény ukazují jistý snový svět, který se jinak vyjádřit nedal. Chodící kladívka, ovládání učitele jako loutky, pan soudce, holubice míru.... a i proplétané květiny evokující k sexuální rovině. Depresivní atmosféra přesně vystihuje náladu, kterou může mít chlapec, jemuž zemře otec na frontě. Muži, který chce změnit svět, ale neví jak.... Muži co ignoruje svojí manželku dokud se ona nevyspí s jiným.... Tento film je hlavně o utrpení, které lidi provází životem a za který si často nemohou sami. Film o lidech , kteří bud vládnou nebo jsou "utlačováni". Film, který vždycky bude nadčasový. Vždycky bude vypovídat o realitě, která je stále stejná jen se více skrývá. (01.12.2004)

Sme len tehlami v múre!. Hudba skupiny Pink Floyd ma oslovila už dávno pred filmom, čo je len a len dobre. O to väčší bol totiž zážitok. Počuť obľúbené piesne pri nápaditých záberoch, skvelých a už kultových animáciách bolo niečo úžasné. Sám neviem, že čo na mňa z filmu zapôsobilo najviac. Obrazová stránka? hudobný podmaz? alebo myšlienka sama? Myslím si, že všetko dohromady. Je to film o nás všetkých............MUSICAL ORGASM..........90% (02.06.2008)

Pink Floyd: The Wall je dost možná jeden z nejzvláštnějších filmů všech dob a přesto právě o něm jeho titul zvláštního filmu znamená velmi lákavou lichotku. S použitím hudby Pink Floyd a inspirovaním skutečného života frontmana této skupiny Rogera Waterse vznikl film, který vznikl společně s novým albem Pink Floydů- The Wall. Režie se ujmul velký fanda Pink Floydů Alan Parker a právě on je strůjcem téhle šílené podívané, která vlastně vznikla bez žádného sepsaného scénáře a jenom stála na textech a vnitřních pocitech Rogera Waterse. A přesto vznikl jeden z dost možná nejosobitějších filmů všech dob. Pink Floyd má prvky muzikálu, fantasy a zároveň obsahuje výrazné a důležité animované sekvence. Je to celé velmi ambiciozní spojení Watersových vnitřních konfliktů s velmi silným pojetím, které velmi snadno jde do morků kostí. Hlavní hrdina Pink je na založen na traumatech ze života Rogera Waterse- Stejně jako Roger přišel Pink o otce za 2. světové války což byla zásadní událost jeho života, která ho ovlivnila a Waters velmi často na chybějícího otce vzpomínal i ve svých textech. Zároveň film pojednává o Watersově/Pinkově až příliš starostlivé matce, komplikovaného manželství a následného pohledu na svět. Celé tohle inspirování Watersovým životním příběhem je poté doprovázeno skutečně nepříjemnými výjevy a především je The Wall filmem, který vyniká především hudbě Pink Floydů. Hudba Pink Floydů, jejich album The Wall a film Pink Floyd- The Wall společně fungují v silné symbióze a ve finále dohromady tvoří opravdu výrazný filmový zážitek. Waters si měl původně zahrát i hlavní roli Pinka, Alan Parker mu ale upřímně řekl, že je jako herec neschopný a zvolil tak právě Boba Geldofa, který do role rozpolceného a zničeného umělce sedne bravurně. Zároveň na mně ale Geldof už pohledu působí nesympaticky a měl jsem kvůli tomu tak trochu problém k The Wall pevně přirůst. Tohle ale není film, který by sázel na herecké výkony či postavy samotné o sobě (ten film vlastně pořádně nemá ani jedno z toho). Jde totiž především o skutečnou ukázku silného vizuálního zpracování a především velmi komplikované mysli právě Rogera Waterse. Je Pink Floyd: The Wall vlastně skutečně film nebo jenom 90-minutový videoklip? Za mně jde o něco mezi tím a rozhodně to neznamená něco negativního. Je to velmi zvláštní snímek ke kterému se dost možná automatická cesta hledá příliš těžko. A přesto divák po zhlédnutí pozná, že viděl něco mimořádného. Pink Floyd: The Wall rozhodně není jen další kostkou ve zdi ale specifický filmařský unikát, který je dnes právem označován za kultovní klasiku....... (01.09.2020)

We don’t need no education, we don’t need no thought control, no dark sarcasm in the classroom, hey, teacher leave them kids alone, all in all it's just an another brick in the wall. Zážitek (ať filmový či hudební), který nelze popsat slovy. Zážitek, pro jehož objektivní zhodnocení je málo hvězdiček. Film, který se vám bude líbit, nebo ne, ale nikdy na něj nezapomenete. (25.05.2007)