Smrt v sedle

Zromantizovaný pohled na brigádu na statku, kde náš hlavní hrdina a budoucí český James Bond Jelínek namísto práce a pomoci ostatním čte westernové rodokapsy, očumuje nahaté holky a trénuje za stájema se svým lasem. Kvůli tomu si ho všichni dobírají, zejména pak mladičký Přeučil o kterém se dá říct, že je jeho úhlavní nepřítel. Sovák v roli předáka hraje sice pro sebe typickou roli přísného pedantského protivy, ale tentokrát bez "šaškování" a příkras. Vypadává tak z komediální "škatulky", ve které ho jistě všichni máme. Celkově film nabízí i pěkný pohled na tehdejší poměry a na zbytečně přísné "fotříky" a jejich omezenou debilitu bez špetky fantazie. Kriminální zápletka se točí okolo loupežné vraždy kurýra s penězi na výplatu pro zaměstnance statku. (13.04.2023)

Pestrobarevná, širokoúhlá kovbojka má v sobě nepochybné, filmařské možnosti uvolňující se doby. Koňáci zcela pohlceni Rodokapsy a filozofií Divokého západu, se svým zálibám přiblíží až nebezpečně blízko. Pedantský Sovákovo Lojzík, který má na starosti i lehký humor, Růžkovo výborné vyšetřovací metody a klasický spravedlivě přísný dobrák v podání R. Lukavského. To jsou jistě výrazné klady, ke kterým lze přičísti výbornou hudbu a skvělé vyústění děje. (11.01.2014)

Mnohem dříve, než československá kina stačil zaplavit nebývalý kult dnes již legendárních "mayovek" a jim příbuzných westernových story, se v našich luzích a hájích objevil film, který sice neměl za hrdiny ani ušlechtilé pistolníky, ani proradné kovboje, ale docela obyčejného koňáka, co se čirou náhodou přimotá k zločinu. Nevím, v čem je SMRT prvoplánová agitka nebo nezdařená parodie, není ani jedno, ani druhé, minimálně ne v tom, co se odráží na jeho výsledné kvalitě. Kriminální zápletka až překvapivě eliminuje jakékoli špionážní téma, nadmíru zajímavým se pro současného diváka jeví do jisté míry také již dokumentární vhled do slatiňanského hřebčína a dalších lokalit. Nepochybně rozhodující veličinou jsou pro film herecké výkony, které v obsazení Lukavského, Sováka, Růžka, Dubského i třiadvacetiletého Rudolfa Jelínka nemají v čem zklamat. Implementace barevného (!) širokoúhlého formátu posílila celkový vizuál Polákova snímku, zahaleného vůní rodokapsových dobrodružství, v nichž kraluje plavovlasá Maud, zákeřní bandité a nekončící prérie. (22.03.2012)

Mladý fanoušek Rodokapsů prožívá svůj život jako jejich postavy. Při jízdě na koni si připadá jako westernový hrdina, bojující proti bezpráví. Pořád je to hra, až do doby, kdy se stane svědkem opravdového zločinu. Krásné koně v nádherné přírodě Slovenského ráje, chvílema dramatické honičky na koních. Děj je stejně naivní jako ty rodokapsy, ale na svoji dobu to byla velice solidní zábava, která potěší i dnes. (03.05.2003)

Od samého počátku se mi hnusil parodický a poučný tón, stvrzený závěrečným zmoudřením jinošského hrdiny. Exteriéry sice byly snímány citlivě a Illínova hudba vnímavě korespondovala s dějem, ale přesto ten mentorsky vztyčený prst neustále hrozil a vše kazil. Ideologicky motivované nerozumění rodokapsové romantice, tomu, že i tento naivní model světa může být klíčem ke kráse skutečnosti, v jistých životních fázích přístupnější nad jiné, vážnější a hlubší, se stalo prvním a hlavním tématem, poselstvím tohoto filmu, a vše nedotažené, černobílé, ještě více zhrublo a snímek zredukovalo na pouhou agitační, didaktickou pomůcku. (28.09.2012)