Páni kluci

"Nůžkyyyyy! Nožeeee! Brousííím!" Tuhle a ještě několik dalších scén jsem viděla několikrát, když se na často reprízovaný film dívali rodiče. Trvalo hodně dlouho, než jsem konečně viděla tuhle dětskou klasiku celou, a nejvíc ze všeho si budu stejně pamatovat výše citovaného Jiřího Lábuse + legendární natírání plotu a výprask od strýčka. Právě vedlejší postavy mě bavily a zajímaly mnohem více než titulní kluci, a proto nemůžu hodnotit vyšší známkou. (23.07.2019)

Snahy převést či adaptovat cizí syžet do odlišného kulturně sociálního kontextu mohou být - a většinou také tak končí - rozporuplné. V případě dokonalého počeštění twainovského tématu proslulou režisérkou Věrou Plívovou-Šimkovou naopak úspěch zjevně předčil nejsmělejší očekávání. Počínaje mimořádně šťastnou volbou představitelů dětských úloh přes nezapomenutelné kreace Ivy Janžurové v úloze tety nebo solidárního "spolupachatele" strýce Karla Augusty přes nápaditě rozvíjený "remakový" příběh, vrcholící poetickým koncem, vznikl strhující obrázek ze života českého malého města počátkem dvacátého století s přesně zachycenou atmosférou secesního konce mocnářství. Výsledkem - je otázkou, nakolik to byl záměr a nakolik skutečné, nekalkulované souznění - je hrabalovsky poetický příběh, který doslova hřeje a zahřívá každou vteřinou své sekvence. Trio uličníků se dnes jeví jako ztělesnění šťastného, bezstarostného dětství v rodině, v níž teta je oběma nevlastním bratřím skutečnou matkou a strýc vlastně silným a dominantním otcem v ne zcela obvyklé pozici dominátora, který točí krkem vnějškové něžné hlavy rodiny, jak se to jeví alespoň našemu hrdinovi. Komediální poloha filmu jen dotvrzuje nezapomenutelnost zážitku, kterou opakovaně podstupujeme při každém jeho zhlédnutí. (21.05.2008)

Neodpustím si "standardní" postesk, že ač jsem to jako dítě miloval, dnes mi to zase tak skvělé nepřipadá. Ale to je asi normální. Jako dítě jsem rozhodně neřešil takové věci jako otázku, kde dětičky sebrali tu podivnou bicyklo-drezínu a jak je možné, že je někdo nechal prohánět se na ní po trati, proč nemá ten roztomilý altánek v parku střechu, proč jsou ty štětky, jimiž pánové natírají plot, prakticky suché, proč jsou (stejně jako v řadě jiných českých filmů) rozjeté postsynchrony a vůbec řadu jiných zjevných nedotažeností, polovičatostí a chyb... Herecké výkony jsou velmi slušné a především Petr Nárožný hraje téměř skvostně. Také Lábusova role je velmi půvabná. Suma sumárum, nedopadl ten v podstatě bláznivý pokus s přenesením amerického příběhu z okolí řeky Mississippi do českých reálií jakési vesničky na Litoměřicku tak zle a především děti si při jeho sledování budou užívat asi ještě hodně dlouho, mohl ovšem být ještě o dost lepší. Zdánlivě přece stačilo velmi málo. Být důslednější a neříkat si, že když je to pro děti, tak na detailech přece tolik nezáleží... (08.10.2006)

Stará dobrá československá klasika. Ano, vím, že se v tomto filmu v podstatě vůbec nic neděje a jde o úplně jednoduchoučký příběh několika klukovských lapálií třech známých firem - Jožky, Tomáše a Huberta, prostřednictvím kterých je vyobrazen život v obyčejném malém městečku, kde ani vlak nezastavuje :) Ale cením si ho velice... nikoliv z nostalgie (kvůli té se snažím hodnocení nezvedat téměř nikdy), ale hlavně a především za ten laskavý humor, který tolik postrádám v dnešních filmech. A také za plejádu skvělých herců, kde vedle výborných dětských představitelů vyčnívají zejména Iva Janžurová, Petr Nárožný a Jiří Lábus. A možná, že jsem ještě na někoho zapomněl... "ale uzel jsem si udělal..." :) (21.04.2013)

Sled scének, který je celkem příjemný a víceméně i humorný, tudíž svůj cíl to plní celkem dobře. Úplně nejvíc se mi na tom stejně líbily ty poetické lokace, ale fajn je i ta hudba, která se sice opakuje pořád dokola, ale naštěstí se neomrzí. Hodně se mi líbily i herecké výkony (a to i u dětských herců, kteří skoro všichni působili překvapivě přirozeně) a nejednou jsem se i pobavil, ačkoli je to spíš na takové pousmívání než záchvaty smíchu. Je to fajn, ale i tak mi nějakou dobu trvalo, než jsem si na postavy zvykl a "oblíbil" si je, pak to na mě občas působilo trošku utahaně a co mi vadí snad nejvíc je to, že to je fakt jen sled scének a žádný děj to nemá. Dokonce ani z bodu A do bodu B to nejde. Možná právě to je ten důvod, proč z toho nejsem tak nadšený jako asi většina uživatelů tady. Možná to bude chtít čas, třeba to docením později, ale prozatím to vidím na slabé 4*. Ale i tak, je to fajn film. (30.12.2020)