Battle Royale

Nic proti Asii, nic proti extrémnímu násilí, nic proti falešné psychologii, ale pokud mi někdo předkládá falešné emoce, je to neomluvitelné. Nápad a scénář jsou sice originální, ale po 20 minutách se film zvrtává v samoúčelně zbytečnou a nesnesitelně natahovanou nudu, která se nedokáže opřít ani o úžasný audiovizuální výkres. Podmanivá práce s kamerou a hudební doprovod z not největších klasiků v kombinaci s neurvalým násilím tvoří hypnotickou syntézu, ale ani jedna postava mi nepřirostla k srdci, ani na jednom mi nezáleželo a spíše jsem sledoval hodinky s vědomím, že jich ještě zbývá „x“. Můj silně subjektivní pocit v závěru, že jsem právě absolutně nepochopitelně ztratil dvě hodiny času, mě pravda trochu rozčilil. (04.02.2006)

„Čo je zlé na zabíjaní? Každý má svoj dôvod.“ Šialené, haluz ako sa patrí. Tínedžeri sú banda nevycválaných chuligánov a nič lepšie, ako je brutálna, bolestivá a nechutná smrť, si ani nezaslúžia. No a teraz trocha vážnejšie. Mimoriadne drastická, šokujúca záležitosť. Aj keď to vyzerá jednoducho, chcelo veľkú fantáziu vymyslieť to. Obojok, ostrov, reality šou, Pán Múch, posledný úsmev, sušienky... (13.02.2006)

Části toho, co chci k Battle Royale říct, už napsali ostatní. To ale neznamená, že to sám nenapíšu;) Měl jsem vysoká očekávání a strhující, šokující, úchvatná první půlhodina mě naprosto přibila k obrazovce a celkem se to filmu dařilo udržet až do konce. Jenže. S odstupem zjišťuju, že ve mně BR nic nezanechalo - když tedy pominu to, že Takeshi Kitano je (alespoň viděn očima evropana) skutečně magor;) Pozitivem budiž to, jak se daří na malém prostoru vykreslit všechny postavy. No, ne všechny... ale ty důležitější byly skutečně povedené a herečtí představitelé budiž pochváleni. Dál si velice cením toho jak se rozdílné povahy začaly projevovat, když začalo jít do tuhého - což je hned po probuzení na ostrově - v téhle oblasti jsou působivé už úplně všechny postavy, včetně těch, které opustí scénu po VELMI krátkém pobytu. Jako studie lidských charakterů je Battle Royale opravdu povedené dílko - to je ale bohužel jenom částečná náplň filmu. Hodně mi vadila absence nějakého kontextu - to se pravděpodobně nebude týkat těch, kdo četli Takamiho; já to potěšení neměl. Battle Royale nepochybně je kontroverzní film - ale jen svým bezprostředním, formálním obsahem - kromě psycho vyvražďovačky mezi spolužáky za zvuků klasické hudby filmová verze nepřináší v podstatě ničehož nic hlubšího, u vážných témat jen tak zlehka klouže po povrchu a jednotliví "hrdinové" vám jsou víceméně stejně ukradení. Celkové hodnocení 70%. PS: Chci si to přečíst! (08.04.2008)

Japonsko sužuje neriešiteľný problém s neprispôsobou mládežou. Jediným spôsobom ako prevychovať študentov a získať si tak späť rešpekt je uplatnenie zákona "Battle Royale". Jedna z tried deviatych ročníkov z celej krajiny bude vybratá a dopravená na opustený ostrov aby si zahrala špeciálnu hru. Hru o život. Posledný, kto prežije - vyhráva. Originalita "susedom" z ďalekého východu nikdy nechýbala. Hlavne úvod splnil najprísnejšie kritéria. Následne potom ma však film svojimi neustálymi romantickými výlevmi medzi študentmi znudil. Miestami mi to prišlo, ako zo seriálu Beverly Hills 902 10. Nezachránili to ani slušné scény, ktoré mi však po čase tiež prišli akési vtipné. Na prvú šupu snáď nikto nezgegol a tie decká po dávkach zo samopalu nestále vstávali, ako nejaký zombie. Režisér Fukasaku sa snaží mládež prostredníctvom masakru a násilia, ktoré sa v nich neustále vyhrocuje, poučiť. Záver s veľkou, hlbokou myšlienkou. Kiež by to padlo na úrodnú pôdu. Bohužiaľ však ani obrázky zosnulých s pokročilým štádiom rakoviny na krabičkách cigariet, ľudí fajčiť neodnaučili. (09.08.2013)

BR - Brutálne Rko! To, čo natočili Japonci, a niečo podobné sa dá očakávať len od nich, sa nedá nazvať inak, ako zvrhlosť. Krutá zvrhlosť, ktorú som si dokonale užil. A zvrhlosť keď už, tak do posledného vyžmýkania originality. A po zhliadnutí ihneď odoberám filmu The Condemned značné percentá. 85%. (17.03.2009)