Doctor Strange v mnohovesmíru šílenství

Koho namlsaly trailery a koneckonců i celá marvelovská rétorika poslední doby, podle níž měl být druhý Doctor Strange klíčovým prvkem pro roztahující se fenomén multiverza, bude dost možná zklamán. Už (na dnešní poměry) umírněná stopáž lehce přesahující dvě hodiny totiž potvrzuje dojem, že se spíše než o zásadní posun MCU jedná o další ze sólovek, bez nichž by komiksový (multi)vesmír v klidu plynul dál. Vyjma několika cameí a zcela vedlejších roliček, jejichž smyslem je jen ukojení fandů zběsile toužících po alternativních/resuscitovaných verzích oblíbených figurek, se totiž v jádru jedná o celkem komorní vyprávění o dvou a půl zlomených superhrdinech, kteří si berou vesmír jako rukojmí pro léčení svých bolístek. Benedict Cumberbatch i Elizabeth Olsen v osvědčených rolích Strange a Wandy/Scarlett Witch tvoří obstojně polarizované duo, novicka Xochitl Gomez (ztvárňující Americu Chavez) jim zdatně sekunduje. Především motivace Wandy je na poměry komiksových filmů (ehm) skutečně zajímavá, neotřelá a přináší do superhrdinských rozprávek zase něco trochu jiného. Potěšila mě i (pravděpodobně nadinterpretovaná) možnost čtení některých pasáží z hlediska amerického souboje demokratů a republikánů. V mnoha ohledech se však (navzdory Raimiho hororovým a campovým chutím ve druhé polovině) stále jedná jen o vcelku průměrnou marvelovku, která solidně uteče, občas zaujme a místy i standardně dětinským humorem otráví. Spíše tedy opatrně uznávám, než vyloženě chválím – tak nějak na Logana, no. (19.06.2022)

Spousta akce, vizuálních efektů ale i tak se jim podařilo mě uspat. Ještě, že vedle mě seděl potomek a ne cizí marvelovec, kterému bych slintala na rameno! Někde jsem četla, že tomu předcházel nějaký seriál, který u nás neběžel, no asi jo, pač jsem netušila, jak se z Vendulky stala běsnící harpie s outěškem! Také konečně někdo chápe, jak je hudba důležitá a dokonce s ní dokážeš umlátit protivníka! Harfa je ze všech nástrojů ta nejsmrtelnější! Bacha jo! Ještě, že na ni neumím. Rozesmálo mě obsazení jistého invalidy s nadpřirozenými schopnostmi, u kterého jsem zvědavá, ve kterém filmu se zas objeví živý, opět překonávající svou vlastní smrt. Film se nás snaží rozdrtit nabouchanými účinnými triky, ale chyběl mi tam zasrdcesebraný příběh. Je to takový rychle do světa poslaný výrobek něčeho nedotaženého. (08.05.2022)

V mnohovesmíru šílenství jsem se ocital já, když jsem sledoval, jak Sam Raimi snaživě na plátno promítá svůj osobitý styl, režijní a kamerové vychytávky a lehce hororový a morbidní nádech, načež se to vše ztrácí v propasti scenáristické bezradnosti a veskrze bezvýznamném a nezajímavém šablonovitém příběhu. Marvel si opět jede pouze v bezpečně položených kolejích, ničím diváka nepřekvapuje a ty jeho osvědčené gimmicky v podobě tuctů zbytečných cameo rolí, které mrtvolně brzdí děj, jen aby teasovaly další spin-offy, jsou už totálně na facku. A navíc letošní Everything Everywhere All at Once rozhodně v hrátkách s mnohovesmíry tomuhle předraženému korporátnímu produktu jednoduše nakopalo řiť... Same, doufám, že jsi za tohle zinkasoval solidní šek, a teď si za něj natoč nějaký low-budget horor, co udělá radost tobě i divákům. Prosím. (03.06.2022)

„OVLÁDAT VŠECHNO JE MŮJ OSUD…“   Na jedný straně komplikovanost mnohovesmíru, na straně druhý jednoduchá akce. Brutálně scifoidní,  temnější akce (super IMAX verze…), která nese Raimiho rukopis. Moc krásný obrázky – škoda, že je to trochu nuda. Hudba – Danny Elfman, paráda! Jen kurva ten scénář… víc se soustředit na postavy, páč to pozlátko kolem nezasytí.     /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Často si myslím, že jinde bych byl šťastnější. 2.) Chyběl mi Sam Raimi.  ///  Thx za titule „Vojtěch Kostiha“.                  PŘÍBĚH  ***  HUMOR  ne  AKCE  ****  NAPĚTÍ  * (04.07.2022)

Vpravdě groteskní snaha. Nemohu točit pornografický film a zároveň zcela tabuizovat sexualitu, stejně jako nemohu točit horor a ignorovat vlastní smrtelnost. Smrt je obsáhle a významně zastoupena v našem nevědomí, a právě sledování hororových snímků nám dává možnost postavit se strachu ze smrti, plně si jej uvědomit, a tím ho i překonat. U marvelovských filmů však hororovou hrůzu již z principu pocítit nemůžeme, jelikož jsou primárně určené dětem, a možná i proto smrt důsledně popírají a vyhýbají se jí. Zdejší protagonisté mají zakázáno zemřít, a když už tato situace výjimečně nastane, tak v následujícím díle nastoupí na jejich místo dvojník z paralelní dimenze. Scott Derrickson zavčasu rozpoznal, že se jedná o sebevražednou misi a z projektu urychleně vycouval, Sam Raimi už takto důvtipný nebyl a celá hororová sterilita tak padá na jeho hlavu. Obdobně kriticky lze pohlížet i na scénář. Samotný koncept multiverza není ve snímku uspokojivě rozpracován a de facto slouží pouze jako živná půda pro jednotlivá camea. Co se vizuální stránky týče, tak méně mnohdy znamená více. Za tímto pestrobarevným ohňostrojem je totiž skryta neschopnost vystavět koherentní příběh a pracovat s emocemi. Jakožto zdejší hororový expert tudíž musím snímek Doctor Strange in the Multiverse of Madness ohodnotit odpadem. (04.05.2022)