Na Hromnice o den více

Netradiční romantická komedie s Billem Murrayem v roli moderátora počasí a sladké Andie MacDowell. Párkrát jsem se u ní zasmál, ale skvělý vnitřní pocit, jak bývá u lepších komedií mi nezanechala. Kvalita scénáře docela místy pokulhávala. [6/10] (Columbia) (Technicolor /// Produkce: Trevor Albert /// Scénář: Danny Rubin, Harold Ramis /// Kamera: John Bailey /// Hudba: George Fenton) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (03.04.2010)

"Hromnice kdysi v tomhle městě něco znamenaly. Dřív toho sviště vytáhli z nory a snědli." Tak kolikátého to dneska máme? 2. 2.? To je stejně jako včera. Co mám dělat? Dělej si co chceš, Phile. Něco se nauč, pořádně se najez, někoho osoulož, zabij kolegu meteorologa sviště, pořádně chlastej, zabij sebe, něco ukradni nebo cokoli jiného. Mě to bude vždycky bavit. (05.08.2011)

A půl. Exkluzivně pojatá, kouzelně magická a inteligentně úsměvná komedie o jednom opravdu dlouhém dni, který trval nekonečně dlouho. Film hezky přesně ukazuje, jak se může člověk během (několika) dní změnit k lepšímu a poučit se ze svých chyb. To se stane Billu Murraymu. Něco hodně zvláštního. Každý den se vzbudí a každý den je stejný. Pořád dokola. Postupem času si v tomto "daru" najde svůj řád a naučí se v něm žít, prožívat ho pořád dokola. A zlepšovat se. V jedné chvíli na tom bude dost mizerně, lapen v časové smyčce a neustále se opakujících okamžiků, a tak si řekne, že to musí skončit, což se mu ovšem nepovede. Otázkou zůstává, proč se v této smyčce ocitl a co se musí stát, či co musí udělat, aby se vše zase vrátilo do těch správných kolejí? A chce to vůbec? Film je plný humorných momentů a dialogů. Excelentní je taktéž návaznost jednotlivých situací v průběhu času a Billova postupná perfektní orientace a nadvláda nad nimi. Snad malinkou výtku mám jen k tomu, že se mi nedostalo alespoň nějakého vysvětlení, proč ona časová smyčka vznikla a co způsobilo, že opět zanikla. I když, možná je to takto i lepší. Aby se divák sám zamyslel... (03.05.2010)

Slušná cca 12letá terapie, místy zábavná, místy vážná, místy romantická, místy nemístná, místy poučná (ale jen lehoulilince). Taková časová smyčka by mohla mít pozitivnější dopad než stádo psychiatrů, doporučuji ji na předpis, potíž je v tom, že my obyčejní žijeme život na první dobrou. Z tohoto důvodu máme filmy, že áno? (20.02.2021)

„Bude v pohode.“ Toto som kedysi hodnotil aj komentoval, ale potom oboje za záhadných okolností zmizlo, ako sa mi na čsfd v minulosti už viackrát stalo ("asi" tu má niekto väčšie práva, než na aké má morálne predpoklady). Tak teraz to tu už snáď zostane, zakomplexovaný bráško. Páči sa mi štýl Billa Murraya. Nie je to srdcovka, ale oceňujem jeho suchý, akoby až britský humor s vážnou tvárou, obsahujúci v neposlednom rade (a v nemalej miere) cynizmus, sarkazmus a neskutočne hlboký a precítený životný smútok. A tento scenár mu fakt sadol. Neviem, či je lepší Billov výkon, alebo práve šikovný scenár vychádzajúci zo skvelej zápletky (ktorú v priebehu snímky zaujímavými spôsobmi inovuje). Jasné, základ je dosť klišé. Polepšený bastard. To už sme videli miliónkrát, nie? Lenže práve vďaka Billovmu výkonu je to uveriteľné a presne také dojemné, aké to malo byť. K tomu atraktívne prostredie zaspatého mestečka s jedným megaslávnym sysľom, rozkošná Andie McDowell a plno skvelých vedľajších figúrok. Ku koncu možno aj nejaká tá slzička kvapla. Kto nájde bez pomoci mladého Michaela Shannona, má u mňa túlavú mačku s besnotou. „Zima nie je o teplote vzduchu, ale o rozosmiatych tvárach šťastných detí.“ (27.08.2018)