Nůž ve vodě

Pod očekávání nevinné kočkování dvou psů (za přelétavého povzbuzování jedné feny), kteří si nechtějí připustit podobnost jednoho s druhým, se teprve v závěru vyvrbí v drama člověka, trpícího za zločin, který nespáchal. Chtěl-li Polanski tímto cvičením na troufale malém prostoru říct pár metaforicky zaobalených slov k tématu „život za komunismu“, či jenom natočit náznakový thriller o hájení svého teritoria, není tak podstatné jako fakt, že se na to moc dobře kouká. 75% Zajímavé komentáře: Douglas, jatamansi (14.06.2009)

(KSE - P) NŮŽ VE VODĚ drží několik prvenství. Poprvé bylo Polsko nominováno na Oscara v kategorii Nejlepší zahraniční film, jedná se o první celovečerní počin Romana Polanského a zároveň část volné trilogie - spolu s VE SLEPÉ ULIČCE a SMRT A DÍVKA - pojednávající o párech, jejichž vztah rozloží třetí osoba zvenčí. Mnohem zajímavější a produktivnější mi ale přijde na toto psychologické drama, klamně inzerované jako thriller, nahlížet v kontextu režisérovy pozdější tvorby. I nadále je totiž pro filmografii jednoho z nejznámějších pedofilů příznačné, že si vystačí s minimem postav, omezuje počet míst, v rámci kterých se zápletka odehrává, a ženské postavy se nakonec ukážou jako ty racionální, ačkoliv je konec po vzoru vyprávění uměleckých filmů nejednoznačný. I stále se ale nezbavil uspěchanosti při vyobrazování změn v jednání postavy, kdy ta není dostatečně psychologicky motivovaná, s čímž se pojí i žánrový zvrat z milostného trojúhelníku do dramatu se záhadou. Ne každému výše popsané sedné, zvlášť když na počátku své tvorby Roman Polanski ještě nesvedl tak mistrně manipulovat s divákem a jeho očekáváním, jakého dosáhl ve své americké tvorbě, kterou ale zatěžuje uzavřenost prostorů. Debut dokazuje, že klaustrofobního účinku svede dosáhnout i v exteriérech s nápaditou kompozicí záběrů. Více - především kontextualizace debutu v Polańského filmografii - zde. (25.01.2012)

Téměř genialitě se přibližující Polanského debut! Zastávám názor, že filmy vystavěné na jednoduché zápletce a omezeném prostoru jsou nejlepší a zde se mi to opět potvrdilo (proto mi nikdy úplně nepřirostli k srdci nejrůznější Kmotři a jiné epické fresky, roztažené dějem nezřídka na několik desetiletí). Výtečná kamera, nádherná jazzová hudba slavného Krzysztofa Komedy a vynikající, psychologicky propracovaný scénář - už od prvních záběrů jsem chrochtal blahem a nepřestal až do konce. 60s! (07.08.2011)

Nůž ve vodě je vůbec prvním celovečerním snímkem Romana Polanského. Jedná se o komorní, avšak strhující drama o třech hercích na jezeře. Polanski prostřednictvím svých postav - manželů, kteří si vyjedou na výlet na plachetnici, a stopaře, kterého po cestě přiberou - líčí příběh žárlivosti, mužské ješitnosti, soutěživosti a intrik, což může snadno vést k tragickým následkům. Z formálního hlediska představuje Nůž ve vodě nesmírně zajímavý příklad práce se stylem a narací. Svým způsobem se jedná o revoluční film, ať už z pohledu jednoduché zápletky, která však obchází veškeré konvence, přesně vypočítané tempo-rytmiky nebo práce s kamerou. I přesto, že se jedná o debut, obsahuje Nůž ve vodě hned několik prvků Polanského stylu a postupů, jež byly pro jeho pozdější tvorbu signifikantní. Nechává nás v napjatém očekávání s pocitem vnitřní nejistoty, rád provokuje a stupňuje sevřenou atmosféru tak, že jsme každou další minutou více a více ve střehu. Kdo je hlavním hrdinou filmu? S přihlédnutím k dramatickému vývoji by to měla být postava Krystyny, kterou nezapomenutelně ztvárnila překrásná Jolanta Umecka. Právě ona je tichou hybatelkou dění, okolo ní se točí prakticky veškeré další jednání – soupeření mezi jejím manželem Andrzejem a bezejmenným stopařem, které pak neméně skvěle zahráli Leon Niemczyk a Zygmunt Malanowicz. Kameraman Jerzy Lipman si pohrává s každým záběrem, budovaným v dokonalé černobílé stylizaci a přirozeně souzní s Polanského vyjadřovacími prostředky i smyslem pro porušování zavedených pravidel (záběr opalujícího se stopaře na lodi, erotická symbolika v postavě Krystyny), poplatných době a místu svého vzniku (snímek byl v Polsku přijat velmi nelibě). Výjimečná je i jazzová hudba od Krzysztofa Komedy, která už při úvodních titulcích nastolí v souhře s Lipmanovou kamerou specifickou atmosféru. Navzdory všemu zůstává Nůž ve vodě poměrně nedějový film. Divák moc dobře ví, že se na konci výletní cesty něco stane - následný vývoj se ale nedá dopředu nijak odhadnout, zvlášť když Polanski ono "něco" neustále odkládá pomoci svérázných žertíků mezi dvojicí mužů. Po stránce gradační je tedy Polanského a Skolimowského scénář skutečně význačný. Na Noži ve vodě je zajímavé i srovnání drobných formálních rozdílů mezi tvorbou Polské filmové školy a Československé nové vlny, a byť je Nůž ve vodě na rozdíl od československých filmů v podstatě apolitický a jeho děj je vyfabulovaný, zachovává si stejnou vypravěčskou bravuru i pravdivou vypovídající hodnotu. Polanski poskytuje svým postavám prostor pro pomyslnou proměnu, zároveň odhaluje jejich skutečné charaktery do té doby ukryté v přetvářce. Důležitou složku hraje i cynický humor, jenž skvěle vyznívá např. ve scéně s větrným útěkem lodi. Podle mě je Nůž ve vodě jedním z narativně i stylově nejzajímavějších a pro evropskou kinematografii nejzásadnějších filmů druhé poloviny 20. století. (03.06.2019)

Na to, že Polanski měl tak krátce po škole a malé zkušenosti, vznikl s minimálními náklady působivý film zařaditelný do žánru psychologického dramatu. Polanskému stačí k navození působivé atmosféry tři herci, člun, opuštěné jezero a dvě nadměrně vyvinutá mužská ega. Po dějové stránce film nestojí za řeč, ale ty dialogy a herectví stojí za zapamatování. A především Nůž ve vodě jasně naznačil Polanského možnosti ve velké kinematografii. Celkový dojem: 65 %. (11.10.2009)