Pianista

Všichni Židé z Varšavy jsou povinni být..... Chcete zažít to, co tehdy 400 tisíc Polských židů? Pěkně od začátku? VŠECHNO TO VYPADÁ PŘÍLIŠ ABSURDNĚ, NEŽ ABY TO BYLA PRAVDA! Prostě stačí jen vydržet. Několik let, měsíců, týdnů a nakonec pár dní....... A mít vůli žít! (a TROCHU ŠTĚSTÍ). Film, který těží ze silnýho příběhu nemůže bejt špatnej! A co máte na filmech rádi vy? Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Nevím, že když A.Brody neloví Predátory hraje na klavír. 2.) Nevím, co dělá R.Polanski, když si nehraje s nezletilými. 3.) Baví mě sledovat úpadek lidského ducha, vystrašený lidi a ponižování. 4.) Jsem hráčem Gambrinus ligy a nechápu co znamená hrát jako o život. PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (16.09.2010)

Pianista začína nenápadne. Spolu s hlavnými postavami veríme, chceme veriť, že je to len hlúpy omyl. Že sa to skončí skôr, než sa to poriadne začne. No a potom Polański začne mrazivo, desivo a neohľaduplne priťahovať uzol. A zrazu, ani nevieme ako, nás má plne vo svojej moci. Vieme, že už sa mu z desivej pasce nevyvlečieme. Začína tiecť krv. Doslova. Pre Polańského bola adaptácia knihy osobnou záležitosťou, keďže ako poľský Žid zažil nemecké krvavé prenasledovanie v plnej dávke (v koncentračnom tábore okrem otca,  ktorý záhadne prežil a domov sa vrátil s novou manželkou, stratil všetkých). Našťastie mal renomovaný režisér k dispozícii adekvátny (na svoje skromné európske pomery) rozpočet, takže sa mu podarilo vytvoriť kvalitnou výpravou, retro atmosférou a kostýmami presvedčivé, realistické stvárnenie doby natoľko presvedčivo, až je pozeranie Pianistu (vyznačujúceho sa nezabudnuteľnou scénou s dobrým dôstojníkom wehrmachtu Wilmom Hosenfeldom, ktorého i na malom priestore výborne zahral Thomas Kretschmann, mimochodom súčasťou knihy je i jeho denník) vysiľujúce... ale i táto časť histórie k nám patrí. Rozpočet 35, celosvetová tržba 120, čo by za to dali mainstreamoví hollywoodski vysokorozpočtoví režiséri. (03.01.2005)

Pianista je pravděpodobně Broodyho vrcholná role, jeho výkon byl vskutku výtečný a po zásluze odměněn Oscarem, ale Oscar za režii a scénář už u mě tak jednoznačný není. Někomu vadí, že řada událostí je zobrazována jen jaksi z povzdálí skrytým Szpilmanovým okem, někdo může být pobouřen tím, že Polanski k vzbuzování diváckých emocí používá ohraných postupů a mě zase přijde, že film nebyl zcela vyrovnaný a měl pár nudnějších míst. Paradoxně i takový Život je krásný mi přišel jako ucelenější film o holocaustu... Na druhou stranu však stále funguje velmi dobře, je to áčkový titul, poskytující opravdu silný zážitek a klavírní "intermezzo" před německým vojákem bylo nádherné (hlavně díky kontrastu s předcházejícímí scénami). 8/10 (03.07.2008)

Jsem lehce zklamaný. Možná jsem byl naivní, když jsem si myslel, že uvidím druhý Schindlerův seznam, ale snímek si o to svou pověstí říkal. Nejsilnějším prvkem snímku byl výkon hlavního představitele Broodyho. Další velká pozitiva jsou určitě hudba, kamera, kostýmy, realičnost (ta se držela celou dobu, jenom ke konci filmu trochu pokulhávala) a myšlenka. Jenže plný počet * dát prostě nemůžu. 150 minut je opravdu moc a člověk se, hlavně v druhé půli filmu, občas nudí. Dále mi vadila příliš neřešená jazyková stránka a k tomu určitá neosobnost hlavní postavy (ale to není chyba Adriena, ale scénáře). Avšak v každém případě je to po řemeslné stránce výborně natočený film, který stojí za zhlédnutí a vyšší ohodnocení. Nejvíce se mi líbila scéna s hraním na klavír bez klavíru. (19.09.2008)

Neustále připomínání židovské tragédie za druhé světové války už mi poněkud leze krkem. Z mého pohledu se jedná o další z řady zbytečně dlouhých snímků, disponujících mimořádnou nudou, ale tento je ještě navíc vyšperkovaný zbytečnými filmařskými kouzly (oranžový plamen na černobílém pozadí, viditelnost toku denního světla v místnosti, poletující listí apod.). Nacisti jsou přitom extrémní svině a židé extrémní dobráci, jenže takhle černobílý svět nikdy nebyl. (17.06.2012)