Bonnie a Clyde

Není vůbec jednoduché pochopit, jak věrně a úplně křiklavý formát tohoto díla odráží rozporuplná a fantaskní dobrodružství i zoufalství dvojice psanců, kterou představovali v době prožívané ekonomické, a tedy i morální krize Bonnie a Clyde. Nakonec ona roztěkanost, překotnost, bezradnost a hysterická krása naivních a lehkomyslných vzbouřenců svědčí o době, kdy bylo blíže k činům než reflexi a člověk mnohdy umřel dřív, než si stihl rozvážit, jestli mu to, do čeho se pustil, za to stojí. Byť by se tedy zdálo, že film nesleduje vnitřní vývoj hrdinů, jak ve vztahu mezi nimi, tak ani směrem k vnějšímu světu, a že místo ucelené a přehledně srovnané filosofie jejich jednání předvádí jen vytržené barvité a za vlasy přitažené výjevy, jimiž si divák nestihne postoje jednotlivých postav srvonat a utřídit, ve skutečnosti se právě takhle skutečnému osudu i povaze těch dvou psanců, jejich pronásledovatelů i přelévajícím se symaptiím a nenávisti veřejného mínění přibližuje nejpoctivěji. Byl to ráz doby, kdy se nová morálka, etika i reflexe teprve znovu začínaly rodit z popela minulé éry, krizí na prach spálené a zpronevěřené, a Bonnie a Clyde byli svérázní průkopníci, stejně nevědomí o tom, co se nesmí a smí, jako všichni ostatní, jen o rozhodující chlup víc odvážní. Byla to doba, kdy i nablblá mamina, upjatá dáma nebo zamaštěný mechanik cítili, jak nepatrný krůček je dělí od překročení hranice, rozesmáté a údivné rozjívenosti a pocítění větru ve vlasech, vlajících na útěku před žluklou zakolejeností se zatejeným dechem kdovíkam do nehostinného neznáma. Bylo tak svůdné a snadné spustit se a lehkovážně se přidat k elegantním banditům, že se to kolikrát stalo dřív, než si člověk všiml a přeříkal, co že to dělá. Nebyla to doba moralizování a hodnocení, ale bláznivého vytváření kultů zkoumáním vlastní svobody, za pomocí pstolí a fotografických přístrojů, kdy sebeokouzlení, mediální sláva a nově ocenovaná elegance pomáhaly bořit starý svět. Arthur Penn obdivuhodně dokázal o třicet let později to kouzlo nezlomit a nevykreslit příběh Bonnie a Clyda a všech ostatních psotav kolem nich z filosoficky či morálně ujasněného hlediska, nevnutil žádné rázné životní postoje a cílevědomost svým hrdinům, a naopak svým bravurním vhledem do divoké, dětinsky nakažlivé okouzlenosti i arogantně přehlíživé rychlosti tehdejší doby znemožnil hodnotící soud jak svým tehdejším, tak i dnešním divákům. Fenomenální citlivost a rozmyslnost dala vzniknout skvostnému dílu - svůdné rozbušce. (24.09.2014)

Ani se nedivim, ze po uvedeni kritici tenhle film zprcali, ona je to vazne dost divna gangsterka. Takovej mix mezi paradni akci, kde prestrelky jsou absolutne dokonaly, poldove chcipaj jeden za druhym a ke slovu prijdou dualy, samopaly i granaty, ale pak taky vypln mezi jednotlivejma prestrelkama a vloupackama, ktera je bud otravna, kde se postavy hadaj, jsou nespokojeny nebo blbe cumi a kdy naopak jsou vesely a oslavujou a pusobi to spis jako nejaka komedie. Tomu taky prispivaj herci, kde si Beatty hraje na frajirka a clovek mu to i veri, ale v momente, kdy ma vlizt s zenskou do postele, tak akorat rve, ze neni loverboy a vzdycky nekam utece. Dunaway se sice snazi tvarit drsnacky, ale obcas pusobi spis jako vecne nespokojena blba blondyna. Nejlip hrajici tu je asi Hackman, bohuzel s jeho prichodem na platno je spojenej prichod jeho manzelky a Estelle Parsons je neskutecne urvana krava, ktera by si zaslouzila kopnout do prdele. S ostatnich postav me ale zaujal jeden, kteryho bych tady fakt necekal, naprosto paradni Gene Wilder. Celkove se jedna o rozhodne dobre natocenou, se skvelou hudbou, uzasnejma prestrelkama a paradnima hercema gangsterku, ale bohuzel ta vata mezi jednotlivejma vloupackama je obcas otravna az nudna a obcas se debilne skoci v deji, takze to vic nez na ty 4* nebude. (29.12.2009)

Nemám tvůrcům za zlé, že ze známé dvojice vrahů udělali sympatické zbojníky, problém vidím jinde. Z takhle nosného příběhu šlo vyrazit daleko víc. Film se až moc zabývá věcmi IMHO nepodstatnými (bratři chlastají a hrají dámu, Blanche má příliš mnoho prostoru) na úkor těch podstatných (pádnější důvod proč vlastně loupili, kde přišli k tolika zbraním, jak se šerif Hamer zachránil). Warren Beaty je sice typově přesný, herecky je však nevýrazný a z daleka nestačí takřka dokonalé Faye Dunaway (zasloužila by si Oscara). Gene Hackman byl rovněž vynikající, bylo mu však dáno málo prostoru na úkor jeho otravné a nesympatické ženušky Blanche v podání přehrávající Estelle Parsons (za co Oscara, proboha!?). Jinak kamera je velice pěkná (Bonnie v černých šatech, utíkající v poli s obilím, které má barvu jejích vlasů), krví se taky nešetří a děj je příjemně svižný. Arthur Penn už dlouho útočí na mou režisérskou TOPku, avšak tentokrát mě bohužel zklamal. Líbilo se mi to, avšak několik výrazných much (masařek) jej v mých očích dostává na 65%. (27.05.2012)

Arthur Penn (mj. KOLT PRO LEVÁKA, MALÝ VELKÝ MUŽ) a jeho nejspíš nejslavnější film. Tahle legendární a provokativní gangsterská klasika, má hned několik vynikajících, avšak zároveň pár úsměvných momentů, které způsobil čas. Co se herců týče - Hackman tradičně skvělý (jeho smrt je společně s kultovní závěrečnou přestřelkou, nejsilnější scénou filmu), mladičká Dunaway nádherná, Beatty lepší průměr. Kdo mi tady vždy strašně pije krev, je držitelka Oscara za zdejší roli (!!), nesnesitelná Estelle Parsons či přitroublý křupan Michael J. Pollard (jeho role má však důležitý význam). Jo a mihne se tady i pan Wonka... Největší problém mám s tím, že si ani při několikáté projekci k hlavním hrdinům nedokáži najít cestu a vytvořit nějaké pouto. Nejsou mi ani trochu sympatičtí, jako např. Newman s Redfordem v BCaSK, takže mi jich nakonec není vůbec líto. To je ale pouze můj problém. Jinak je to samozřejmě snímek vysoce kvalitní, originální a natočený velkým profesionálem. Čtyři a půl, zaokrouhleno s čistým svědomím nahoru, protože jde o klasiku a té se body neberou, ale jak říkám, až na dvě scény - emoce téměř na nule. (04.01.2022)

Bezstarostná a odvázaná jízda jedné zločino-milenecké dvojice za dobrodružstvím, penězi a zkázou. Výborný Warren Beatty a krásná Faye Dunaway, která si rolí v tomto filmu vysloužila čestné místo v žebříčku mých deseti nejoblíbenějších hereček, dělají z tohoto výrazného krimi ještě daleko víc. Potěší i Gene Hackman v jedné ze svých prvních rolí a možná taky (ne)potěší uřvaná Estelle Parsons, která za své neustálé stěžování a řvaní dostala oscara. Na rok 1967 je tenhle snímek pořádný nářez a tak to má být! (27.07.2011)