Člověk proti zkáze

Ten film jsem viděl asi potřetí a musím se přiznat, že teprve dnes jsem jej skutečně mohl ocenit, jak si zaslouží. Už dlouho nebyl světový mír ohrožen jako dnes, kdy zase zní bubny, které zvou mladé muže k tažení proti zlému Východu. Když jsem se tak díval na našeho současného ministra války v roli herce, představujícího jednoho ze synů Čapkovy Matky, zamrazilo mě, zda se jedná o téhož člověka... Nu, ale tato diskuse je především o filmu, ano - ten je dnes aktuální a my bychom si měli vzít poučení z toho, že bychom měli každé příští válce všemi prostředky zabránit. Film vznikl na konci 90. let, kdy již bylo možno podívat se na osobnost geniálního spisovatele Karla Čapka z pohledu nezaujatého historika. Čapek byl skutečným demokratem, který musel být zklamán nejen přístupem velmocí kolem Mnichova, ale také svým vlastním národem, který mu začal nepokrytě házet klacky pod nohy, totiž dlažební kostky do okna... Právě v rozhovoru s Vladislavem Vančurou o chování lidského davu v krizových situacích vidím jeden z klíčových momentů tohoto vydařeného díla. (01.03.2016)

Abrhám jako Čapek je naprosto dokonalý, je to herecký výkon, jakých je jen málo, ale ani ostatní zúčastnění (Maciuchová! - pro mne její nejlepší výkon ve filmu) za ním nezaostávají. Když v závěru běží seznam Čapkových děl, mrazí mě i hřeje zároveň. Přestože scénář má pár trhlin a místy je dost schematický, považuji tento film za zásadní pro kinematografii 80.let a dávám 100%. (29.06.2011)

Výborný životopisný film o Karlu Čapkovi. O naší velikosti (bratři Čapkové, TGM, novináři Lidových Novin, prvorepublikoví spisovatelé) i malosti (udavači, fašizující pravice etc.)... Film vznikl ještě za socialismu ale je zde vidět, že v samém závěru, kdy už pukaly ledy. Jednu výhodu to má a to autentické exteriéry (všechno zde bylo v 80. letech zachováno jako z roku 1938), omšelost byla snad ještě větší. Co se týče výkonů exceluje samozřejmě Josef Abrhám a pak role Masaryka, takto si představuji našeho prvního prezidenta. Pro mě jasných 5*! (01.04.2011)

Vytrvalost i za totality růže přinášela. Houževnatost, dříčšství i nadprůměrně vysoká kvalita námětu a scénáře vytvořily víc než solidní základ pro uctění památky a odkazu jednoho z českých velikánů světového ohlasu - skromného, od mládí těžce nemocného, ale o to pracovitějšího a pozitivnějšího největšího našeho všestranného spisovatele Karla Čapka. Jeho osobnost vedle životního rozměru slouží současně jako průsečík do veřejného života První republiky. Strhující výkony Abrhámův a Maciuchové doplňuje i vrcholná role někdejšího plachého milovníka starších českých filmů Svatopluka Beneše, jehož Masaryk v sobě slučuje nespornou velikost s magicky působícím lidstvím, prostotou na jedné a pocitem až důvěrné blízkosti i nepředstírané úcty na straně druhé. Ocenění zaslouží i připomenutí důležité skutečnosti: Masarykovo a Benešovo Československo bylo vyhledávaným útočištěm německého a rakouského demokratického exilu. Pokud se nemýlím, je toto dílo také prvým uměleckým ztvárněním jedinečné vnitřní atmosféry pátečnických setkání. Tento pozdní potomek československé filmové vlny šedesátých let měl být již dávno pro svou mimořádnou závažnost - i nonprofitně - převeden na DVD nosiče. (25.08.2007)

Poctivé zobrazení části života našeho nejvýznamnějšího spisovatele Karla Čapka, zasazené do končících třicátých let, kdy se již Evropa kvapem blížila k druhému velkému válečnému konfliktu. Do děje jsou dobře dosazeny divadelní hry, které měly národ vzburcovat (Matka či Bílá nemoc) či román Válka s mloky. Bohužel film ukazuje i to, jak jsme se ke Karlu Čapkovi chovali i my, Československý národ. Uvedená protifašistická díla jsem si před puštěním filmu znovu přečetl, čímž se pro mě stal snímek výrazně více vtahujícím a lépe jsem pochopil dané souvislosti. Film i knihy Karla Čapka rád doporučuji. (05.01.2014)