Země nomádů

Křehké, subtilní sociální drama, které ve mně rezonovalo podobně, jako před lety žánrový indie bratříček ´The Florida Project´, který byl ale přeci jenom osobitější a pro mě zajímavější. Ale i tak jsem neměl problém vcítit se do kočovného osudu Fren a někdy, na sklonku svý padesátky, kdy mě všechno v práci sere, se sebrat a jet bydlet třeba do Kořenova v Jizerských horách uprostřed krásné přírody :o) Fakt jsem jí někdy tu nespoutanou svobodu záviděl, i ty příjemné lidičky kolem ní, to se u nás nazažije. Stejně mám ale neodbytný pocit, že ten oscarový buzz kolem tohodle filmu je důkazem, jak chudý filmově byl minulý rok. Jindy, v tučnějších letech, by Chloé Zhao sbírala ceny maximálně v Sundance, teď si holt může v covidovém marasmu myslet i na zlaté plešouny. (10.03.2021)

Téměř dokumentární náhled do života a pocitů kočovníků, kteří „nejsou bezdomovci, jen nemají dům“. Sociální drama bez zápletky, která by měla nějaký začátek a konec, hořký, křehký, s několika dojemnými momenty, několika úchvatnými záběry a tunou smutku a dalších emocí ukrytých, pod tím zdánlivě banálním a neosobním vyprávění. Melancholický, až meditativně pomalu plynoucí film o svobodě, která je hodně draze vykoupená, o samotě a osamělosti, o smíření s osudem i povahou, která nám byla dána do vínku a nic s ní nenaděláme. (20.08.2021)

Dobře uchopené filmařské řemeslo (především kamera a herecký výkon protagonistky), bohužel z mého pohledu nezáživný scénář, příběh plný sentimentu a zívání lišek, nezachrání. Líbil se mi moment - žena, která popisuje krásy přírody a obyčejné-neobyčejné okamžiky jako vrcholek toho, co se dá zažít, aby potom člověk v klidu zemřel. Nelíbí se mi naopak, že scénárista tlačí diváka, aby věřil, že bez pojízdné dodávky takové momenty člověk běžně nezažívá. (02.08.2021)

Komunita obstarožných, osamelo sa nekonečnými cestami na kolesách presúvajúcich Američanov s domčekom neustále pri sebe. Vek, spomalené pohyby a dom so sebou v niečom pripomína slimákov. Ale len v niečom. Pretože títo akoby hipíci si svoj spôsob života nevybrali. Ani im nebol daný do vienka, ako mnohým našim Cigánom či kolotočiarom. Kočovníctvo ako poznaná nevyhnutnosť. Vplyvom kadejakých, zväčša smutných nástrah života. S presúvaním sa, neustálym opravovaním stále viac kvitnúcich karavanov a prespávaním na periférnych pláňach či parkoviskách tu-viac tu-menej úspešne zmierujú. Sužovaní životom, samotou, chladom. Oblažovaní dočasnými priateľstvami, občasnými výbuchmi radosti a krásnymi pohľadmi na krajinu navôkol. Živení prevažujúcou prekariátnou prácou baličov v skladiskách Amazonu, upratovačov hajzľov a verejných priestranstiev a dočasnými výpomocami pri predajoch kadejakých suvenírov. Prinútení brať pôžičku od rodiny, ak nejaká ešte existuje, pri potrebe väčšej hotovosti. Podaktorí píšu v recenziách o slobode a vymanení sa od otrockých pút práce, domova, spoločnosti. Nuž, kapela Slobodná Európa má výbornú pesničku s názvom Relatívny pokoj. Tak je to aj s takouto nomádskou slobodou. Áno, je to sloboda. Relatívna sloboda. Film každopádne pekný, poetický, smutno krásny. (24.02.2021)

Toto je presne jeden z tých mála filmov, ktorý vzhľadom na tému, pochopí len okrajové publikum z Európy. “My takto nežijeme”, nepoznáme svet “kočovníkov”, ich starosti či problémy, pričom pre mňa osobne, je takýto spôsob života doslova nepredstaviteľný. Žiadne pravidlá v bežnej rutine, ustálenie, stabilita, iba intervalové presúvanie z územia do územia. Áno, dalo by sa oponovať, že títo ľudia na rozdiel od tých, čo žijú v domoch či bytoch, ktorí chodia pravidelne do práce, a robia všetky tie (pre nás) bežné veci, v skutočnosti ŽIVOT NEŽIJÚ, no toto na mňa pôsobí tak nečistým, nehygienickým dojmom, že je to pre mňa proste neakceptovateľné. Čo sa samotného snímku týka, zo mňa nevytiahol žiadne emócie, len som počúval tie ustarostené dialógy o problémoch týchto ľudí, a i keď to bolo zámerom tvorcov, aby divák pochopil, aký je to život na “slobode”, Ja som veľmi rýchlo dospel do bodu, kedy mi bolo úplne jedno, prečo tak žijú, respektíve či si poradia so všetkými nástrahami, ktoré na nich číhajú. Od víťaza Oscarov by som čakal ďaleko, ďaleko viac, pričom je snáď každému jasné, že jediným dôvodom, prečo tento film siahol na najvyšší pedestriál je fakt, že sa obsahovo zameral na netradičnú skupinku ľudí, ktorých spôsob života rozhodne nie je bežnou záležitosťou. (08.05.2021)