Lucie, postrach ulice

V době kdy se dávalo dětem běžně na prdel by si to hlavní hrdinka rozhodně zasloužila. Že já blb jsem si to s dcerkou pouštěl... Mohl jsem žít ze svých vzpomínek na hezký film ze svého mládí. Ale není to hezký film, je to uječená sračka o malé vysírce, která otravuje život všem okolo - rodiče budí, starší děti obtěžuje a diváka nudí. 1 hvězdu dávám za hlas Boba a Bobka, všudesenacpající Bohdalovou nekomentuji, její křemílkovský hlas už dnes nikoho snad nemůže potěšit. (30.10.2023)

Oba filmy mne docela nudily, i když ano, je zde kus fantazie a oba formeláci mají být vtipní - i tou žravostí, ale na mne to prostě nefungovalo, přišlo mi to utahané, pomalé (což je dáno i tím, že jde o sestřih seriálu) a přijde mi, že autoři, jakkoliv kvalitní, to točili spíše z povinnosti a kvůli finančnímu zajištění. (08.05.2017)

Jako děcko jsem si vůbec neuvědomoval, že se příběh neodehrává u nás, ale v Západním Německu, kde obchody překypují zbožím, ulice jsou plná moderních aut, vybavení bytu kde Lucie bydlí je na hodně vysoké úrovni, Osvald že si čte německého Batmana nebo že mamka Lucie předčítá česky z německé knihy o akvaristice. Tohle všechno šlo tenkrát mimo mě, neboť co mě zajímalo nejvíc, byli formeláci Ferda a Ferda. Po shlédnutí po delší době mi ten markantní rozdíl mezi tehdejším NSR a Československem docela vyrazil dech a docela se divím, že se komouši nebáli ohlasů od diváků, že by chtěli žít také v takovém přepychu :). Každopádně je to film pro celou rodinu, ve kterém má hlavní místo dětská fantazie. (09.07.2022)

Taková moderní, trochu praštěná česká pohádka pro děti. Co z toho činí naprostý bizár, jsou západoněmecké reálie počínaje zásobením obchodního domu přes automobily s německými SPZ až po německé knihy v knihovně atd. Třešničkou na dortu je zahradní voliéra, v níž Luciini rodiče chovají několik papoušků ara. Ti se u nás tehdy ve zverimexu neprodávali. Jak to vnímali čeští dětští diváci v roce 1984, když film přišel do našich kin, to netuším, ale asi čubrněli. I ti mrňousové si přece museli všimnout, že tam něco nesedí. Já jsem ten film tehdy neviděl, anžto jsem v té době byl již dospělý. Dnes zajímavá kuriozita. Ale docela mě tam štvala ta uječená holka, hlásek měla jak nebozízek. (04.01.2022)

Nedávno jsem si natenhle film vzpomněl. Už jako dítě jsem z něj vždy měl takovou podivnou nostalgickou náladu. Dětství na sídlišti, dědeček na venkově, jo to je ideální model (nejen) socialistického dětství, z jehož neútěšnosti vzejdou přízraky formující se z plastelíny ukradené v obchoďáku. Figurky jsou doslovným ztvárněním hrdinčiny dětské fantazie, a je v tom něco z božského stvoření, uhněteny z hlíny, no dobře z plastelíny, vnášejí lehkost do předškolních dní, které zotročují malé děti několikahodinovým mučením v lavicích. Nechte je vyrůst jako plevel na skládce, jak by vám možná řekl Kafka. Ať se mysl osvobodí. (30.12.2009)