Režie:
Sam PeckinpahKamera:
Lucien BallardHudba:
Jerry FieldingHrají:
William Holden, Ernest Borgnine, Robert Ryan, Edmond O'Brien, Warren Oates, Ben Johnson, Alfonso Arau, Strother Martin, L.Q. Jones, Albert Dekker, Bo Hopkins (více)Obsahy(1)
Jak se pohnou, zabte je! Peckinpahův legendární western Divoká banda patří i po téměř čtyřiceti letech, jež uplynuly od jeho vzniku, k nejlepším dílům žánru, který je stejně starý jako film sám a prošel za dobu svého vývoje mnohými proměnami. Konec šedesátých let byl jednak obdobím bouřlivých společenských změn a také obdobím deziluzí (nejen v americké společnosti, poznamenané vietnamskou válkou), které se promítaly i do zdánlivě odtažitých filmových děl. Příběh bandy zabijáků, které drží pohromadě silný pocit vzájemnosti a vlastní stupnice morálních hodnot, byl v době své premiéry často kritizován kvůli brutálním zpomaleným záběrům zuřivého násilí, vrcholícím ve slavné závěrečné scéně „baletu smrti“, mistrovské sekvenci, v níž Peckinpah nutí diváka téměř fyzicky prožít krvavý masakr, v němž nejsou vítězové, ale jenom poražení a mrtví. Scény násilí jsou důležitou, ale nikoli dominantní složkou filmu, jehož hlavním tématem je zánik jedné epochy (píše se rok 1913) a marný zápas několika mužů přizpůsobit se rychle se měnícím podmínkám. Ve filmu nenajdeme kladné postavy. Jeho hrdiny jsou lotři a zabijáci, jejichž dny jsou sečteny. Násilí se pro ně stalo denním chlebem, stejně jako pro děti, jež v úvodu snímku vidíme skloněné nad mraveništěm, v němž škorpioni bojují o holý život. Časté záběry dětí, které dostávají dávky násilí z první ruky už od útlého věku, tvoří varovné memento Peckinpahova westernu. Mnohdy nevědomé předávání „kodexu násilí“ další generaci ústí v jeho mechanické, bezcitné používání, ať už se jedná o házení škorpionů do mraveniště či o zabití člověka (šéf bandy Pike paradoxně zahyne rukou malého chlapce, který se zmocnil revolveru)... Divoká banda se při světové premiéře hrála v Peckinpahově sestřihu, ale těsně před uvedením do amerických kin byla distributorem zkrácena zhruba o deset minut, neboť původní metráž by omezila denní počet představení z obvyklých čtyř na tři, což by vedlo k menším tržbám. V roce 1995 se Divoká banda do amerických kin dostala znovu ve své původní verzi a v této podobě je uváděna i dnes. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (315)
„Niekedy by sa aj vyvrheli radi znova stali deťmi. Tí možno najviac.“ Výborný (anti)western, v ktorom svorku hrdinov tvoria desperádi a civili (je jedno, či vinní, nevinní alebo spolovice vinní) umierajú v zakrvavenom prachu strelou do chrbta. Ja mám radšej klasické slnečné westerny á la SEDEM STATOČNÝCH, ale čo je dobré to je dobré a Peckinpah dobrý jednoducho bol a dobrá je i jeho drsná DIVOKÁ BANDA. Vstúpila do dejín kinematografie úvodnou masakrou protialkoholickej ligy (režisér bol alkoholik) a výbušným finále, v ktorom je vystrieľaná polovica planéty. Brutálnu akciu a podmanivé herecké obsadenie (Holden, Borgine) rozvráti len melancholická atmosféra starých časov, ktoré sa už nevrátia. 70 % ()
No neviem, ale ja som z tohto westernu az tak nadseny nebol a to mam westerny celkom rad. Aj napriek drsnym krvavym scenam rezisera Sama Peckinpaha ma nedokazal film nadchnut tak, aby som mu mohol dat aspon 4* a to aj preto, lebo niektore sceny, ako napriklad prepad vlaku na mna posobil ako gulas, pri ktorom som nevedel, co sa to tam vlastne deje. Teda vedel som, ze kradnu zbrane, ale bolo to natocene na moj vkus prilis nepriehladne. Neskor sa dej filmu vdaka mexickemu generalovi Mapacheovi rozbehol celkom fajn, ale bolo tam aj par hluchych miest, ktore ma trosku nudili a tie by som vystrihol. Moj posledny western, ktory som videl nedavno a pacil sa mi omnoho viac, ako tento je Mangoldov 3:10 VLAK DO YUMY (2007) a pritom nemusel byt ani tak drsny a zaujal ma na 5*... 06.08.2010 ________ William Holden - (Pike Bishop) +++ Ernest Borgnine - (Dutch Engstrom) +++ Robert Ryan - (Deke Thornton) +++ Edmond O´Brian - (Freddie Sykes) +++ Warren Oates - (Lyle Gorch) +++ Jaime Sánchez - (Angel) +++ Emilio Fernández - (Gen. Mapache) +++ Hudba: Jerry Fielding +++ ()
Na westernové poměry solidně brutální podívaná, jejíž závěrečný masakr s kulometem v Aqua Verde patří mezi nezapomenutelné scény v dějinách filmu. Sam Peckinpah prostě má rád násilí, Divoká banda v tomhle ohledu nevypadá nijak uhlazeně a má velmi realistický náboj. To platí i o mnoha scénách, při nichž si museli "užít" zejména koně (vypíchl bych zpomalené záběry kutálení po písečné duně a pádu z podminovaného mostu do řeky, které nabývají až bizarně estetického dojmu). Výprava s působivými dobovými mexickými reáliemi se špinavými zarostlými Mexikány je přímo neuvěřitelná. V drsném světě drsných mužů v pojetí Peckinpaha nemají ženy místo, ty tu hrají pouze podřadnou roli "obšťastňovaček", případně proradných mrch. A v neposlední řadě je třeba zmínit Williama Holdena (Sunset Blvd.), který svým charismatickým výkonem dal vzpomenout na svá úspěšná 50.léta. ()
The Wild Bunch je western, který mě zklamal. Po hodnocení na IMDb (kde se snímek drží nějaký ten pátek v TOP 250 filmů) a zde, kde momentálních 85 % je taky hodně skvělé hodnocení, jsem čekal, že po dlouhé době uvidím pořádný western. Bohužel, viděl jsem film, který měl skvělý začátek a parádní konec. Vše mezitím byla jen nudná výplň, která mě nedokázala ničím zaujmout či přikovat k obrazovce. Oceňuju Samův reálný (?) pohled na tehdejší divoký západ, ale když už bych se chtěl někdy podívat na "špinavý" western, zvolil bych si raději Eastwoodův snímek Unforgiven. Po dlouhé době jedna klasika, která mě zklamala. 50 %. ()
║Rozpočet $6,244,087║Tržby USA $11,100,000║Tržby Celosvetovo $13,200,000║ Taký dosť iný western na Americkú tvorbu, ktorý ma bližšie skôr k Leone-mu štýlu, film je drsný a surový, proste Sam Peckinpah v plnej paráde, možno až moc samoľúbi štýl prevedenia, ktorý niekomu sadne a niekomu nie, u mňa to ostalo na vážkach, lebo miestami som si to užíval alebo zas pre veľkú minutáž tŕpol, začiatok, stred a koniec sú výborné ale medzitým je moc plochej vaty. Druhý krát by som to už ale nedokázal pozerať, tento druh westernu mi až tak nesedí. /60%/ ()
Galerie (197)
Photo © Warner Bros.
Zajímavosti (56)
- V roce 1999 byl snímek zařazen do Amerického národního filmového registru, který každý rok vybírá pro historickou, kulturní či estetickou hodnotu 25 filmů. (Epistemolog)
- Snímek měl být alegorií na násilné zprávy z Vietnamu, vysílaných po večerech v televizi. Měl konstrastovat s vymydlenými nekrvavými televizními westerny a diváky mělo násilý převážně šokovat. (Zdroj: Cinema) (Mirokukii)
- Průměrná délka záběru, nepočítáme-li úvodní a závěrečné titulky, činí 3 vteřiny. "Přestřelka v Bloody Porch" obsahuje 325 střihů během pěti minut, to znamená délku záběru něco málo pod jednu vteřinu (úplně první verze měla kolem 3643 střihů!) (džanik)
Reklama