John Wick: Kapitola 4

Jak mi udělala radost trojka, tak tady jsem seděl bez reakce. Je to opět stylová akce na stejný ražení, jenže tentokrát obsahově prázdná, studená a monotónní, bez vzrušivých postav (Scott Adkins budiž výjimkou) a lidsky smysluplných řečí. Ve finále příliš úmorný, vlastně mi to přišlo jako komplet vygenerovaný umělou inteligencí - příhodně pro aktuální OpenAI dění… (23.03.2023)

V kině sedělo asi pětadvacet lidí a jednu chvíli jsem si říkal, kolik z nich je asi nájemných vrahů... Jako vocaď pocaď. Chad Stahelski znovu dokázal, že osmdesátá a počátek let devadesátých jsou jeho šálkem kávy. Ale to už víme. Absurdní svět zabijáků je snad ještě přepálenější, k démonovi Jonathanovi protivníci přiskakují zhruba tak, aby je neprůstřelný vnuk Johna Matrixe dokázal postupně likvidovat, vypadat u toho skvěle, být nasvícený nočními neony nebo západy či východy slunce, a doufajíc, že všechny policejní sbory mají zrovna nějaké veledůležité školení. Odměny na Johnovu hlavu jsou stále vyšší, postav přibylo, ovšem budování světa a jeho mytologie tvůrcům pořád fakt moc nejde. Celá organizace zabijáků je už prostě dost mimo, a jednoduše mi nejde nerýpat do toho, že nejpřesnějším střelcem i bojovníkem s mečem je široko daleko nevidomý Donnie Yen. Celé je to pochopitelně vizuálně absolutně opečované, nápadité, kontaktní, a to všechno v přehledných dlouhých záběrech. A je jedno, zda jde o bitku, přestřelku nebo honičku v autě. Vrcholem je (za mě) asi stylizovaná řežba na německé (mokré) diskotéce, kterou si užije hlavně buřtík Scott Adkins, či originálně z ptačí perspektivy nasnímaný masakr ve starém baráku. Samozřejmě je tu ještě velkolepá přestřelka na kruhovém objezdu či závěrečné „schody“, ale tam už se chtě nechtě dostavuje jakási přesycenost. Ač jsou sekvence vizuálně opojné i vynalézavé. Ovšem stejně tak i monotónní a prázdné. Takže já prostě místy jen seděl, občas se nadchnul, ale mnohé zůstalo tak nějak bez reakce. (25.03.2023)

Akční filmový svět by byl bez Johna Wicka z(a)tracen. Elegantně nemytý a hygienou nezabírající muž v černém se vydává na své (téměř) rozlučkové turné po Japonsku, Německu a Francii. V cestě za vytouženou svobodou mu stojí hordy zabijáků a nově i bohatý markýz (Bill Skarsgard). John Wick je i tentokrát absolutně nezlomný. Nezná únavu, kulky se mu zázračně vyhýbají, údery protivníků mu leští obličej a pády z velkých výšek a ze schodů mu rovnají páteř. Bitky i pády jsou opravdu mimo realitu. Nejvíce bych čtyřku přirovnal k akční parodii. Jak jinak vnímat účast (maskéry) ztloustlého Scotta Adkinse, kterého zdobí stříbrný chrup a má na na našeho hrdinu taktéž spadeno. Do stejné kategorie spadá i účast slepce, který je nepřekonatelným mistrem bojového umění, v podání Donnieho Yena, jen s tím rozdílem, že jeho postava působí důstojně a nadbytečně. Film příliš na dějovosti nestaví. Když se o to pokouší, působí to hrozně nudně a táhle. Jakmile se vše přemostí k akci, je hned veseleji. Má to ale i své ALE. Většina stěžejních akčních scén je natočena za tmy. Takže si nelze z diváckého hlediska vychutnat všechny choreografické a technicky provedené detaily a finesy. Nevím, co režiséra Chada Stahelskiho k takovému kroku vedlo. Je to přece precizní režisér, tak nebylo nutné uchýlit se k tmavým uličkám a interiérům, které by měly odvést diváckou pozornost od případných technických nedostatků. Určitě by to byl velký nářez mlátit se a střílet po sobě ve dne. Keanu Reeves je se svojí  rolí, která mu obnovila upadlou hereckou kariéru, maximálně sžitý. Na mě ale zvolený vizuál nepůsobil vůbec optimálně. A další problém představuje repetitivní vyznění celé série. Což o to, inovace se najdou, chlapci jdou na to postaru a v závěru si střihli pistolnický souboj. Působilo to sice debilně směšně, vůbec to do celkového konceptu adekvátně nezapadlo, ovšem to málo pomohlo vymanit se filmu z jeho kolovrátkového klapotu. Finále filmu je přímo monstrózní. Automobilové honičky a bitky v noční Paříži jsou opravdu vrcholně pojaté. Jenže mě film celkově nestrhl. A to je podstatné. V konečné sumarizaci vlastně další akční trampoty na jedno brdo s nepřemožitelným hrdinou už vlastně ani nepotřebuji. 6/10 (26.04.2023)

║Rozpočet $90miliónov║ Tržby USA $187,131,806║ Tržby Celosvetovo $427,987,145▐  Tržby za predaj Blu-ray v USA ║ Tržby za predaj DVD v USA ║ Tak nezničiteľný majsterko je späť v plnej paráde. Stretne zase veľa milých starých kamošov a rozpúta peklo na Zemi. Troška je škoda tej prepálenej minutáže a tých niektorých nekonečných čistiek, či neustáleho padania, cez zábradlia, z tretích poschodí, či cez 222 schodov. Ohnivé strely snímané z výškovej sféry bol ale namakané. A slepý super bijec Donny Yen je už ale iná haluz. Pre mňa bohužiaľ zo série zatiaľ najslabší diel, ktorý sa stáva čoraz viac samoúčelným akčným orgazmom. /videl v kine: 80%/ (08.04.2023)

„POZABÍJÍM JE VŠECHNY!“…  Kapitola 4 je lepší než „trojka“. V tom mám jasno. A asi nejen kvůli scénáři. Mám dojem, že akční scény jsou důvtipnější  - třeba ta Berlínská baví od samýho začátku. Rád jsem viděl Hirojukiho Sanadu, bavila jeho dcera Akira, bojující jako „Elfka“. Trošku zamrzí, že padouchem je (zrovna) Donnie Yen, nebo že v tý „Berlínský“ části nehrajou Ramštajni (když už Scott Adkins vypadá jako postavička z jejich videoklipu) – ale jinak nemá cenu si na soundtrack stěžovat, páč parádně doplňuje dění na plátně. Spousta viděnýho se zapíše do vlhkýho snu nekritickýho akčního fandy. I díky hrátkám s kamerou (třebas ta 2D akce), nebo kevlarovýmu kvádru. Stahelsky je magor. A stejně tak my, kteří neřešíme, jestli to může mít něco společnýho s realitou. A vlastně proč?     /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chci vzdát (poslední) hold Lanci Reddickovi. 2.) Všichni kolem mě serou.  ///  Thx za titule „Anna Karenina“.                 PŘÍBĚH  ****  HUMOR  *  AKCE  *****  NAPĚTÍ  ** (24.03.2023)