Útěk

K vlastnímu překvapení jsem nebyl z kombinace McQueen-Peckinpah nijak unešen. Ne že by tu bylo málo krvavý akce, zábavných charakterů, charisma hlavní dvojice, Texas taky funguje a nekorektní je to dneska zvlášť sympaticky, ale nějak ten útěk časem nabral na nudě, respektive ublížený ksichty a vůbec mrmlání zločinců v partnerský krizi. Někdo ten film popsal jako "aimless", což byl i můj dojem. Bavila ale gaunerská romance s Lettierim a ženou veterináře, super i závěr s dědulou. BONNIE & CLYDE vítězí. (30.04.2017)

Prvých približne 30 minút sa nesie vo veľmi dobrom svetle a celkovo si zaslúžia len pochvalu. Už však pri scéne prepadnutia banky sa ukazuje, že Peckinpah réžiu vlastne vôbec nezvláda alebo prinajmenšom poriadne nepozná scenár. Všetku akciu obaluje do síce veľmi dynamického strihu, no výsledkom je však akýsi neprehľadný chaos. Dosť nevyužitý mi prišiel aj Al Lettieri so svojim nespochybniteľným záporáckym potenciálom. Od režiséra som zatiaľ videl len výbornú Divokú bandu, takže i porovnávať môžem len s ňou. No a v tom prípade som čakal omnoho lepší výsledok. (02.02.2009)

První film Sama Peckinpaha, který jsem viděl a díky kterému jsem se do jeho drsné poetiky zamiloval. Steve McQueen a Ali MacGraw coby jeden z nejcharismatičtějších, nejpohlednějších a nejvyrovnanějších párů filmové historie. Výborný film. 100%. P.S.: Ještě že Sam nerealizoval původně zamýšlený závěr. (20.03.2005)

Po zajímavé a vzrušující expozici ve vězení, se můj zájem a vzrušení pomalu rozplývalo, až se (především zájem) rozplynul téměř úplně. Otázka "jak to bylo natočeno?" neobstojí před otázkou "proč to bylo natočeno"?. Peckinpahův akční film může být odpočinkem těžce pracujícího člověka, katarzí pro člověka, kterého okradla banka nebo se nešťastně zamiloval. Choutky vykrást banku, pomstít se nebo získat podobnou manželku, nejspíš nebudou případné. Pozn.: Když Peckinpah, pak raději "Alfredo Garcia" nebo Jízda vysočinou. (23.03.2019)

The Getaway jsem si dnes od roku 1990, kdy jsem tenhle film viděl poprvé (a nahrál si ho na video), dal už asi tak po patnácté. Tentokrát ze stařičkého DVD, pořízeného ještě společně s Bonnie a Clyde někdy na začátku století. Videokazeta zmizela po posledním velkém úklidu nejspíš někde v kontejneru, DVD stále opatruji. A po patnácté jsem se přesvědčil jak nedostižná je to klasika. Teprve dnes jsem však zjistil, že scénář k ní napsal starý dobrý Walter Hill. Takže ta rovnice ve skutečnosti není "Peckinpah + McQueen = dokonalost", jak zde uvádí erl, ale "Peckinpah + Hill + McQueen = dokonalost". Nejdrsnější director své doby to režíroval, druhý nejdrsnější rejža napsal scénář a nejdrsnější herec si zahrál hlavní mužskou roli. Kdybychom nechali tu rovnici takhle, vyšel by nám z toho nejdrsnější film všech dob. Jenže to by tam nesměla být Ali MacGraw, která ty drsné chlapské hrany neustále obrušuje svým ženstvím. Za to jí taky Steve v jedné scéně zfackuje tak, že by z toho uctívačky hnutí metoo nejspíš vyletěly z kůže. A dobře by jim bývalo bylo tak. Takže správně to nakonec bude "Peckinpah + Hill + McQueen + MacGraw = dokonalost". Za mě asi nejlepší a nejvyrovnanější Peckinpahův film, k němuž jsem už po tolika zhlédnutích prostě něco napsat musel. Tímto zdravím erla a děkuji mu za inspiraci. PS: Chtěl jsem tu ještě vypsat své oblíbené scény, ale ono je jich tolik, že by to vystačilo na celý další komentář. Spokojím se tedy alespoň s konstatováním, že Ali to sluší a Stevovi zase sluší Ali. Skoro jako ta brokovnice. A na závěr jeden oblíbený citát: "Kde je Frank?" "Nedal to. A ty taky ne." Prásk, prásk, prásk. (07.09.2019)