Země nomádů

Bílá dodávka, kočovný život, hodně krátkých přátelství, víra v lepší příští. Pekingská rodačka Chloé Zhao působící v USA patří mezi mladé filmařské tváře, kterým talent rozhodně nechybí. Její hrdinka objevila po smrti manžela nový životní elán v „bezcílném“ cestování napříč Amerikou, bere práce, které se nabízejí, řeší problémy, které s jejím způsobem života přicházejí. Zatímco ve výtečném dramatu Tři billboardy kousek za Ebbingem ztvárnila Frances McDormand neústupnou ženu s hroší kůží a prořízlou pusou, tady platí vlastně to samé, jen namísto prořízlé pusy spíš mlčky vnímá své okolí, naslouchá, snaží se pomoci, porozumět. Cítíme, že si v životě mnohým prošla, velmi působivé jsou tak momenty beze slov, kdy si divák užívá nikam nespěchající záběry podpořené skvělou hudbou (hlavně klavír) italského skladatele Ludovica Einaudiho. Smutně optimistická road movie. (22.01.2021)

„Všetko, na čo spomíname, žije ďalej. Možno som vo svojom živote spomínala až príliš.“ Počas puberty, v 90. rokoch, som frčal okrem iného na americkej nezávislej tvorby. Bolo to v tomto smere úžasné, jedinečné filmové obdobie. Preto som sa na Krajinu nomádov tešil. Bohužiaľ, nebavila ma. Dostavilo sa výrazné sklamanie. Obsahuje stopové prvky poetickej atmosféry, kameraman sa snaží, Frances McDormand je samozrejme stávkou na istotu a vedľajšie úlohy sú skvele obsadené. A disponuje to zaujímavou atmosférou, ktorá je ale zároveň zvláštna, takže nesadne každému. Keď už som ale nad filmom začal nekompromisne lámať palicu, dostavila sa záverečná polhodina a tá bola pomerne silná (až na záver nezáver, ale čo už, sme v nezávislom filme). Scénu so záchodom nekomentujem. (13.11.2021)

Znáte ten pocit, že pozorujete film, který je po zvukové stránce slušný, obrazově překrásný, ale herecky lhostejný? Navíc jsem se během filmu zamyslel nad americkými trampy a došlo mi, že zatímco u nás jsou táborákové písně důkazem svobody, odpočinku, pohody, tak v Americe se o ně opírají chudé vrstvy - nomádi - lidé, kteří nedokázali žít v pospolitosti s městem a tak utíkají kamkoliv, kde budou sami. Frances McDormand je standardně skvělá, ale v podstatě neměla co hrát. (20.03.2021)

Spoveď ľudí, ktorí zostali bez domova. Stretávajú sa vo svojich komunitách naprieč Amerikou a konfrontujú si svoje osudy. Majú vnútornú silu a odhodlanie. Tento sociálno-kritický tón filmu sa však vytráca pri možnostiach zmeny tohto životného štýlu a vlastnou tvrdohlavosťou pokračovať v živote nomádov. Frances McDormand po Troch bilbordoch opäť presvedčila, že podobné postavy sú jej silnou stránkou. (07.02.2021)

Země nomádů je silná především tam, kde Michael Moore budí kontroverze a v očích mnohých selhává. Moore se často věnuje sociálně kritickým pohledům na americkou společnost. Země nomádů není primárně vystavěna jako kritika, byť kritické tóny v ní zazní. Země nomádů není černobílá, nestaví na premise, že hlavní hrdinku semlel systém. Když přijdete o všechno, smíříte se s málem, abyste měli pocit, že žijete v dostatku. A možná zjistíte, že to málo vám nejen stačí, ale dokonce i vyhovuje, protože nabízí bonus v podobě volnosti. Moore do svých dokumentů vnáší humor, ten bychom zde hledali marně, na tomhle poli již podoba směřování Moora a Zhao končí. Frances McDormandová opět zahrála silnou, soběstačnou a osamocenou ženu s nesmírnou energií. Frances se nebojí ušpinit si ruce, tahá těžké koše, mazlí se s hadem, dokáže být nevzhledná. Země nomádů je o touze. O touze, která je tak silná, že by protrhla přehradu. Každý z nás by si v sobě měl hýčkat svoji touhu a snažit se ji uskutečnit s takovou vervou jako Fern. (19.11.2022)