Rosemary má děťátko

Tento film se velmi podobá později natočenému Nájemníkovi (také z dílny Romana Polanského). A to stavbou příběhu, atmosférou, napětím, hlavním hereckým výkonem (zde výborná Mia Farrow, které jsem její roli opravdu věřil) a...neuspokojivým koncem. Jenže oproti Nájemníkovi je vše propracovanější, atmosféričtější, napínavější, lépe zahrané, zrežírované a i ten závěr je tak nějak snažší akceptovat. Nebýt konce, mohl to být plný počet. Výstižný komentář: Lima (24.01.2010)

První polovina neuvěřitelně zdlouhavá, ale možná i díky ní funguje ta druhá tak dobře. A podle staré známé pravdy, že nejdůležitější je na filmu jeho konec, a pokud je poslední půlhodina filmu dobrá, na slabší začátek se zapomíná, i já Rosemary odpouštím. Atmosféru má totiž víc než zajímavou. Možná by šlo maličko přitlačit na pilu, ale jinak Polanski odvedl dobrou práci. Nejlépe koukat na to sám a v noci, ale i tak jde spíš o pocit stísněnosti než děsu. Každopádně vydařené. 70%/80% (13.12.2009)

Velice silný film od kterého musel nestydatě kopírovat Taylor Hackford když točil Ďáblova Advokáta. Těch podobností je tam tolik že to už neni ani nápadný ale spíš to bije do očí. Roman Polanski opět nezklamal a herci v tomto filmu taky ne, zvlášť se mi líbila role Rosemaryina manžela ten to zahrál fakt dobře, no a pak je tu ta baba ze sousedství :-) Atmosféra by se dala krájet a Mia Farrow vypadá proti těm všem zvrhlejm důchodcům opravdu bezbranně. Skvělý zážitek srovnatelný snad jen s "The Omen." Všem milovníkům silné atmosféry a hororu nelze jinak než doporučit. (08.04.2005)

Geniálně gradující paranoia je největší devízou této satanské klasiky, spolu s krásnou Miou Farrow a zákeřně civilním lookem. Naproti tomu závěrečnou scénu považuji za pořádný přešlap, její doslovnost a protahovanost předchozí mrazivou krasojízdu sráží. Škoda. Polanski hodně staví na anonymitě nového prostředí, do něhož se titulní pár přistěhoval, a daří se mu s pomocí scénáře, plynule přitlačujícího na pedál nervozity, budovat slušné napětí. Možná i tenhle fakt se ale podepsal na jisté unylosti, která v mých očích spolu s nevhodným zakončením sebrala filmu pátou hvězdu. (11.12.2008)

Nemohu si pomoct, ale staré horory či mysteriózní thrillery mají neskutečně silné kouzlo i v dnešní době. Rosemary má děťátko je toho zářným příkladem. Od první do poslední minuty je Polanskiho počin napínavý, nese se v nezapomenutelné atmosféře zla, ďábelské temnoty a bezvýchodnosti ze spiknutí, které se kolem hlavní hrdinky šíří jako stepní požár za horkého letního dne. K tomu si připočteme skvělé herecké výkony, prostředí a spád, který snímek nabírá, a nemusíme váhat nad plným počtem hvězdiček. Jen ten samotný závěr jsem očekával poněkud syrovější a mrazivější, avšak pointa, kterou si pro nás tvůrci připravili v posledním záběru, má také něco do sebe. (13.07.2016)