Sanitka

11/11 Slavný ambiciózní seriál Hubače a Adamce. Skutečně není špatný ani po letech, jen je příliš intenzivní ve své snaze pokrýt tolik zásadních témat. Náročná je každodennost jednotlivých pracovníků rychlé záchranné služby, náročné jsou jejich případy. Ono nestačí se denně střetávat se stářím, kolapsy v mezilidských vztazích, kolapsy v socialistickém nedostatku personálu a materiálu, seriál popisuje v pouhých jedenácti epizodách rozsáhlý korpus let a osudů. Rozhodně tedy Sanitka nepatří mezi relaxační, ale mezi náročné projekty jak pro výrobu, tak pro diváky. Stojí za pozornost, jen už tehdy mohla dramaturgie probrat ty zajímavější příběhy mezi těmi bývalými letci z Anglie, bývalými manželi, dávnými láskami, alkoholiky a pracanty. (16.12.2016)

Na socialistický seriál to není úplně špatné, je to celkem reálné a ani toho soudruhování tam není zase tolik. Z mého pohledu nejzajímavější na celém seriálu je úplně poslední scéna, kde má jet Jandera okamžitě k případu, který se stal někde na Praze 6. Oni mají základnu na Nábřeží kpt. Jaroše, hned vedle Strossmayerova náměstí, takže by měli jet po Miladě Horákové (tehdy Obránců míru) nahoru, přes Letnou a směrem dál. Místo toho jednou po nábřeží směrem k centru a zahybají přes most směrem k Právnické fakultě. Jestli takhle jezdili standardně vyhlídkové okruhy, tak to tedy potěš Pánbůh... Je to o to víc zarážející, že v závěrečné písničce smutní o tom, že nemají čas. (27.07.2008)

Jo jo, když jsem byla malá, tak jsem na znělku tančila u televize. Ale vážně: Sanitku si pamatuji jako svižný dramatický seriál a mám pocit, že vůbec nepatří mezi ty nejhorší, které jsme pod praporem normalizace vyprodukovali. Navíc mám tendenci na každý takovýto počin nahlížet jako na dobový dokument prostředí a podmínek doby, na niž si příliš nevzpomínám. (27.04.2009)

Schematismem vonící a dost často papírem a frází šustící seriál patřil k těm, které si normalizační moc objednala na míru. Je nesporně odstrašujícím až odpuzujícím příkladem schematismu a machy, na níž se nejvíc podepsala evidentně cenzura. Z druhé strany - což nemá být obhajobou, ale pouhou konstatací - je nutné vyzvednout velmi dobrý Hanzlíkův výkon a na srovnatelné úrovni se pohybující Bartoškovu kreaci. Ani cenzuře se totiž nepodařio zcela potlačit kvalitní televizní řemeslo (režie, dnes často novákovská, v tomto případě nepřekážela) a tím byl vlastně zvýrazněn základní předstih i tohoto sotva průměrného stáleještě díla oproti současné tvorbě. Srovnávat s předlistopadem totiž neznamená upadat do komunistické nostalgie; naopak je to velmi často červené světlo poslední výstrahy pro soudobou srovnatelnou televizní, ale i filmovou tvorbu naší současnosti. (05.01.2008)

Další trapný komunistický seriál se silně přehrávajícím Jaromírem Hanzlíkem. Chápu, že tehdy to bylo možná jediné na co se lidi mohli dívat, tak to mělo zákonitě velikou sledovanost, ale dneska už je to k smíchu! Jedna hvězdička za díl s leteckou havárií., na české poměry docela slušně natočené. Ale jinak celý seriál je bída... (26.12.2005)