Bojíte se tmy?

Dobrá otázka. A co vy, bojíte se tmy? Já se tmy nebojím. Jen se ve tmě špatně orientuju a to mě někdy děsí. Moje představivost taky pracuje ve tmě jinak. Nicméně, na hřbitov by mě v noci nikdo nedostal ani za zlaté prase. Některé příběhy byly dobré, jiné byly špatné, trošku jako na houpačce. Mimochodem, neměla jsem tušení, že seriál je z Kanady. (12.03.2009)

Keď som to pozerávala ako malá, tak som sa fakt bála (ale to nevadí, keď som mala 5, som sa bála aj pri sledovaní Scooby Doo), ale napriek tomu (už vtedy som si asi za svoj budúci number one žáner vybrala horory) som to stále pozerala. Proste, pre decká je to skvelý seriál, nie ktovieako poučný, ale kto si môže dnes vyberať, že? Hviezdičku dole dávam za prílišnú nevyrovnanosť, čo záviselo najmä na tom, kto ,,prerozprával" daný príbeh. (26.09.2009)

Název, který říká vše... Vždycky mě tyhle mysteriózní náměty na seriály a filmy děsily ale zároveň fascinovaly a zůstaly navždy i s časopisy typu Enigma atd.mým zvláštním rituálem udržovat se v obraze a vědomosti, že je tu ještě něco co mě fascinuje podobně jako hudba nebo filmy. Pamatuju si celkově jen pár příběhů ale pokaždé mi běhal mráz po zádech. (26.03.2012)

To se mi líbilo moc. Krásně naivní jako knihovnička Buldoka Stopy hrůzy. Nejpamátnější byl díl The Tale of the Midnight Madness o tom, jak staré kino zachránil horor ve stylu Nosferatu - ovšem s koncem, ve kterém vyhrál upír... a ten pak opustil stříbrné plátno. Výtečné nápady, chytré zvraty, tu a tam skutečná žánrová perla. (07.02.2009)

Tmy se už dávno nebojím, a ani v době kdy se u nás seriál vysílal poprvé, jsem se jí nebál, ale některé ty příběhy tenkrát opravdu dokázaly otřást křehkou dětskou psychikou...:) Ale až povyrostete do věku, kdy si řeknete, že všechno, co se děje, jsou jen historky od táboráku Půlnočního Spolku, už to ztratí kouzlo...spíš vás začne zajímat, kdo ty spratky nechává do půlnoci sedět u ohně vprostřed lesa:) (29.05.2003)