48 hodin v Paříži

"Žádný mrtvý tak nesmrdí už za 12 hodin. Dokonce ani Dédé." Kde nepomůže recepční, komisař Moulin ani ambasáda, tam pomůže Michelle. A tím se dostáváme k jedinýmu důvodu, proč se občas na 48 hodin zastavím v Paříži. Michelle je prostě úžasná a čas strávený s ní mě prostě baví. Horší je to s panem doktorem, záměnou kufrů a hledáním manželky. Nic z toho mě nijak zásadně nebavilo, ale s Michelle bych hledal rád. Jen si nejsem úplně jistej tím, jestli bych chtěl něco najít. (25.03.2019)

Pro mě osobně zlomový film, který jsem podobně jako jiné své klíčové snímky viděl jen čiročirou náhodou, naprosto mě uhranul a sledoval jsem jej pak pořád dokola. ___ Spojoval v sobě efektivnost hollywoodské a nevypočitatelnost evropské kinematografie, přičemž i ona klasická špionážní schémata dílem využíval a dílem s hravostí ironizoval. Nabídl Harrisona Forda v roli, která v nejčistší podobě demonstrovala jeho nejsilnější hereckou polohu, již pak dovedl k dokonalosti v UPRCHLÍKOVI: Být obyčejný i neobyčejný zároveň, schopný člověk ocitnuvší se v extrémní situaci... zdánlivě zcela neadekvátní jeho možnostem. V situaci, která ho nejdřive dostane na samé dno, ale on se hecne a začne hledat řešení. Řekne se Hitchcock, ale ten nikdy nedospěl k takové míře propojení žánrové hravosti a seriózní existenciální krize, jako je tomu v labyrintickém thrilleru o hledání unesené manželky v pařížském podsvětí, bezmála antitezi 96 HODIN (Taken, 2008). Polanski to naopak zatraceně dobře uměl - a s Fordem se setkali ve správný čas, nemluvě o Morriconeho hudebním motivu. ___ Ano, 48 HODIN V PAŘÍŽI nepatří mezi nejznámější ani nejoblíbenější Fordovy filmy, ale rozhodně je jedním z nejpozoruhodnějších. A ke všemu díky Polanského vedení demonstroval sílu jeho nenuceného herectví mnohem víc než ty filmy, jež ji ukázat měly. (25.08.2022)

Výborný Ford - průměrný Polanski. Pokud hledáte podobný námět, zkuste TAKEN je dynamičtější, akčnější a do poslední chvilky napínavější než Polanskiho FRANTIC a i když víme, jak to dopadne, nestíháme o tom přemýšlet, protože Pierre Morel nevynechal jediný záběr, který by nebyl do detailu promyšlený. (29.07.2013)

Presne ten film, ktorý mi nesadol. Už len tá premisa. Harrisonovi Fordovi sa stratí žena a on ju hľadá? Prečo by to pre pána Jána robil? Ale vážne. Očakával som divoké krimi či thriller a toto ide snáď až do paródie, aspoň tak na mňa pôsobili tí gangsteri. Navyše film je skoro bez akcie, ak nepočítam divokú tanečnú jazdu Forda na miestnej diskotéke. (12.07.2022)

S cizí ženou v cizí Francii.. Může se to stát i vám a nepomůže hotelový detektiv, ambasáda ani komisař Moulin. Záměnou kufrů na letišti je zoufalý Ford po hlavě vržen do nebezpečné hry plné absurdního humoru (vystřihování z rodinného fota na policejní stanici, střecha), typického pařížského feelingu a bohužel i postupně uvadajícího tempa. Při pohledu na manželku Harrisona jsem si vzpomněl na vtip, jak přijde chlap, na policii nahlásit zmizení vlastní ženy. Policista ho požádá, ať uvede její popis. A muž říká: „Je těsně před důchodem, vysoká asi tak metr padesát, má plnoštíhlou postavu, řídké vlasy, dioptrické brýle, pod nosem ji raší knír, kulhá na pravou nohu a má problémy s alkoholem. Jak tak nad tím přemýšlím, strážníku, víte co..? Ani ji nehledejte…“ (09.09.2008)