Režie:
Pier Paolo PasoliniScénář:
Pier Paolo PasoliniKamera:
Tonino Delli ColliHudba:
Luis BacalovHrají:
Enrique Irazoqui, Margherita Caruso, Susanna Pasolini, Marcello Morante, Mario Socrate, Alfonso Gatto, Luigi Barbini, Paola Tedesco, Rossana Di Rocco (více)Obsahy(1)
V neúrodné skalnaté pobřežní krajině učí Ježíš v podobenstvích o Bohu. Je působivý a mimořádně fascinující: striktní, až drsný a zároveň náročný. Prohlašuje, že přináší meč, nikoli klid. Cestuje z místa na místo - někde nadšeně přijímán, jinde pobouřeně odmítán a odháněn. Brzy se o něj začnou zajímat hlavní kněží, neboť jeho učení není v souladu s jejich kázáním. Vlivem jejich intrik je Ježíš zatčen, mučen a nakonec ukřižován. Po smrti se Ježíš zjeví svým nejbližším stoupencům, aby jim předal poslední pokyny. (Levné knihy)
(více)Videa (1)
Recenze (89)
Spirituální kánon Piera Paola Pasoliniho, jenž si po právu vydobyl přízvisko nejslavnějšího pašijového filmu všech dob. Ježíš je zde v souladu s revoluční náladou 60. let vyobrazen jako výbušný mladík s buřičskými ideály, který káže: Kdo nejde se mnou, jde proti mně! Autenticitě prožitku a dodnes strhujícímu tempu vyprávění vypomáhá zejména ruční, dokumentárně laděná kamera Tonina Delli Colliho, rovněž jako přehlídka neherců včetně Pasoliniho matky v roli Panny Marie. ()
Tady Pasolini projevil zajímavé zpracování látky: nechal text Evangelia bez výrazných změn strhujícím způsobem doslova přednášet hercem, který představaoval Ježíše Krista. To vše podtrhuje imaginativní kamera a výběr ze slavné klasické hudby. Celek je obdivuhodý a dopadá na diváka s o to větším výsledkem, než jiné, více "vybavené" filmy. ()
Toto podanie života a smrti Ježiša Krista, zrejme nepríjme veľa kresťanských ovečiek. Tí sú schopný vraždiť za každú pozmenenú hlásku vo Svätom Písme. Kam sa hrabe Džihád. A Ježíš musí byť sklamaný. Dielo je podobenstvom v niečom skratkovitým, v niečom zbytočne naťahovaným a v niečom celkom iným, ako si to ( podčiarkujem ) obyčajný divák predstavuje. ()
Otvorený marxista, ateista a básnik Pier Paulo Pasolini, vskutku vytvoril dosť pozoruhodný, historicko-dobový titul zo života reálnej postavy v podobe Ježiša "Rebela" Nazaretského, a to konkrétne podľa jedného zo štyroch evanjelií, Matúšovo, či povedzme, že je celkovo spracovaný neorealistickým štýlom a so španieskym študentom Enriqueom Irazoquiaom v titulnej úlohe; venovaný pamiatke drahého a neformálneho pápeža Jána XXIII., ktorý som po vizuálnej a scénografickej stránke, síce dokázal plne (d)oceniť, za to mi ale akosi príliš nesadol predstaviteľ hlavnej úlohy, čo sa v podstate so mnou vlieklo až po to „konečné rozuzlenie”, skrátka, chýbala mu určitá charizma, keďže z môjho uhla pohľadu zväčša pôsobil naprosto obyčajným, strnulým dojmom, ktorý vôbec nekorešpondoval s mojimi celkovými predstavami a nádejami, aké by som vlastne mal prechovávať voči až takto extrémne ústrednej postave kresťanstva, ktoré som mimochodom do tohto predstaviteľa spočiatku vkladal. • Možno to teraz vyznie mimoriadne paradoxne, ale ak sa dajme tomu dokážem počas trvania celého diania, väčšinou nesústrediť iba na nezáživného protagonistu, nemyslím tým „(u)zatvárať pred ním svoj zrak”, tak zrovna vtedy si myslím, že snímka: Il Vangelo secondo Matteo, funguje, alebo inými slovami povedané; proste »šľape na plné obrátky« , a to najmä vďaka už spomínanej: autentickej, čiernobielej kompozícii obrazu v podaní Tonina Delliho Colliho, ďalej i zaujímavej výpravy pohľadom Luigiho Scaccianocea, a samozrejme za nasledujúcich prispení v podobách: dobových kostýmov, adaptovanej hudby i pomerne kvalitnej a presnej strihovej skladby, tak v tom prípade sa jednoznačne jedná o „vysoko oceňovaný film.” ()
Překvapivě zcela čisté a skoro dokonalé zpracování biblického textu, které však udělalo z mírného a lásku k bližnímu kázajícího Ježíše málem fanatika se zlým pohledem, prosazujícího nelítostnou politiku svého otce - boha, Hospodina nebo jak mu budeme říkat. Vy mě sakra budete ctít nebo běda vám. Rozdejte všechno bez protestů, protože boháč bude zatracen, nevěřící bude zatracen. Obrazová forma filmu je skvělá. Někoho možná mohou nudit dlouhé doslovné citace z bible, přednášené Ježíšem, ale já jsem si je ráda oživila. Je zřejmé, že v bibli je základ naší kultury ať chceme nebo ne, ať věříme nebo ne. Výhradu mám k hudbě, která sama o sobě nádherná, mě místy rušila, vyčnívala a sama sebe prosazovala. Nevěřila jsem tomu, ale tenhle film uvidím docela ráda znovu. ()
Galerie (19)
Photo © Films Sans Frontieres
Zajímavosti (16)
- Film je zařazen na seznamu "nejvýznamnějších filmů", který vydal Vatikán v roce 1995 na přání papeže Jana Pavla II. Nachází se v kategorii filmů, které jsou významné svou uměleckou hodnotou. (gjjm)
- V létě 1963, aby hledal místo pro natáčení filmu, podnikl Pier Paolo Pasolini výlet do Svaté země, aby se připravil na natáčení filmu. Doprovázel ho Don Andrea Carraro z Pro Civitate Christiana z Assisi. Na cestě vznikl dokument Obhlídka exteriérů v Palestině a první projekce byla provedena ve Spoletu během Festivalu dei Due Mondi 11. července 1965. Navštívená místa byla: Tiberiadské jezero, hora Tábor, Nazareth, Kafarnaum, Baram, Jeruzalém, Beeršeba, Betlém, Damašek. (classic)
- Postava Krista byla svěřena 19letému Katalánci Enrique Irazoquimu, tehdy odboráři v Itálii, který hledal podporu pro boj proti Francově režimu. Hlas mu propůjčil Enrico Maria Salerno. (classic)
Reklama