Útěk

Docela drsná gangsterka se Stevem McQueeenem. Ali MacGraw byla vážně kočka a dost se k sobě hodili. Jako manželé vykradou banku v Texasu, a pak se vydávají na nekonečnou cestu do Mexika. Jde po nich jak police, tak gangsteři, takže to vůbec nemají jednoduché. Prožijí si i menší manželskou krizi. I přes všechnu tu smůlu ale nakonec dosáhnou svého cíle. Ve filmu je místy dost brutální akce. McQueeen je tu v nejlepších letech. Stojí za vidění. "Ruce vzhůru"! (26.09.2019)

Pred napísaním pár poznámok som si rád pozrel film ešte raz. Veď som ho videl pred jedenástimi rokmi a tie ponechajú v pamäti iba zopár záchytných bodov. Je to film, ktorý spĺňa väčšinu diváckych očakávaní. Naplnil aj finančné očakávania opileckého a brutalitu milujúceho režiséra. Mne sa dokonca páčil viac ako Divoká banda a prinajmenšom tak ako Strašiaci. Steve McQueen sa skvelo zhostil úlohy a Ali MacGraw za ním nijako zvlášť nezaostávala. Samozrejme, že strieľačky už po 50 rokoch nie sú tým, čo vidíme v súčasných filmoch, ale tie sú maličkosťami hodnými prehliadnutia. Skôr je potrebné si všimnúť budované napätie, množstva zvratov a rýchly strih nepovažovať za manieru, ale skôr za pokus o dynamizáciu deja. (25.08.2020)

První film Sama Peckinpaha, který jsem viděl a díky kterému jsem se do jeho drsné poetiky zamiloval. Steve McQueen a Ali MacGraw coby jeden z nejcharismatičtějších, nejpohlednějších a nejvyrovnanějších párů filmové historie. Výborný film. 100%. P.S.: Ještě že Sam nerealizoval původně zamýšlený závěr. (20.03.2005)

"Je to obyčajná banka.“ – "Dillingera zabili.“ – "Ale nie v banke.“ Komentár obsahuje spoilery. Sama Peckinpaha nemusím. Ale môžem (DIVOKÁ BANDA, STRAW DOGS). A ak sa k nemu do zosnulej party pridá jeden z najväčších frajerov, akých kedy Hollywood mal, úžasný narcis Steve McQueen (SEDEM STATOČNÝCH, BULLITOV PRÍPAD, MOTÝLIK, SKLENENÉ PEKLO), je to ešte o dosť lepšie. Hoci ich ÚTEK nemá najgeniálnejší scenár na svete (de facto je naozaj len o úteku pred komplicom, „zamestnávateľmi“, políciou a vzťahom), je to skvelá žranica „Nového Hollywoodu“, v ktorej je Peckinpah presne taký, akého ho milujeme a nenávidíme: vyhráža sa deťom, bije ženy, muži zabíjajú mužov a ženy milujú mužov tvrdo a reálne („Vychrápem sa so všetkými šaržami v štáte, len aby som sa z tej posratej basy dostala.“). Začína to krotko, ale už onedlho sa tempo zrýchli a nezastaví sa do záverečných titulkov, pričom skúsený režisér ťaží kilá napätia aj z triviálnych scén typu „zlodej batožín“. To najlepšie a paradoxne najneakčnejšie ale príde až na samom konci, kde Peckinpah potvrdzuje, že naturalistický rozprávač ešte nie je synonymom pre surovca a ponúka melancholický pocit nádeje. A keď niečo také dokázal ponúknuť ťažký alkoholik Peckinpah, ktorý sa tam dole v pekle snáď má tak dobre, ako dúfal, potom to so svetom ešte také zlé nie je: prašné mexické cesty, starec s dobrým srdcom a platom päťtisíc dolárov ročne a ON a ONA za volantom omlátenej kraksne. „Šťastnú cestu.“ – „Vám tiež, slečna.“ (01.02.2009)

Chtěl bych nahlásit ozbrojenou loupež. Donaldson mi se svým B-čkem ukradl zážitek z Peckinpahova Útěku. S tím ukradl režisérovi pátou hvězdičku za statečnost a já si tak nadále hřeji na prsou jeho Železný kříž jako ten nejoblíbenější Samův film. Až si to pustím příště už budu vědět jak to bylo a určitě dojde i na větší ocenění, jelikož tohle je přátelé klasika. (31.05.2010)