Letec

Martin Scorsese po filmu Gangy New Yorku razantně změnil styl a natočil biografii nezapomenutelného Howarda Hughese. Nevykresluje však klasicky celý jeho život, ale seznamuje nás s tímto nadšeným filmařem, letcem a výrobcem letadel až v jeho dospělosti, během natáčení nejnákladnějšího filmu té doby, Pekelní andělé. Postupně jsme režisérem vtahováni do příběhu megalomana, který se stal slavným v oblasti letectví i v Hollywoodu. Scorsese nám svým osobitým způsobem umožňuje proniknout do života muže, který žil s Katherine Hepburn, získal zakázky na letadla pro americkou armádu, natáčel drahé filmy a zároveň bojoval se sebou samým a svou psychickou poruchou. Obrazová stránka snímku je opět brilantní, film je opravdu strhující podívanou, jen škoda, že je tak dlouhý. Vzhledem k tomu, že nelíčí celý Hughesův život, stačily by Scoresesemu na převyprávění jeho příběhu bohatě dvě hodiny. Překvapením je především strhující výkon Leonarda DiCapria, který zase po delší době vytřel všem svým kritikům zrak a výtečná je také Cate Blanchett, která se dokázala s bravurou sobě vlastní zhostit role Katherine Hepburn. Scorsese zkrátka natočil další film, na který nelze zapomenout a jenž mu nejspíš opět vynese nějakou tu oscarovou nominaci. Update: Po druhém zhlédnutí musím konstatovat, že ta délka vlastně není až tak velkým problémem a měním tak své hodnocení na celých pět hvězdiček. 11 nominací na Oscara je zcela na místě, Scorsese opět natočil film, pod jehož povrch se divák dostane až po opětovném zkouknutí. (05.01.2005)

Už mě zvolna unavují životopisné filmy o kontroverzních osobnostech, které se tváří jako demytizující obhajoba pana Křivě Nařčeného a současně se lačně chytají každého drbu, fámy a pomluvy, kterou o něm kdy kdo řekl. Letec je film, jakých musí Hollywood každý rok pár natočit, aby všechny ujistil, že umí šít do vlastních řad, aby bylo možné pokračovat v diskusi, zda Mr. DiCaprio tentokrát dostane Oscara nebo ne, ...a aby mimochodem připomněly, že nějaká stařičká hvězda je dosud naživu a ve výborné formě (Alan Alda). To poslední vůbec není marné. 60% (19.12.2006)

Když snít svůj americký sen, tak jedině v oblacích.. Řemeslně letmý dotek filmařského nebe na křídlech okázalé výpravy, obsahově však jen uměle působící nuda - co naplat, že by se životní příběh Howarda Robarda Hughese těžko vměstnal i do desetkrát delší stopáže. A božský babyface Leo? Výstředního muže spousta profesí jsem mu začal věřit, až si nalepil jizvu zakrývající knír a když se tak člověk zpětně zamyslí nad jeho posledními deseti filmy o hodnocení v červené barvě, režisérských kapacitách a délce zásadně nad dvě hodiny, uvědomí si, že jeho výrazové prostředky se hodně opakují a ten "mám rudé oči a léky na sennou rýmu jsem si zapomněl doma" by měl už rovnou vyřadit z repertoáru. Mimochodem, vsadím se, že kdyby při rekordním letu kolem světa pouštěli Aviatora v nepřetržité smyčce místním pětihvězdičkářům, všichni už vystoupí v Paříži během prvního mezipřistání.. (04.06.2012)

Marty nám zreje ako víno. Od krvavých, drsných až živočíšnych príbehov z ulice cez občasné mierne zakopnutie až k filmu, ktorý z hľadiska štýlu rozprávania možno brať za jeho najčistejšie dielo. Voľba jeho ako režiséra Aviatora, ktorý rozpráva životopis človeka s vášňou pre lietani a film, bolo tým najlepším rozhodnutím. Svoje cinefilské nadšenie prenáša na plátno už od prvého záberu a my, rovnako "postihnutí ľudia" mu to s radosťou a nadšením kvitujeme. Pomaly budovaný, ale o to precíznejšie vrstvený charakter (čo niektorým môže vo výsledku pripadať ako zbytočné naťahovanie stopáže) človeka, ktorý nepozná slovo "nie", rovnako ako aj vývoj ostatných postáv, stojí vo veľkej miere na hereckých výkonoch zúčastnených. Snáď až na Kate Beckinsale (ktorá mne osobne do úlohy Avy Gardner nesadla) odvádzajú všetci špičkový výkon. Po formálnej stránke filmu nie je čo vytknúť a možno iba s radosťou sledovať, ako detailná štylizácia obrazu a zvuku - zasadzujúca dej do kontextu svojej doby, príbehu iba napomáha (pričom v sebe kĺbi šikovne výtvarné aranžovanie a rámcovanie záberov filmov tedajšej doby s možnosťami dnešnej trikovej techniky). Skvelá práca Marty a ĎAKUJEME! :-) (18.01.2005)

Teda... Howard Hughes byla bezesporu jedna z nejvýraznějších osobností aviatiky vůbec, kde bychom dnes bez něj byli ? A stejně významný byl i v oblasti filmové tvorby. Tento film osobně chápu jako poctu tomuto géniovi, kterého (ostatně tak, jako většinu géniů) jeho současníci ne vždy dokázali plně pochopit. Psychologické prokreslení je brilantní, chvilku na plátně vidíte snílka a vizionáře, v zápětí nemocného cvoka a hned nato playboye, za kterým se otočí každá sukně a kterou on také nenechá na pokoji. Tohohle Howarda jsem se nezřídka bála, jindy mě fascinoval a často jsem nemohla pochopit, jak může pod tím vším tlakem a publicitou žít. Možná to bylo také jednou z příčin jeho pozdějšího pádu společně s obsedantně-kompulzivní chorobou, kterou trpěl. Ještě jednu poznámku na závěr : jestli ještě stále na světě existuje pochybovač o hereckém nadání Leonarda DiCapria, měl by vidět Letce a žasnout. Tady se opět zahraniční novináři se Zlatým Glóbem trefili do černého. Pozadu nezůstává ani režie či hudba Howarda Shorea, mimochodem už se těším na Soundtrack. (10.02.2005)