Princezna a půl království

Po prvních dvou minutách mne zaplavil nedobrý pocit a ten jak se dalo předpokládat, vydržel až do konce. Zoufale slabá zápletka, bídní herci (hlavní dvojka navíc vypadala dost civilně), naprosto nepřirozeně a nezábavně působící Eben, na nervy lezoucí „zábavný“ stereotypní hudební podklad, bídný a přihlouplý humor, a jak už to tak v nových pohádkách bývá, tragické dialogy kdy se úletům typu „no jó“ opět autoři nevyvarovali. A když dáte špatné dialogy do úst (pod)průměrným hercům, nepomohou už ani realistické záběry hradů, sálů, půvabných chaloupek či pěkné přírody, o kostýmech platí to samé, pohádkovou atmosféru navodit nedokážou. Vše jmenované dobrou pohádku neudělá, na to je třeba, aby vše ladilo a fungovalo jako celek, to se už ale cca tři desetiletí nedaří a poetiku a to něco co zahřeje u srdce, nenajdete ani s lupou. (25.12.2019)

Oceňuji originalitu scénáře i humorné scény. Prachař se do své role hodil. Ebenova etiketa byla fajn, později se mi už trochu okoukala. S trochou nadhledu Egonovo království svým způsobem humorně připomínalo politickou agitaci, ale nikterak vtíravě či úmyslně. Není to pohádka, kterou bych si jen tak znovu pustil, ale za nový nápad a příjemné pobavení a především lepší průměr mezi pohádkovou tvorbou posledních let: 70% (...jinak by to byly jen tři hvězdy) (26.12.2019)

Pohádkový marasmus pokračuje. 1) Příšerné dialogy a děj bez hlavy a paty jsou už typickými atributy většiny moderních českých filmových a televizních pohádek. Bohužel, i zde je zajímavý a originální námět degradován scénáristickou impotencí._____ 2) Jako obvykle se tvůrci snaží vylepšit dojem angažováním populárních tváří: zde je to například 34letý pěkný Matouš Ruml (Honza), 36letý Jakub Prachař v parádní paruce (princ Egon) či 57letá Pavla Tomicová (Honzova máma)._____ 3) Řeka Egónie, Egonova Lhota a Egonův Hradec mě zaujaly. To jsou krásné begónie. Tady u nás jim říkáme egónie, má drahá. (18.01.2020)

Tahle pohádka na mě působila velmi sympaticky a to i přes to, že díky hudbě docela často lítala mezi příšlišnou veselostí a klasickou pohádkou. Překvapivě kvalitní casting, protože u Evy Josefíkové jsem se bál přehrávání, ale bylo v pohodě, stejně jako zbylé postavy. Dobře si vychutnával svou postavu Jakub Prachař. Sice mě tam chybělo zlý zlo, ale rozhodně je to pohádka, která neurazí. (26.12.2019)

Achjo, v případě Království a půl princezny - nebo to bylo naopak? - mě výsledný produkt hodně mrzí. Ruml s Josefíkovou jsou totiž na jedničku, sympatický pár a ta tolik potřebná "chemie" mezi nimi je. Ještě bych pochválil maestro Ebena s manželským párem Malý+Tomicová (doslova a do písmene). Zbytek je výstavka směšnosti, přehrávání a hloupého scénáře. Pokud v Diktátorovi slovní hříčka "Aladeen" působila vtipně, tuzemský Egon ani omylem. Proč nemohl Janák v tomto případě vést příběh trochu vážněji a ponechat jen pár povedených vtípků? Proč musí Prachař přehrávat takovým způsobem, že vám přestává chutnat cukroví a vy se za tvůrce červenáte? Proč? Proč? Proč? A přitom než se Prachař objevil, měla pohádka docela slušný náběh na příjemnou romantickou věc, kdy hrdina se princezně nelíbí a postupně se dopracuje k nejhrdinštějšímu skutku - dobrovolně se jí vzdá, aby nebyla nešťastná. Safra s tímhle příběhem šlo pracovat mnohem líp! Proč to tvůrci zabili (v rámci naší pohádkové tvorby opět!) naprosto hloupými postavami a lekcemi trapnosti? Škoda, fakt škoda, protože tohle mohla být po dlouhé době snesitelná věc. Jenže není. A ani krásné oči Evy Josefíkové výsledný dojem nenapraví. (24.12.2019)