Nekonečný příběh

Když jsem film viděl poprvé, tak dávno, naprosto mě uchvátil svou nespoutanou fantazií, která jakoby neměla hranice. A vizuálním vrcholem byla Slonovinová věž.....Střetnutí světla a temnoty, sfingy, Sandonoriko....nádhera! Později jsem přečetl knihu a pochopil, proč se autor - Michael Ende na filmaře tak rozzlobil. Oni celý příběh naprosto překroutili! Hlavní myšlenka zní: dokaž se poprat se životem, dokaž jít za svým cílem. Není důležité, jak člověk vypadá, ale jaké má srdce, jakou má duši. A právě! Literární Bastián je chlapec silný, nepohledný, s brýlemi a patřičně nesebevědomý a nešťastný. Ovšem když se dostane do Fantázie, stane se krásným a udatným princem, který musí překonat spousty překážek. Na samém závěru - a kdo nezná, nechť dále nečte - je postaven před těžký úkol: zůstat krásný princ, nebo se vrátit zpět jako nepohledný, ale sebevědomý chlapec. Co si Bastián zvolí? Správně, to druhé. A jak je to ve filmu? Ta klíčová volba ...chybí! Jinak kniha je o dost strašidelnější. Jedna z opravdu děsivých scén je souboj Átreje s Mnohočetnou Ygramul, která ulovila do své sítě Šťastného draka. Bodla ho svým jedem a on má hodinu života před sebou. Nakonec bodne i Átreje.... A na doplnění - první film představuje jen část knižního příběhu. Nejen z nostalgie však musím dát plný počet! (16.08.2010)

„Ničota prichádza.“ Výborná fantasy, na ktorej som vyrastal. Šikovne sa zaobišla bez žánrového klišé "skupinka hrdinov putuje krajinou" (PLANÉTA KRULL, SÚBOJ TITANOV, samozrejme Tolkienov Pán prsteňov), čo je osviežujúce. Zručná nemecko-americká réžia Wolganga Petersena (v tom čase mal za sebou „iba“ na šiestich Oscarov nominovanú, absolútne realistickú PONORKU), Limahlova kultová pesnička, príjemné herecké obsadenie... Ale predovšetkým jedinečné vizuálne spracovanie s nezabudnuteľnými postavami (indiánsky chlapec Atrej, lietajúci drakopes Falkor, kameňožrút, milión rokov stará kingovská korytnačka) a zvláštna snová atmosféra, povzbudzujúca fantáziu detského diváka. Toto je jedna z tých "ozajstných", "nebezpečných" rozprávok, ktoré sa neboja ukázať smrť (ponurá pasáž s koňom v močiaroch). Také sú najlepšie, robia budúcich spisovateľov, básnikov, scenáristov, režisérov. (15.12.2004)

Opravdu jedna z nejkrásnějších pohádek, co kdy byla natočena. Herecké výkony obou dětských představitelů jsou velice dobré. Fantasijní svět říše Fantasie je úchvatný, jako malá jsem od televizní obrazovky doslova nemohla odtrhnout oči a i dnes se na to pěkně kouká. A ústřední písnička je známá dodnes. Takže není co řešit...Plný počet ! (07.04.2005)

... a když pak už nebudete vědět kudy kam, můžete se uchýlit na místa, kde lze učinit vše, kde je možné setkat se s kýmkoliv. Na místa, která nemají žádná ohraničení a budou tak velká, jak velké budou vaše sny. A možná, že právě ve vašem putování v říši fantazie zahlédnete Atreje s Artexem, možná se kolem vás prožene i rychlodrak Falco. A i když v životě přijdou chvíle, o které se postarají Bažiny smutku, tak nikdy nesmíte ztratit naději a dovolit prázdnotě zabydlet se ve vás. Věřte si, nechejte Sfingy pochybnosti spát a žijte tak, abyste se jednou nebáli pohledět do Zrcadla poznání. Tohle je ta nejhezčí fantasy pohádka, která ani po 20-ti letech neztratila nic ze svého ojedinělého kouzla. A magická titulní píseň mě vždycky uchopí kolem ramen a vezme na výlet do nikdynekončíčí říše snů. Když budete někdy zklamaní, smutní, osamocení a když pak už nebudete vědět kudy kam, ... (09.12.2007)

"Fantazie nemá hranice." Film mého dětství č. 1 a dodnes nepřekonaná fantasy s originálním konceptem prožívání čteného příběhu. Antikvariát, kamenožrout, Atrej, Auryn, Morlor, Falko(r), Sandonoriko, střet s G´morkem, finále v rozpadající se Slonoviné věži a realitě, kam také jako by dorazila Nicota v podobě bouřky... jedna kultovní scéna za druhou, o dialozích (Morlor, G´mork) ani nemluvě a ten nejkatarznější konec. A hudba, hudba je tu BOŽSKÁ. Jako malí jsme si s oblibou hrávali na Atrejovo proběhnutí mezi sfingami, přičemž naše "sfingy" měly místo laserů z očí praky v rukou. Samozřejmě nikdo nechtěl být Atrej. (07.12.2010)