Zítra vstanu a opařím se čajem

Práce s časovou smyčkou svádí k překombinovanosti a zvláště v novějších filmech se člověk často ztrácí v ději. Tady to ale funguje výborně, dějová linka je bez problémů sledovatelná - proč to šlo v 70. letech a nejde to dnes? Neotřepané téma, výborné triky a v neposlední řadě standardně skvělé herecké výkony. Jako vždy úžasná Marie Rosůlková, která z epizodní role dokáže vytěžit maximum (její překvapení, když se omylem ocitne ve Vůdcově hlavním stanu: "Jéé, Patri, podívej, to je Hitler!", nemá chybu). Ale asi mám osobní problém s Petrem Kostkou. Nepochybuji o jeho hereckých kvalitách, ale na můj vkus hraje vždy se stejnou rutinou a předvídatelností. Přestože mi úplně nesedí, nedokážu říct, jestli by dvojroli sourozenců Burešových někdo zahrál lépe. Co mě ale ruší, je moralizující závěr, který se objevuje i v jiných typově podobných filmech. Zasáhne Veřejná bezpečnost, zlo je potrestáno a všechno se vrací do poklidné socialistické reality. (15.11.2008)

Cestování v čase po česku není prosto typicky českých přístupů, které tak trochu odnášejí i cestchtiví nacističtí důstojníci (možná připomínající i někoho jiného než pouze své německé předlohy). Děj se nevyhnul některým zakolísáním a nevyrovnanostem; přesto v českém prostředí patří ke špičce žánru. Hra se zlomyslnou náhodou je ukázkou našeho černého humoru, který má údajně v zahraničí budit dost velký rozruch pro svou ojedinělost. ZÍTRA lze považovat za jakýsi nádech v určité dobové části naší kinematografie. Nádech k rozkročení a dosahování nových uměleckých vrcholů v tvorbě pozdějšího desetiletí. Zdála by na to ukazovat kontinuita určitých jmen zejména v režisérově bližším okolí. I přesto - soudě podle ohlasů v dalších komentářích - je asi záhodno stavět tento film o něco výš, než jsem si původně myslel. (02.12.2007)

V podstatě taková normalizační sci-fi pohádka o tom, co pozitivního pro bezpečnostní orgány by mohlo přinést objevení techniky s létáním v času v prvních poválečních dekádách – chycení pozůstalých nacistů. :o) Objektivně ze strany soudruhů v 70. letech by to v reálu spíše bylo chytání nepřátel komunismu a diverzantů, kteří by stroj času jistě rádi využili k zabránění februárového převratu '48 ;o)) ... ale OK, autorům zde šlo v rámci politické linie hlavně o základní konflikt 2. světové války, přičemž příběh by se mohl odehrávat kromě ČSSR prakticky v spoustě jiných krajin a v jakékoliv poválečné etapě. V porovnání s obdobným Zabil jsem Einsteina, pánové není druhá československá cesta v čase do válečných časů tolik třesknutá a překombinovaná, i když do pocitů geniálního filmu mi zde stále cosi chybí. Nebo přebývá? Na dramatické pojetí až přílišného šaškování v jistých místech (třeba to groteskní ozelenění a dočasné zkamenění napadených nacistů po využití plynu), jako čistá parodie to v jiných momentech až dramaticky vázne. Navzdory spoustě různých zápletek (včetně milostního příběhu) film ale drží pohromadě díky skvělému scénáři, není problém se v složitém ději orientovat a postupně nabírá hned několik překvapivých point. Netypické obsazení Petra Kostky do dnes již legendární hlavní dvojrole neminulo zajímavým účinkem, zatímco ukecaný Menšík a uřvaný Sovák po x-té v té samé v poloze v další crazy / sci-fi komedii nepřínesli už nic nového. Jako celek ojedinělá filmová zábava s krásnou nadsázkou! ,,Já vím, že jsi Jan! Já jsem taky Jan. My jsme teď oba dva Jan! Já jsem ty, rozumíš!? Já jsem ty ze včerejška. Ty jsi dnešní Jan." ...a pokud jde o triky ohledně nadpozemských letů, režisér J. Polák exceluje i po necelých 15 let od slavné Ikarie XB-1 – v barevném vizuálu a s novou technikou. 75% (10.11.2018)

Tak jsem si zase jednou dopřál návrat v čase k filmu, v němž se to různými časoskoky jen hemžilo. Nebyla to zrovna typická komedie té doby, bylo to spíš takové vtipné, špionážní scífko, které mě ještě i dnes překvapivě bavilo. Každý Čechoslovák se tu mohl navíc tetelit pýchou nad tím, že jen naši odborníci přišli na to, jak cestovat časem. Jistě, záchvěvy hrdosti mi poněkud kalil fakt, že se kosmodrom nacházel v Praze, ale zase mě hřálo vědomí, že za úspěchem tohoto podniku, stáli zcela jistě i oceláři z našeho regionu razowiteho.  Ale vážně; na rok 1977 byly časoprostorové přesuny zvládnuty skvěle (leckteré současné snahy dopadají i přes přemrštěně používanou CGI podstatně hůře), ve Vůdcově bunkru jsem bez problémů poznal všechny význačné nácky a v ději mi trochu drhli jen američtí turisté, bez nichž bych se klidně obešel. Pokud mě ale něco opravdu dostalo, byla to herecká sestava v rolích tria zachránců kolabující Třetí říše. No, trio, Jiří Sovák by prošel, ale Kraus s Bauerem měli k árijskému ideálu asi tak daleko jako Goebbels a Himmler (ti reální pochopitelně). Jo, jo, bavil jsem se:-) / Poučení: I malý kousek rohlíku může překlopit misky vah. (06.11.2023)

V skutku originálny nápad. Sci-fi komédia o cestovaní časom nakrútil režisér Jindřich Polák. Dej filmu s množstvom neobyčajných zápletiek sa odohráva v neďalekej budúcnosti, kedy bude možné cestovať "časopriestorom". Cestovná kancelária Univerzum usporadúva pre turistov lety strojom času, ktorý je podľa ich historických záľub dopraví do zvoleného dátumu v minulosti. Služieb kancelárie využijú aj traja starí nacisti, ktorí sa chcú zmocniť rakety a pristáť v roku 1944. Radi by totiž Adolfovi Hitlerovi dodali vodíkovú bombu a zmenili tak dejiny. Na naše lúky a háje slušná sci-fi, keď Star Trek bol ešte veľmi ďaleko od nás. Inteligentný nápad i zápletka, slušné herecké výkony, vzhľadom k menám snáď nešlo ani nič iné očakávať. Scény z minulosti nadštandardné. Výborný Československý film. (15.09.2019)