Útěk

Na tie roky 70. je to pekne odvážna a drsná jazda a milovníkov tejto dekády môže zaujať na maximum. Nevedno či je to tým, že som najprv videl remake 1994, ale mne sa skôr pozdáva kábat rokov 90. a jej atmosféra. Príbeh bol viac prepracovanejší vo vedľajších líniách, kdežto tu pôsobí skratkovito ( viď trojica Rudy, Harold, Fran ). Výpovedná hodnota zaradenia snímku v histórii filmu, je ale neodmysliteľná. (12.06.2019)

Akční film, který si v ničem nezadá se současnými "klipovkami". Bojím se dokonce říci o tomto filmu, že je inteligentní, neboť světonázor Sama Peckinpaha, šovinisty a alkoholika, je mi hodně vzdálený, ale chtě něchtě jeho kvality mu upřít prostě nedokáži. Nemluvný a sexy Steve McQueen s brokovnicí v ruce, kdy likviduje zloduchy jednoho po druhém, je jednoduše neodolatelný. Cynický, brutální a nekompromisní Útěk jenom dokazuje jak schopným byl Peckinpah režisér. Věřím, že to není poslední setkání s Peckinpahem. Klasika akčního žánru, která by neměla uniknout žádnému správnému fandovi. (16.06.2007)

Steve McQueen je tady charismitictký tvrďák, kterýmu člověk musí fandit i když se teda s tím nesere a nedělá zrovna skautské věci, perfektně k němu ladí jeho parťačka  Ali MacGraw se kteoru mají skutečně neortodoxní vztaj, kde se nedá předvídat jestli v následujícím okamžiku budou na sebe házet zamailovanej kukuč nebo po sobě půjdou. Dobře nastavená atmosféra, příběh s výborným tempem, jo, jo pozdrávek z doby kde se ještě točili filmy a Marvell spinkal, jak bylo krásně. (26.11.2022)

Prvých približne 30 minút sa nesie vo veľmi dobrom svetle a celkovo si zaslúžia len pochvalu. Už však pri scéne prepadnutia banky sa ukazuje, že Peckinpah réžiu vlastne vôbec nezvláda alebo prinajmenšom poriadne nepozná scenár. Všetku akciu obaluje do síce veľmi dynamického strihu, no výsledkom je však akýsi neprehľadný chaos. Dosť nevyužitý mi prišiel aj Al Lettieri so svojim nespochybniteľným záporáckym potenciálom. Od režiséra som zatiaľ videl len výbornú Divokú bandu, takže i porovnávať môžem len s ňou. No a v tom prípade som čakal omnoho lepší výsledok. (01.02.2009)

Přestože je z filmu velmi cítit scénárista Walter Hill, objevují se tu typická Peckinpahova témata (zvláštní vztah dětí ke smrti...) a velice zvláštní je, jak je film rozdělen na dvě části: první, velmi krátkou, ve které McCoy/McQueen není "ve své kůži", v níž se prolínají nekorespondující časové roviny, zvuk a obraz se navzájem komentují, co vypadá jako flashback se vzápětí ukazuje jako flashforward apod. Vzápětí je hrdina na svobodě, vše usedá do zaběhnutých žánrových kolejí a šlape jako hodinky. Ale je tomu skutečně tak? (11.10.2007)