Nekonečný příběh

"Fantazie nemá hranice." Film mého dětství č. 1 a dodnes nepřekonaná fantasy s originálním konceptem prožívání čteného příběhu. Antikvariát, kamenožrout, Atrej, Auryn, Morlor, Falko(r), Sandonoriko, střet s G´morkem, finále v rozpadající se Slonoviné věži a realitě, kam také jako by dorazila Nicota v podobě bouřky... jedna kultovní scéna za druhou, o dialozích (Morlor, G´mork) ani nemluvě a ten nejkatarznější konec. A hudba, hudba je tu BOŽSKÁ. Jako malí jsme si s oblibou hrávali na Atrejovo proběhnutí mezi sfingami, přičemž naše "sfingy" měly místo laserů z očí praky v rukou. Samozřejmě nikdo nechtěl být Atrej. (07.12.2010)

No rozhodne kultovni fantasy, ktery jsem jako malej sledoval pokazdy, kdyz bezelo v tv a ted jsem ho videl po dlouhy dobe a musim rict, ze zas tak uplne mega hotovej sem z neho nebyl, ale presto to je jedno z nejlepsich fantasy. Co se tyce pribehu, tak je vcelku jednoduchej a na zaver se trosku poucuje, ale nedela se to nasilnou formou jako u nejakejch animaku a proste je to cely takovy mily, vtipny, zajimavy a misty i napinavy. Co se tyce hercu, tak sice zadnej z nich nepredvadi nakej super vykon, ale jsou proste fajn. Jinak triky jsou na slusny urovni a jsou takovy roztomily a soundtrack je kultovni dokonalost. Tech 90 minut uteklo jako nic a ja se opet, uz po nekolikate, perfektne bavil. (02.07.2007)

Když jsem film viděl poprvé, tak dávno, naprosto mě uchvátil svou nespoutanou fantazií, která jakoby neměla hranice. A vizuálním vrcholem byla Slonovinová věž.....Střetnutí světla a temnoty, sfingy, Sandonoriko....nádhera! Později jsem přečetl knihu a pochopil, proč se autor - Michael Ende na filmaře tak rozzlobil. Oni celý příběh naprosto překroutili! Hlavní myšlenka zní: dokaž se poprat se životem, dokaž jít za svým cílem. Není důležité, jak člověk vypadá, ale jaké má srdce, jakou má duši. A právě! Literární Bastián je chlapec silný, nepohledný, s brýlemi a patřičně nesebevědomý a nešťastný. Ovšem když se dostane do Fantázie, stane se krásným a udatným princem, který musí překonat spousty překážek. Na samém závěru - a kdo nezná, nechť dále nečte - je postaven před těžký úkol: zůstat krásný princ, nebo se vrátit zpět jako nepohledný, ale sebevědomý chlapec. Co si Bastián zvolí? Správně, to druhé. A jak je to ve filmu? Ta klíčová volba ...chybí! Jinak kniha je o dost strašidelnější. Jedna z opravdu děsivých scén je souboj Átreje s Mnohočetnou Ygramul, která ulovila do své sítě Šťastného draka. Bodla ho svým jedem a on má hodinu života před sebou. Nakonec bodne i Átreje.... A na doplnění - první film představuje jen část knižního příběhu. Nejen z nostalgie však musím dát plný počet! (16.08.2010)

Nádhera, nádhera a zase jenom nádhera!!! Fantasy klasika, kterou jsem jako dítě zbožňovala a viděla nejméně 20 krát. Nevadilo mi, že u ní brečím, nevadilo mi, že se u ní bojím. "Nekonečný příběh" pro mě znamenal začátek lásky k fantasy filmům, která trvá dodnes. Smutný Bastien, odvážný Atrej, překrásný Falko, roztomilý Kamenožrout, odporný a zlý Morlor, hororové sfingy (jako malá jsem se jejich otvírajících očí bála natolik, že jsem ty své zavírala), všichni zůstanou navždy v mé paměti. Zkrátka jeden z nejúžasnějších filmů Wolfganga Petersena a jeden z nejznámějších filmů vůbec. Plný počet - jinak to opravdu nejde.;-) (28.11.2008)

Z části jsem Neverending Story jako kluk miloval a z části nenáviděl. Nenáviděl proto, že zabili koně (navíc historka o tom, že se to stalo i ve skutečnosti při natáčení tomu moc nepřidala), no a miloval kvůli stylizaci, jelikož jsem už jako malej vnímal její naprostou odlišnost od všeho, co jsem viděl. I z dnešního pohledu se jedná o až překvapivě velice koukatelnou záležitost. Ostatní díly jsem snad nikdy neviděl a v nebližší době na tom nehodlám nic měnit. A soundtrack z hlavy snad už nikdy nedostanu...8o% (01.06.2014)