Noc klavíristy

Mě fascinovalo jak Vašek Voska se z pozice vinárenskýho klavíristy pustil do pátrání aniž by čekal na výsledek policie. V době všeobecných škrtů to vypadá jako dobrý nápad pro Radka Johna, až se někomu stane zločin, ať si to laskavě vyšetří sám a stát ročně ušetří x miliard za policii. Tady ve filmu ještě policii nikdo nerozpuštěl, ale i tak Václav Vocka se vždycky někde zjevil jak dědeček hříbeček a poměrně vtíravě se zajímal o druhý a pak si odplul zpátky do vinárny k tomu svýmu klavíru. Krom Václava Vosky se mě líbil Otakar Brousek z jeho postavy byla cítit zoufalost člověka, kterej je zahnanej do rohu. Film sice není nikterak napínavej, ale přesto dokáže zaujmout až do konce. (07.02.2011)

Celkem koukatelná detektivka. Pro mne s tím kouzlem, že řadu těch míst znám z dětství... Brousek se nám tu objeví v roli chladnokrevného zabijáka což je role pro něj celkem nevídaná. Překvapilo mně, že ve filmu utopili Renaulta, protože v roce 1976 byl tento auťák vlhkým ale nedostupným snem nejednoho muže. Voska byl fajn, ale nechápal jsem to jeho soukromé paralelní vyšetřování s SNB. Co čekal? Film je plný hudby Karla Svobody a dotváří mu skvělou typickou kulisu půlky sedmdesátek. V té době se detektivek točilo mraky, žánr to byl diváky oblíbený (i my čísto hádali doma ,,kdo to byl...) a když si člověk dával pozor nebylo moc kam šlápnout vedle. Gauner byl vždycky lapen, protože u SNB jiný výsledek nepřipadal v úvahu a dotyční filmaři občas u režimu získali i malé bezvýznamné plus, které se vždycky hodilo buď pro ,,nezávislejší'' tvorbu, nebo pro smazání nějaké významného mínus z minula... Dávám za 3 vajly. * * * (20.12.2020)

Předstírat, že v případě tohoto nezajímavého krimifilmu z šedivých časů tuhé normalizace máme co do činění s čímsi výjimečným je apriori vyloučená věc. Scénář šustí tak, že i špičkoví herci (Voska, Medřická, Brousek) vypouštějí z úst zbytečná slova, pokus o dialog vázne a jednotlivé záběry na sebe příliš nenavazují, čímž zaniká i to nejcennější: napětí. Není tu vlastně nic, co by rozechvívalo umdlené smysly, jež, atakovány banální hrou dvou hochštaplerů na kočku a myš, nakonec s vděčností přijímají pouhou přítomnost nonšalantního pianisty, který by ovšem bez Voskova umění, třebaže omezeného průměrným textem, pozbyl veškeré charisma a tím i důvod, proč se na tento ošumělý film vůbec dívat. (03.11.2016)

Československý krimifilm věnující se nekalým obchodním praktikám vedoucího stavebního podniku Ing. Kratiny, jenž se stane obětí vydírání jednoho ze svých zaměstnanců. V roli Kratiny, který si běžně bral úplatky za dokončení staveb v termínu a i jinak se neoprávněně obohacoval, se objevil O. Brousek. Snímek tak kromě kriminalistické zápletky, která se objeví až poměrně záhy, ukazuje rozkrádání socialistického stavebnictví, kde si každý bral, co mohl a obohacoval se, jak to šlo. Kratina se rozhodne neznámého vyděrače odstranit, bohužel pro něho zastřelí náhodného kolemjdoucího a tedy nesprávnou osobu. Svědek této události, klavírista v blízké vinárně Tůma, se rozhodne vypátrat na vlastní pěst pozadí tohoto činu, neboť nebohá oběť byl zeť jeho dobré známé paní Mráčkové (D. Medřická). Pan V. Voska, jenž hrál onoho elegantního hudebníka s jeho charakteristickým aristokratickým vystupováním, byl uveden jako hlavní postava tohoto filmu, já však vnímám jako mnohem důležitější Brouskovu roli, neboť u něho bylo naznačeno i rodinné zázemí, zobrazeny psychologické postupy a hlavně se na obrazovce objevoval od začátku až do konce. Vyděrače, který za svoje činy nakonec zaplatí životem, ztvárnil tapetář Šulc v podání J. Kanyzy. Kriminalista A. Švehlík a jeho kolegové, jež vyšetřovali okolnosti vraždy chodce na Maltézském náměstí, hráli ve filmu všestranného J. Poláka pouze doplňující roli. Nesmím též opomenout zmínit povedenou hudební složku, jejímž autorem byl K. Svoboda. Netradičně pojatá kriminálka s výborným O. Brouskem mě zaujala natolik, že neváhám udělit nadprůměrné hodnocení. (17.12.2020)

Jindřich Polák se kromě tvorby pro děti a mládež a scifi žánru věnoval i detektivce. Musím říci, že na to v jakých podmínkách film vznikal (psal se rok 1976) jde o celkem zdařilé dílo. Václav Voska jako samozvaný vyšetřovatel chce přijít na kloub záhadné vraždě, která se odehrála před vinárnou, ve které hraje na klavír jako pianista. Vyzdvihl bych vynikající hudbu, kterou pro tento film zkomponoval Karel Svoboda. (11.02.2011)