Daman akeseo guhasoseo

Unesli jste mi dceru a to jste neměli dělat. Dnes už hodně známé nepsané prohlášení, které ve svých filmech hojně používal Steven Seagal. A nemuselo se jednat jen o tu dceru. Tentokrát snímek pochází z Jižní Koreje, který se námětem i dějem od typických ´segalovek´ nijak neodlišuje. Příběh se tedy veze ve značné dějové jednoduchosti, ale zato se silnou akcí, jak se na asijský akční film sluší a patří. Je nám představen zabiják odhodlaný skončit a tak se rozhodne pro svou poslední misi. Ano, skutečně nic originálního. Dozví se však o únosu své devítileté dcery a to z důvodu, který na Asii taktéž nepřekvapí. Následující dění je tedy jasné, ale aby to neměl zase až tak jednoduché, v patách má jiného zabijáka s vůlí se mu pomstít. Takže tu vlastně máme dvě dějové linky v jednom filmu. Jedna je o otci snažící se zachránit dcerku a druhá o chlapíkovi snažící se pomstít smrt svého bratra. Každý tady má svou misi a jde tvrdě ke svému cíli. Kdo očekává střetnutí, očekává dobře. Těžko však posoudit, jestli je předvídatelné i to, jak to nakonec celé dopadne. Asijští tvůrci nikdy neměli o emoční konce nouzi a nejinak je to i nyní. Muž bojuje o záchranu člověka ve světě, který vlastně sám stvořil, čímž se příběh stal vyprávěním o spasení sebe sama. A to je důvod, proč byl jako název snímku použit poslední verš z Modlitby páně. ´Ale zbav nás od zlého.´ Zmíněný závěr tedy z tohohle hlediska vzal plně za své. A tak tedy snímek není jen obyčejným prostoduchým akčním nářezem. (28.10.2020)

"Korejský masakr v thajských ulicích". Tak takovýhle podtitul mi způsobil podmíněně reflexivní slinění, jako Pavlovovu čoklovi zvonek ohlašující žrádlo. A zklamaný rozhodně nejsem. Akce je uspokojivě dost, krve a brutalit taktéž (nožařina a mačetismus převládají nad střílením), sentimentu i patosu snesitelně a korejský happyend není (jako už tradičně) tak úplně happy, jak jsme zvyklí z Hollywoodu. Zato je ale trochu pitomý a scénárista si jím leccos zjednodušil nebo nedovysvětlil. Například proč by asi nějaký praštěný tranďák jezdil s cizím děckem do nějaké Panamy? A co to jeho údajné vlastní děcko? Ale co, tyhle filmy přece nejsou na přemýšlení. (10.01.2021)

Ak budem brať do úvahy celkový dojem, tak určite lepšie než Vyproštění a o niečo horšie ako 96 hodin. Deliver Us from Evil má skvelo pôsobiacu akciu, teda pokiaľ sa odohráva v nejakom uzatvorenom priestore (budova, auto,...). Tie pokusy o veľkú akciu na voľnom priestranstve boli skôr na škodu. Na rozdiel od Vyproštění sú tu zaujímavé postavy, ich vzájomné prepojenia a fungujúce emócie (a to dokonca aj u transexuálneho sprievodcu Bangkokom). Jeong-min Hwang rozhodne nevyzerá ako akčný hrdina, ale jeho herecké a iného dovednosti dodali postave vyčnievajúci rozmer. A jeho hlavný sok Jeong-jae Lee? Jeho občasnú prítomnosť si budete naozaj užívať. Z neho charizma vyložene strieka (za doprovodu krvácajúcich prekážok). Skrytý poklad, ktorý hollywoodskej produkcii natrháva prdel. (04.09.2021)

Stylová akční jízda připomínající mnoho dříve natočeného filmového materiálu na téma hodný, zlý a malá holka. Teda třeba Bessonova Leona. Ovšem pohybujeme se na Dálném Východě,  všeho je tedy o kapku více. Krve, vystřelených střel, výbuchů, nožů, šrámů a mrtvých, těch především. Dva hlavní antihrdinové jsou jeden lepší  a charismatičtější než druhý a jediné, co mě vlastně trochu zklamalo, bylo finální zúčtování. Čekal jsem větší  a delší full contact.  Osvěžující akční podívaná, přesně za čtyři bodné rány v bříšku. (10.12.2021)

Jeden z mierne nadpriemernych klasickych juhokorejskych akcnych thrillerov. Uz vieme, ze ked siahneme na cokolvek od Hong-a, scenaristicky a i rezijne to bude stat za to. Hwang si to tu dava uveritelnejsie, ako jeho nasilnickejsi protipol Lee. Choreografia je od pohladu dost zrychlena a miestami i rusi. Ale na tych 68% to vyda. Mierne deja vu z perfektneho The man from nowhere z 2010-teho. Zrejme to bola i inspiracka. Odporucam. (21.10.2020)