Letec

Konečně došlo na téma, kterému Martin Scorsese skutečně rozumí... film. V geniálním Letci tak konečně mohl uplatnit své neuvěřitelně rozsáhlé filmové znalosti na zfilmované biografii výrazné osobnosti dějin dvacátého století, Howarda Hughese, který kromě značné angažovanosti v leteckém průmyslu produkoval a režíroval filmy, přičemž udržoval úzké kontakty s Hollywoodem (a jeho herečkami - nějaký čas žil například s Katharine Hepburn). Scorsese zachycuje jeho zapálené nadšení do filmu a letectví s takovou vášní, nasazením a filmařským cítěním, že vytvořil jedno z nejlepších děl posledních let, které v mnohém připomíná jiný přelomový kousek - Občana Kanea. Scorsese si určitou paralelu evidentně uvědomoval, není náhoda, že DiCaprio je polovinu filmu s knírkem od mladého Wellese takřka k nerozeznání, nehledě na jeden takřka doslovný kratičký záběr, kdy se Hughes majestátně tyčí nad po zemi rozházenými plány letadel úplně stejně, jako ve slavném záběru kdysi Charles Foster Kane nad svazky novin. Polohy kamery zabírají hlavního hrdinu často ve výrazných úhlech, ve kterých vévodí celému obrazu a nasvícení jej jakoby vyřezává z prostoru (v ostrých kontrastech proti filmovému plátno, nebo naopak vystupuje z temnoty kolem). Scorsese zcela ignoruje současné vypravěčské postupy (snad až na havárii letadla), a film cele stylizuje do volnějšího tempa kinematografie oněch třicátých až padesátých let, ve kterých se film udává. V dlouhých rámujících záběrech, dlouhých pohledech do tváří hrdinů, nevyhýbaje se občasným barevným experimentům, kdy tráva okolo hrdinů vybledne do charakteristických odstínů technikoloru. Především ale staví na herectví svých hrdinů... Di Caprio předvádí nejlepší výkon svého života (pevně doufám, že si za něj odnese řadu cen), hraje nejen skrze dialogy, ale především pohyby svého těla a očima, stejně jako vynikajici Cate Blanchett coby Katharine Hepburn, Alan Alda jako senátor... a další. Scorseseho film není zcela jednoduché sledovat, pohrává si s pečlivým vývojem postav (postupné Hughesovy přeměny jsou úžasné, obzvláště když v sobě odkryje ješitného megalomana - vynikajicí scéna je mrazivě klidná hádka v pracovně, nebo nervově labilního génia) a nevykládá karty na stůl hned, nechá diváka napínat až do posledních minut, kdy divák skutečně neví (pokud nezná dějiny), jak to bude s Hughesem dál... Letec je možná Scorseseho nejlepší film, ačkoliv zdaleka nejméně agresivní a animální, dílo vyzrálého génia, který už nemá takovou potřebu šokovat, ale vypráví dokonalé příběhy, ve kterých řekne mnohem víc. (06.01.2005)

Absolutně nevadilo, že jste o HH nic nevděděli. Snímek podává jeho posedlost režírováním, létáním, milováním žen i obsesi z čistoty naprosto maximálně. Opravdu se musím pořádně "vrhnout" na Scorseseho. Výkon Leonarda DiCapria je naprosto vynikající, takže hnidopichové od Titanicu mají snad už zacpanou hubu... (29.03.2006)

Martin Scorsese je filmař, který se nebojí experimentovat, ale zároveň se nepouští do žádných moderních filmařských vymožeností a filmy točí příjemně postaru. Ale tentokrát po moderní technologii sáhl a natočil "Letce" - životopis podivínského renesančního Howarda Hughese. A přes skvělý herecký výkon Leonarda Di Capria i přes avizovanou poctu starému Hollywoodu (která je v malých množstvích připomenuta v každém Scorseseho filmu) je film pro mne zklamáním. A to díky jednomu důležitému prvku - scénáři. Ne že by byl špatný, ale dokáže diváka bavit 100 minut, maximálně možná 2 hodiny. Ale na 170 minut je dosti prázdný a rozvleklý, přičemž poslední hodina působí zoufale nudně a diváka nenapadá nic jiného, než si kousat nehty a v jednom kuse civět na hodiny. Kamerové záběry jsou k zalknutí nádherné, ale to mohl natočit pohlednici a ne tříhodinový film. Marty, tohle byl experiment, úlet a rozhodně ne tvůj styl - rychle odsud pryč a fofrem do normálu. 50%. (05.10.2008)

Vyhol som sa tomu v kine, nepožičal som si to na DVD, pozrel som si to až v telke... a vychutnal som si to dvakrát v priebehu jedného týždňa a zakaždým som si hovoril, že Marty mal dostať toho Oscara za tento precízny filmíček, kde sa jeho réžia hladko snúbi s 2,5-hodinovým Leovým hereckým sólom, nie za stupídne Departed. Cate Blanchett ma uchvátila, Kate Beckinsale definitívne predsvedčila, že či hrá v Underworlde alebo v Letcovi, furt je rovnako nezaujímavá. (15.04.2007)

Marty nám zreje ako víno. Od krvavých, drsných až živočíšnych príbehov z ulice cez občasné mierne zakopnutie až k filmu, ktorý z hľadiska štýlu rozprávania možno brať za jeho najčistejšie dielo. Voľba jeho ako režiséra Aviatora, ktorý rozpráva životopis človeka s vášňou pre lietani a film, bolo tým najlepším rozhodnutím. Svoje cinefilské nadšenie prenáša na plátno už od prvého záberu a my, rovnako "postihnutí ľudia" mu to s radosťou a nadšením kvitujeme. Pomaly budovaný, ale o to precíznejšie vrstvený charakter (čo niektorým môže vo výsledku pripadať ako zbytočné naťahovanie stopáže) človeka, ktorý nepozná slovo "nie", rovnako ako aj vývoj ostatných postáv, stojí vo veľkej miere na hereckých výkonoch zúčastnených. Snáď až na Kate Beckinsale (ktorá mne osobne do úlohy Avy Gardner nesadla) odvádzajú všetci špičkový výkon. Po formálnej stránke filmu nie je čo vytknúť a možno iba s radosťou sledovať, ako detailná štylizácia obrazu a zvuku - zasadzujúca dej do kontextu svojej doby, príbehu iba napomáha (pričom v sebe kĺbi šikovne výtvarné aranžovanie a rámcovanie záberov filmov tedajšej doby s možnosťami dnešnej trikovej techniky). Skvelá práca Marty a ĎAKUJEME! :-) (18.01.2005)