Thor: Love and Thunder
Thor: Láska a hrom
Thor: Love and Thunder
Režie:
Taika WaititiKamera:
Barry Baz IdoineHrají:
Chris Hemsworth, Natalie Portman, Christian Bale, Tessa Thompson, Taika Waititi, Russell Crowe, Jaimie Alexander, Chris Pratt, Dave Bautista, Karen Gillan (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Thor (Chris Hemsworth) se nachází na své nejtěžší životní cestě – k nalezení vnitřního míru. Jeho cestu za odpočinkem však přeruší galaktický zabiják Gorr the God Butcher (Christian Bale), který usiluje o zánik bohů. Thor požádá Valkýru (Tessa Thompson), Korga (Taika Waititi) a svou ex-přítelkyni Jane Foster (Natalie Portman), která – k Thorovu překvapení – ovládá mocné kladivo Mjolnir stejně jako mocný Thor. Společně se vydávají na vesmírné dobrodružství, aby odhalili tajemství Gorra a zastavili ho dříve než bude pozdě. (Falcon)
(více)Videa (3)
Recenze (981)
Po druhém Strangeovi je tu další Marvelovka, která se nebojí nasadit rychlejší tempo a používat dějovou zkratku, což v tuto chvíli vnímám jako velký pokrok a zásadní změnu v MCU s nástupem 4. fáze a jednoznačně ji kvituju. Je to samozřejmě magořina a mess. Waititi bruslí mezi motivy, žánry i náladami a velkolepé řemeslo střídá lahůdková trapnost, ve které se ideálně řádně pohrabeme, abychom ji opravdu důsledně rozmázli. Waititi to ale zvládá, protože se všemi těmi polohami má zkušenost a již dříve dokázal obstát v každé z nich. Love and Thunder je další ryze autorský film v rámci MCU a je radost se na něj dívat, pokud vám tedy není proti srsti občas poškádlit svoje očekávání a udělat krok stranou ze zajetých diváckých kolejí. Protože potom dostanete mimořádně originální (v rámci žánru malý zázrak, tuplem v kontexu ukázek na Black Adama, které před filmem běží), hravý, drzý a navzdory své nesourodosti a zdánlivé rozsypanosti velmi jasně režijně vedený trip, který se drží v nastavených mantinelech a opírá se o funkční a bez výjimky perfektně a pevně uchopené charaktery. Hemsworthovi Waititiho vedení svědčí a ždímá maximum z obou Thorových poloh, ať už se jedná o arogantního asociálního idiota, nebo o skutečného hrdinu s obrovským srdcem a nejpevnějším zadkem na východ od Bifrostu. Natalie Portman je skvělá, role ji sedla jako už dlouho nic. Russell Crowe si z toho dělá vyloženě prdel (a je radost se na to dívat) no a Christan Bale... Bože, Christian Bale dává zapomenout na všechny ty nedotažené a polovičaté záporáky a je naprosto nadpozemský (což je další velký pokrok ve čtvrté fázi MCU - důraz na záporáky). Velkou radost mi dělá akce, která je jiná, než doposud, je dynamická, velmi stylizovaná a skrz na skrz comicsová, aniž by ztratila na přehlednosti, nebo atraktivitě. Mimoto se mnohem méně opírá o digitál (FUCK YOU ETERNALS) a raději pošle herce po lanech, což jí náramně přidává na dynamice i atraktivitě, nemluvě o fyzickém kontaktu, který je mnohem lepší, než když se mydlí digitální panáci. No a celé je to obaleno v naprosto precizním vizuálu. Nepamatuji, kdy jsem naposledy viděl něco takto nápaditého, hravého a skrz na skrz esteticky stimulujícího. Naposledy pravděpodobně u třetího Thora (a v hudebním souboji ve druhém Strangeovi) Suma sumárum opět jedna z nejlepších, nejoriginálnějších a nejzábavnějších Marvelovek. A je strašně super, jak Waititi naprosto přirozeně glosuje polyamorii, LGBT tematiku, i problematiku adopce a singl rodičů. Navzdory 80's vizuálu je Thor: Love and Thunder tak současný a moderní, že je snad až nadčasový. Zapomeňte na to, co znáte, připravte se na cokoliv a pak si na to zajděte. Je to super! Jen musíte přežít odporné CG v úvodní sekvenci. Jo a 3D je skvělý. P.S.: Marvelovské logo mě tentokrát regulérně zmátlo. ()
Fáze 4 je v Marvelu bez debat nejslabší ( Black Widow, Eternals i Dr. Strange jsou průměrnými komiksovkami a jde to vidět i na hodnocení- ta doba kdy každá nová marvelovka se nacházela v červené barvě je pryč) a nový Thor sice nepřináší jakýsi převrat, ale rozhodně je ze všech 3 zmíněných nejzábavnější a nejlepší. Raději bych sice na režisérském křesle viděl někoho jiného než Taika Waititiho, jeho styl mi až tak nesedí a Ragnarok mě taktéž příliš nebavil- nejpíš protože se až moc podobal Star Wars, ale Love and Thunder mě bavilo. Dějově je to sice jednoduché a do MCU universa to nepřináší nic extra zajímavého, což trochu mrzí, ale jako zábavný, barevný, vtipný a efektní Blockbuster spolehlivě funguje. Chemie mezi Hemsworthem a Portman je parádní, Christian Bale si střihnul po delší době v Marvelu solidního creepy záporáka, God Butcher Gorr, všechny scény si urval pro sebe a přidal k těm barvičkám trochu temnoty, humor je spíš dětinský, ale párkrát se dalo zasmát ( Nejvíce mě bavil Korg a Kozy- ten jejich řev mě slušně dostával do kolen!!!), povedla se také hudba a v závěru fungují i emoce. Akce není úplně velkolepá a není to můj styl, ale k danému filmu se hodí. ( Netuším jestli někdy dostanu ještě komorní a kontaktní akci jak v Captain America:Winter Soldier). Zklamal Zeus v roli Russela Crowea. Příběh 3/5. Akce 4/5, Humor 4/5, Násilí 0/5, Zábavnost 4/5 Hudba 5/5, Vizuál 4/5, Atmosféra 3/5, Napětí 3/5, Emoce 3/5, Herci 4/5. 6.5/10. ()
Marvel ve svých začátcích redefinoval filmový průmysl, kdy kvůli novému typu humoru dnes už každý druhý film křičí permanentně k divákovi "neber mě vážně a bav se". Díky tomu jsme přišly o otravné potoky slz z Raimiho Spider-manů, vnitřně rozervané hrdiny ze stáje DC i nudné originy od Sony, které se snaží divákovi sdělit to, co už jsme viděli před 20 lety. Marvel se na této nové vlně veze už minimálně 10 let a díky kasovním úspěchům stále hledá dno, kam by se prokopal. Naneštěstí tady máme přeborníka v této disciplíně Taika Waititiho, jenž zdatně likviduje cokoliv, co by ještě před pár lety vyžadoval fungující film. Nabízí jakousi sérii komických skečů, které mají diváka ubít do patřičné otupělosti, aby si nevšiml naprosto nesmyslného příběhu. Ze všech skečů u mě vítězí opětovné divadelní představení Sama Neilla, které nám ještě v Ragnaroku filmovým jazykem říkalo, že "asi není v Asgardu něco v pořádku", ale tady plní roli vtipné odbočky, jež je pro film úplně zbytečná a zabere více času, než je zdrávo. Zkrátka ideální kandidát do kategorie vystřižených scén, ale smát se musíme, tak šup tam s tím. Příběh jinak jede podle té nejprimitivnější šablony, která s odstupem času nedává smysl ani v rámci průměru marvelovek. To mi opravdu chcete namluvit, že celé vesmírné božstvo (vykreslené jak jinak než komicky) disponující neuvěřitelnými schopnostmi a zbraněmi se podělá z jednoho zombíka, který neumí téměř nic, jen má meč, jenž dokáže boha zabít, a k tomu armádu bubáků, kterou přeperou i děti? Dvě hvězdičky dávám za to, že na rozdíl od Doctora Strange 2 drží Waititi svůj film pevně v rukou, není to nepodařený nedodělek, ale záměrná lobotomie mozku, kterou řadím mezi nejméně povedené marvelovky. ()
Po technické stránce je to bez výhrad. Digitální peklo velmi příjemné na pohled i na poslech. Po herecké stránce také bez problémů. Zejména Christian Bale byl zajímavě napsaný záporák, ale hlavně si tu roli střihl neskutečně (jako ostatně všechny jeho role). Potěšila mě i spousta super herců v různých mini rolích. Bohužel, snímek si zbytečně sere pod nohy neustálou snahou o trapno humor, který snad kromě scénky s Diem absolutně nefunguje, pokud jste v posledních letech nepodstoupili minimálně lobotomii. K dialogům se snad ani nedá slušně, ba dokonce ani neslušně vyjádřit - to bylo opravdu nejhlubší dno, jaké si do zhlédnutí ani nedovedete představit. Je to škoda, jsou tam dobré momenty, ale jsou to spíše jen takové pozitivní náznaky v jinak plné nádrži fekálií. Věřím, že herci si práci na tomto filmu užívali, hůře jsou na tom očividně (dle hodnocení) diváci. Marvel je dlouhodobě v píči a stává se nesledovatelným. U tohoto filmu to však člověka lehce zamrzí, protože film měl po dlouhé době solidního a vážně skvěle zahraného záporáka a hvězdné obsazení. Bohužel zoufalá a nefungující snaha vychrlit 60 vtipů za minutu zadupala veškerý potenciál do země. [30 %] ()
V roce 2017 nahradil u kormidla franšízy Thor Kennetha Branagha a následného Alana Taylora Novozélanďan Taika Waititi. Tvůrce filmu jako Orel kontra žralok či Králíček Jojo. Waititi se v jistých kruzích dočkává označení jako Wes Anderson na drogách, který si vyhrává s vizuální stránkou a především má velmi specifický humor. Humor, který není pro každého a spousty lidem zkazil dojem právě i například Thora: Ragnaroku. Jenže Waititi tehdy vlil Thorovi novou krev, kdy se z menšího outsidera Avengers stal rázem hrdina, který má potenciál na hodně zajímavou budoucnost. Thor navíc přežil události Avengers: Endgame a i když to chvilku vypadalo, že se Thor zmůže maximálně na účast ve Strážcích Galaxie Vol. 3, svůj čtvrtý film nakonec dostává. A opět v režii Waititiho. Už minule šlo poté říci, že Waititi natočil specifický a velmi speciální MCU film, tentokrát to ovšem vypadá, že Waititi po jednom enormním úspěchu přišel o pouta. A čtvrtý Thor je díky tomu rázem o poznání divočejší než minule. Po Samu Raimim a jeho vtahujícím řádění v Doctoru Strangeovi v mnohovesmíru šílenství, se i 29. celovečerní marvelovka dá vnímat jako autorská podívaná. Především v ten moment, kdy někdo zná Waititiho tvorbu a má k přístupu vřelý vztah. Minule jel Waititi možná tak na 90%, tentokrát ovšem ve svém tvůrčím přístupu jede na 100%. Waititiho humor je zpátky a dá se velmi snadno očekávat, že diváky opět rozdělí na dva tábory. Pokud by ovšem někomu Waititi skutečně přišel jen jako tvůrce nevkusného a infantilního humoru, dostane i protentokrát něco navíc. Už v Thor: Ragnarok Thor dospěl. Padla na něj zodpovědnost, objevil svůj pravý potenciál boha hromu a v závěru Thor: Ragnarok sympaticky vyšel vstříc zajímavé i když komplikované budoucnosti. Už od prvního Thora se charakter titulního hrdiny vyvíjí skrze různé ztráty a traumata. Trpělivost poté snadno přetekla po událostech Avengers: Infinity War, která následně v Avengers: Endgame vypustila Thora na cestu, která se nemusela líbit každému. Thorův charakterní arch v Avengers: Endgame ovšem rozhodně nebyl krokem zpět. A Thor: Láska jako hrom to jen dokazuje. Hlavním tématem nedávného druhého Doctora Strange byl boj s vnitřním zlem a vyrovnávání se ztrátou. Hlavním motivem Thor: Láska jako hrom je poté dle očekávání láska. Ovšem ne v té nejčistší a nejsympatičtější podobě. Láska má v Thor: Láska jako hrom poměrně výraznou úlohu, kdy se předvádí v té nejkrásnější i nejodpornější podobě. Chvíle radosti a vášně, zároveň chvíle zhnusenosti a bolavé ztráty. Pod kapotou filmu nezkrotného filmu se tak skrývají sympaticky vykreslené vztahy, nečernobílost celého ústředního konfliktu a především náznak toho, že by se Thor dost možná mohl definitivně najít. I když to tak lehké není. Christian Bale je jako Gorr naprosto fantastický. Zabiják bohů se může v klidu zařadit mezi Thanose či Erika Killmongera z prvního Black Panthera a připsat si titul jednoho z nejlepších záporáků celé historie MCU. Jeho výkon je radost sledovat. I díky Baleovi může Gorr v jistých momentech působit jako šílený maniak, zároveň si k němu ovšem divák velmi snadno najde cestu a dokáže jeho motivaci pochopit. Nejlepší záporáci v MCU ostatně nebyli černobíle zlé a to není ani Gorr. Bale by v této roli bez problémů utáhl vlastní film, především i proto, že divák snadno může pochopit, proč přesně se vlastně Gorr vydává na svou vražednou pouť. Thor: Láska jako hrom se tak částečně dotýká i otázky náboženství a s tím spojenou naivitu. V průběhu filmu se vyskytují právě motivy toho, jak se vyrovnat se ztrátou, o nepříjemných setkáních s realitou i naděje v obnovení něčeho, co už dost možná nejde vrátit. Pod tím vším zábavným Diem v podání Russella Crowea, obřích kozách nebo zmínkách o orgiích se rázem schová jeden z nejemotivnějších filmů historie MCU. A i když může Waititi pořád tak trochu působit jako podivín, v malíku má řemeslo pořád neskutečně. Návrat Natalie Portman do role Jane Foster je fenomenální. Především i proto, že je Jane Foster rázem o poznání zajímavější postava než v prvních dvou Thorech a i chemie mezi ní a Thorem je rázem o poznání uvěřitelnější a sympatičtější. Už na samém počátku filmu dojde k odhalení, které předzvěstí nemilé věci. A ty věci následně skutečně nemilé jsou, především ovšem dokáží u diváka emocionálně rezonovat. A to jen ukázka funkčního scénáře, za kterým stojí sám Waititi spolu s Jennifer Kaytin Robinson. Na menším prostoru tak dokážou zaujmout i Valkýrie v podání Tessy Thompson, Korg, kterého opět mluví Taika Waititi s velmi zábavným a legračním přízvukem a o Kronanech se rázem dozvíme novou zajímavou informaci i Strážci Galaxie. Waititi není James Gunn, přesto dokáže Strážce Galaxie opět představit ve velké parádě a ihned vyvolat nadšené čekání na třetí Strážce Galaxie. Dojde i na stylovou hudební dramaturgii, která se skládá především z Guns N' Roses a Abby a rázem je poznat, že by si Waititi i Gunn nejspíš mohli rozumět v hudebním vkusu. Nadále platí, že je humor velmi specifická disciplína, kdy neexistuje humor, který by uspokojil všechny. Suchý humor, černý humor i infantilní humor. Waititiho humor poté skutečně není pro každého a snadno může vyvolat pocit, že v jistých momentech shazuje vážnost situací. Jenže těch výsledných momentů v součtu vlastně tolik není a skutečně platí, že milovníci Waititiho humoru budou velmi spokojeni. Waititi si navíc i tentokrát skutečně dokázal postarat o pěkný vizuál (za kamerou stojí Barry Baz Idoine, kameraman většiny epizod seriálového Mandaloriana), I soundtrack Michaela Giacchina dokáže být v mnoha momentech poměrně výrazný, například Gorrův ústřední hudební motiv je jednoduše fenomenální. A třeba v jedné povedené akční scéně dokáže vyvolat Waititi nedočkavost, aby tu jeho chystané celovečerní Star Wars byli, co nejdřív. Se světem předaleké galaxie by si totiž Waititi mohl též solidně vyhrát. Waititi sám prohlásil že vlastně netuší, zda by natočil pokračování a dokončil tak svou velmi specifickou trilogii. Pokud by ovšem Waititi skutečně již na Thor: Láska jako hrom nenavázal, dokázal v jisté formě dosáhnout vrcholu. Natočil nejlepší sólovku Thora a především dokázal, že si Thor 4 obhájil svou existenci. Pootevřená vrátka k potencionálnímu budoucímu směru jsou ovšem nejspíš tak lákává, že by Waititi v součtu odolat nemusel. Jeho případný náhradník do případných navazujících filmů to ovšem bude mít v jeho stínu velmi těžké..... () (méně) (více)
Galerie (43)
Zajímavosti (93)
- Axl (Kieron L. Dyer) má na sobě v Novém Asgardu tričko skupiny Guns N‘ Roses k albu „Use Your Illusion“. (Kubaaa97)
- Počas boja v Omnipotence City zo stráží netečie červená krv, ale zlatá. Podľa gréckej mytológie bohovia majú namiesto krvi látku zvanú ichor, ktorá má zlatú farbu. (Pat.Ko)
- Loď, se kterou Thor (Chris Hemsworth) a ostatní cestují kosmem, se jmenuje Aegir, což je v norské mytologii bůh moře. Loď dále nese neonový nápis „Coctails & Dreams“, což je odkaz na film Koktejl (1988). (NiWi)
Související novinky
Spojí Chris Hemsworth G.I. Joe a Transformery?
Sympatický rodák z Austrálie se stále vehementně snaží vymanit se ze škatulky marveláckého Thora. Nejspíš si je velmi dobře vědom toho, že ze slávy boha hromu se věčně žít nedá, proto se snaží… (více)
Jak dlouhé bude pokračování Captain Marvel?
Sezóna dlouhých stopáží rozhodně nekončí a už brzy nás po tříhodinovém kolosu jménem Oppenheimer čekají další obsáhlá dramata – Scorseseho Zabijáci rozkvetlého měsíce (206 minut) a Scottův Napoleon … (více)
Jak se Ahsoka vyhnula problémům s Volume?
Jedním z důvodů, proč se vůbec povedl vznik seriálu Mandalorian, byl tehdejší technologický průlom zvaný StageCraft, jenž byl od té doby použit v řadě dalších filmových i seriálových produkcích. V… (více)
Rychle a zběsile v kinech uspělo
Ještě pár let nazpátek by podobný titulek byl brán jako naprostá samozřejmost. Jenže po covidových letech a klesajících kvalitách posledních snímků v sérii Rychle a zběsile se přece jen mnozí… (více)
Reklama