Páni kluci

Mě to tedy kdovíjak nenadchlo. Takové Bylo nás pět a další stejně laděné filmy či seriály se mi líbily daleko víc. Tohle byla docela nuda. Vtipné to nebylo vůbec. Zajímavé také ne. Celý příběh je detailně popsán v obsahu, takže nevím nač ztrácet čas. Jen vám řeknu, že je to opravdu tak trochu o ničem, ale ta hvízdací melodie těch malých frajerů je docela návyková. Dávám takové strašně moc slabé 2*. (04.07.2012)

"Jestli tentokrát Tomáše příkladně nepotrestáš, tak bych si musela myslet, že se na tom chlapci dopouštíš vážné výchovné chyby." Jako konzervativní maloměšťák nesnáším tyhle nevychovaný parchanty. Ovšem v době vzniku tohoto snímku jsem byl taky tak trochu nevychovanej parchant, kterej si užíval pohybu na čerstvým vzduchu. Byl jsem pan kluk a s kopií Tomáše, Huberta a Jožky jsem si to dost užíval. Na zasnoubení s Blankou jsem tedy v tý době nemyslel, za což se její kopii omlouvám. Mě prostě stále baví "fikanej" Štrůdl, podpantoflák Václav a samozřejmě duo učitel a řídící. To jsou dokonalý figury. Takže Nestůj a pojď ... (11.10.2021)

Veľmi príjemný film pre pánov, ktorí chcú byť aspoň na zlomok dňa opäť kluci. Režisérka natočila zdanlivo obyčajný príbeh doslova roztopašnými očami dieťaťa. Príbeh nemá vskutku žiadnu poriadnu zápletku, ale tento milý, prostý a nepredstieraný námet si ju vlastne ani nežiada. Jednoduchý náhľad do bezstarostného života detí, plného ideálov, jednoduchých myšlienok a hlavne flegmatického a nevľúdneho postoja voči škole, či naopak čulého a roztopašného postoja voči lotrovinám a šibalstvám rozličného druhu. Neraz som sa počas filmu vracal aj ja do čias svojich detských huncútstiev. Ku koncu dochádza dokonca aj k nečakanému zdramatizovaniu, ktorú si však tento univerzálny príbeh ani tak veľmi nežiadal. Celkovo ale mohol byť natočený aj energickejšie, pútavosť mal rozbehnutú na výbornú. 80%. (08.05.2009)

"Nůžkyyyyy! Nožeeee! Brousííím!" Tuhle a ještě několik dalších scén jsem viděla několikrát, když se na často reprízovaný film dívali rodiče. Trvalo hodně dlouho, než jsem konečně viděla tuhle dětskou klasiku celou, a nejvíc ze všeho si budu stejně pamatovat výše citovaného Jiřího Lábuse + legendární natírání plotu a výprask od strýčka. Právě vedlejší postavy mě bavily a zajímaly mnohem více než titulní kluci, a proto nemůžu hodnotit vyšší známkou. (23.07.2019)

Snahy převést či adaptovat cizí syžet do odlišného kulturně sociálního kontextu mohou být - a většinou také tak končí - rozporuplné. V případě dokonalého počeštění twainovského tématu proslulou režisérkou Věrou Plívovou-Šimkovou naopak úspěch zjevně předčil nejsmělejší očekávání. Počínaje mimořádně šťastnou volbou představitelů dětských úloh přes nezapomenutelné kreace Ivy Janžurové v úloze tety nebo solidárního "spolupachatele" strýce Karla Augusty přes nápaditě rozvíjený "remakový" příběh, vrcholící poetickým koncem, vznikl strhující obrázek ze života českého malého města počátkem dvacátého století s přesně zachycenou atmosférou secesního konce mocnářství. Výsledkem - je otázkou, nakolik to byl záměr a nakolik skutečné, nekalkulované souznění - je hrabalovsky poetický příběh, který doslova hřeje a zahřívá každou vteřinou své sekvence. Trio uličníků se dnes jeví jako ztělesnění šťastného, bezstarostného dětství v rodině, v níž teta je oběma nevlastním bratřím skutečnou matkou a strýc vlastně silným a dominantním otcem v ne zcela obvyklé pozici dominátora, který točí krkem vnějškové něžné hlavy rodiny, jak se to jeví alespoň našemu hrdinovi. Komediální poloha filmu jen dotvrzuje nezapomenutelnost zážitku, kterou opakovaně podstupujeme při každém jeho zhlédnutí. (21.05.2008)