Božská Julie

Annette Bening jsem poprvé zaregistroval v roce 1989 ve Formanově filmu ,,Valmont“. Tak se mi tam líbila, že každý snímek, který s ní vidím, se mi velmi zamlouvá. Platí to i o tomto opusu. Sice se mi moc nelíbí český název (Božská je pouze Greta), ale vydržím to. Nominace na Oscara za její výkon byl oprávněný. (29.03.2007)

Příběh ze života londýnské divadelní divy Julie Lambertové v hlavní roli s Annette Bening. Prostředí divadelní produkce a společenské elity dává příležitost pro vykreslení atmosféry roku 1939, která se cele zajímá jen o příběhy jednotlivých postav a nenechává se zneklidňovat politikou. Julie je dominantní a moderní ženou, která zprvu přemýšlí o divadelní dovolené, pak ale díky mladému milenci a následnému zklamání ze vztahu s ním, zosnuje takový plán, který jí nejenže uspokojí v osobním životě, ale zároveň jí přinese nový vynikající úspěch na divadelních prknech. Zároveň je možné sledovat příběh jejího přítele – gaye, jejího manžela, se kterým udržuje kamarádské manželství a troufalou Avice Crichton počítající s divadelní kariérou získanou přes postel. Moderní příběh s apelem na jedinečnost zralé ženy může sloužit jako příklad zdravé emancipace i dnes. V jistém smyslu může připomenout jinou slavnou roli Annette Bining – markýzu de Merteuil z Formanova Valmonta (1989). Také je zajímavé, kolik herců se Szabóovi proplétá v Božské Julii i Slunečním svitu – například Miriam Margolyes nebo Rosemary Harris. (28.03.2009)

Božská není pouze Julie, ale i Annette Bening, která zde podává vynikající výkon starnoucí divadelní herečky na vrcholu. Vůbec stojí tato adaptace divadelní hry "Julie, ty jsi úžasná" za vidění hlavně kvůli hercům, jelikož děj jako takový není nic zvláštního, byť závěr je rozhodně povedený. I režie Istvána Szabó působí spíše jako záznam dražší divadelní inscenace, což v tomto případě není vůbec na škodu, ba právě naopak. (18.12.2005)

Pomsta je (tak) sladká…Božská Julie mě k mému překvapení hodně chytla už svojí první polovinou (v tu chvíli jsem samozřejmě ještě nevěděl, co mě čeká po ní). A to ať už humorem, herectvím (Ironse, ale ještě víc skvělé Bening), Juliinými dialogovými výměnami s manželem Michaelem, služebnou Evií, tématem lásky starší ženy k zajíčkovi či tak pečlivě vykreslenou dobovou atmosférou (hudba, kostýmy), přestože na rozdíl od jiných stejně časově ukotvených snímků se narážka na možnou válku (a to ještě zironizovaná) objeví až necelou čtvrthodinku před koncem. Tím se dostávám k polovině druhé, která se vyznačuje mistrně a trpělivě budovanou pomstou, která vrcholí v grandiózním finále, které si pak ještě divák (stejně jako hlavní hrdinka) může pořádně vychutnat v restauraci. Nevím, jak to Szabó dělá, ale tohle je jeho 5. mnou viděný film a už počtvrté to bude plný počet. „Myslím si, že jsem v Jersey znala vašeho otce. Byl lékař, že? Docela často chodíval k nám domů. „ – „No vlastně byl veterinář. Chodíval k vám domů, za čubkami. Dům jich byl plný.“ (28.08.2014)

Milá, i když možná trochu příliš rozverná hříčka (ale to je do jisté míry vada žánru), kterou překvapivě neosvěžuje trochu křečovitá Anette Bening, ale výborní mužští herci kolem, hlavně Irons je tradičně výborný a napadlo mě, že je možná škoda, že je příběh vyprávěný z pozice Julie. Kdyby byl hlavní postavou Ironsův Michael v pozici mezi dvěma ženami a film by byl podán jako drama (viz Irons v o dvacet let mladší verzi ve Swannově lásce) s vedlejší Juliinou linií, bylo by to lepší. Film má strašně hluchou pasáž ve chvíli, kdy dojde k očekávanému opuštění Julie a nastává zdlouhavá část, ve které se s hrdinkou máme dobrat k pomstě, která naštěstí dostává očekávání. Finální divadelní scéna a to, co následuje potom, považuji za úžasný vrchol filmu a kdyby se děj malinko zhustil, mohla to být paráda. Pochvalu si zaslouží i výborná hudba, ať už působivý orchestrální doprovod nebo povedený jazzový soundtrack. (29.03.2007)