Železný kříž

Železný kříž se snaží podchytit témata války, cti, věrnosti a lidství v celé jejich šíři. Pravda, čtyřchodový pokrm zůstává nedojeden, lecjaké sousto je pouze přežvýkáno a pak plivnuto zpět na talíř, ale nevím o mnoha jiných filmech, které se se zmíněným kvartetem těžkých tučných metafor kdy popasovaly lépe. Jen bych příště poprosil střídmost v rámci režisérského experimentování s oblohou, protože to mě občas vytrhovalo z filmu. (06.09.2016)

Typický Peckinpah s oblibou v násilí a zobrazování násilí. Příběh kohoutího sváru kapitána a četaře, z nichž jeden je namydlinkovaný teoretik a druhý drsný praktik, s nějakým tím, aby se neřeklo, pozadím jakože ti Němci byli fakt jinak zlí a válka zlá a nesmyslná, Pár dobrých válečných akcí, ale celkově bez napětí, atmosféry, čehokoliv, co by mne drželo. (21.04.2013)

,,Co budeme dělat, když tuhle válku prohrajeme? Budeme se připravovat na další..." Ryzí svět mužů (a Peckinpah záměrně graduje ten primitivní patos) ve frontovém území nikoho coby odstrašující mene tekel... to je Železný kříž - strhující válečný, ale slušelo by se spíše napsat protiválečný film a patrně spolu se Jdi a dívej se nejlepší film o 2. světové válce, který jsem kdy zhlédl. Sam Peckinpah, který jakožto zdatný tvůrce westernů i tohle válečné drama vystavěl na základě westernové kauzality (a zcela jistě ne náhodou do jedné z hlavních rolí obsadil Jamese Coburna), se oprostil od zažité paušalizace při zobrazování německých vojáků a striktně ukazuje, že dobří a zlí byli na obou stranách fronty. Elitní SS a nacisty obecně ponechává stranou svého vypravěčského zájmu a soustředí se na vojáky Wehrmachtu, kteří nesdílejí ideologická východiska propagandy Třetí říše, jsou to spíše obyčejní lidé, které semlela mašinérie válečného běsnění. Takový je i četař Steiner (nechápu, proč má zde v oficiálním obsahu americkou hodnost seržanta), nositel železného kříže, vyznamenání za hrdinství, který přesto není hrdinou - uvnitř své hlavy... Modelový střet s příslušníkem pruské aristokratické elity, člověkem zbabělým, ale všehoschopným, dělá z tohoto filmu skutečně symbolické nadčasové podobenství (umocněné závěrečnými titulky s fotografiemi hrůz napříč různými válečnými konflikty)... Sam Peckinpah, jak je pro něj příznačné, vnímá svět značně negativisticky a jeho existenciální úzkost je mistrně zhmotněna i v tomto filmu. Jedinou výtkou je pro mne poznání, že Peckinpah v samém závěru porušil zákony westernové kauzality a film zakončil spíše symbolicky. Pomsta by spíše slušela jeho silně naturalistickému a pesimistickému vidění světa... (14.07.2008)

Zkazky nelhaly, že se jedná o poslední velký film Sama Peckinpaha. S první filmovou ligou se rozloučil s obrovskou grácií. Opustil Divoký západ, opustil Americký zločinný jih, opustil zapadlou Anglickou vesničku a vydal se do Druhé světové války na Ruskou frontu. A již od samého začátku je znát, že nepůjde o všední zážitek a že půjde o jeden z nejtypičtějších filmů Sama Peckinpaha. Herecké obsazení dokázal Sam vždycky vhodně zvolit, tentokrát snad úplně nejlépe. James Coburn coby nalomený drsný četař rytířských ctností a Maximilian Schell v roli prušácky fanatického kapitána byli omračující. Bitevní scény jsou ohromné - jeden výbuch a jedna krev. Sam si rovněž nebral servítky a brutalitou se nešetří (zastřelení dítěte, ukousnutí koulí, mrtvý voják v blátě, přes kterého se vesele jezdí). "Železný kříž" je válečný film s velkým V, protože jede naplno. Je doslova přehuštěn lidským utrpením, absurditou, smradem z nábojnic a řinčením tankových pásů. Sam Peckinpah v nejlepší formě. Bohužel naposledy. (25.06.2008)

Železný kříž představuje Sama Peckinpaha opět v té nejlepší formě. Už od úvodní titulkové koláže je zřejmé, že se alespoň po filmařské stránce jedná o další jeho nářez. Jeho klasikcé rychlé střihy a netradičný záběry dokáží oživit každou bojovou sekvenci. Smůlou je, že film nemá o trochu víc propracovanější scénář, jenž by dodal příběhu na hloubce. Protože byť námět potenciál má, film ztrácí na věrohodnosti díky jen letmo načrtlým postavám, jeijchž motivy proč konají tak či onak, zůstávají skryty. Výtečná vizuální stránka tak není bohužel podpořena adekvátně kvalitními dialogy. To však nebrání tomu si užít mistrovské filmové řemeslo. (28.03.2013)