John Wick: Kapitola 4

Chad Stahelski si možná ukousl příliš velké sousto, když se okolo Johna Wicka snaží budovat nějaký svět a mytologii, moc mu to totiž nejde. Všechny ty neohrabané pokusy o worldbuilding mu ale člověk odpustí, když dojde na akci. Čtvrtý John Wick je narvaný skvělými přestřelkami a bitkami, které opět Hollywoodu ukazují, že akční žánr ještě zdaleka neřekl poslední slovo a že když se k němu dostanou ti správní lidé, výsledek bere dech a člověk si ani nevšimne, že to celé má tři hodiny. Co se akce týče, stojí John Wick na absolutním filmovém vrcholu. To mezi akčními scénami možná zvládá o poznání hůř, ale kvůli téhle výplni do kina na tuhle sérii stejně nikdo nechodí. (22.03.2023)

Trojka byla pecka, čtyřka je monstrum. Zatímco trojka začala být intenzitou a délkou špičkové akce únavná až ke konci, čtyřka je únavná od začátku. Zároveň jí až do finále chybí kompaktně cool akční scéna (ve trojce bitka s noži nebo přestřelka se zapojením bojových psů), kterou by si člověk pustil znovu nebo poslal vytípnutou na Youtube kámošům - pro mě to byla až přestřelka z ptačí perspektivy nacházející se ve finálovém sendviči čtyř po sobě jdoucích akcí. Přitom má člověk paradoxně pocit, že o akci tu jde až v druhé řadě a prim opět hraje opulentní výprava, která každou druhou scénu zasazuje do epického interiéru/exteriéru, až vedle toho bondovky vypadají jako televizní snímky. Další věc je, že když už to má skoro tři hodiny a nemá to příběh a zase se jen obráží a vraždí staré a nové postavy, mohl by John pro ten nekonečný masakr aspoň mít nějakou motivaci. Takhle byly moje sympatie spíš na straně zabijáka Donnieho Yena, který svým jednáním chránil svou dceru. Donnieho účast samozřejmě potěšila a bavil mě i Skarsgardův záporák. Ale i když Stahelski opět předvádí stylové akční inferno, na jaké se nikdo jiný v Hollywoodu - kromě Garetha “Raid” Evanse - nechytá (a které připomíná zlaté časy Johna Woo a jeho heroic bloodshed), preferoval bych kdyby sérii ukončil vyrovnanější trojkou. (24.03.2023)

[90%] Viděno v kině. Sakra jo! John Wick se dočkal vrcholu téhle akční série! Sice se mi to nestává často, ale k téhle sérii jsem si postupem času získal nějaký vztah a docela změnil názor. První díl asi zůstává pro mě pořád obyčejným průměrem, ale k druhému dílu jsem už přišel na chuť a třetí mě už v kině také bavil. K tomu jsem si dal ještě před návštěvou velkého plátna znovu repete předchozích částí. No a jsem teda nesmírně spokojen! Děj to má samozřejmě vcelku prostý, ale funguje, postavy mě zde bavily více než v minulých filmech, nuda zde vůbec nehrozila, a to měl snímek stopáž 169 min! A akce? Naprostá lahoda! Samozřejmě když si zvyknete na to, že je to strašně přepálené a přeakčnělé, tak budete spokojeni. Ale já si nemohu pomoci, mě to bavilo od začátku do konce. Akční sekvence bych tu rozdělil asi na 3 části s tím, že ta třetí měla snad 50 min akce v kuse. Nejvíc mě asi bavila sekvence na schodišti, tam jsem si i docela při jedné scéně pobavil. Akce tvoří většinu přestřelek, a i na nějaké ty souboje se zde dostane. Technická stránka filmu, kamera atd – to vše je dokonalé. Pevně doufám, že režisér natočí ještě pár obdobných kousků, takových akčních filmů se v poslední době moc netočí. Má to i skvělé záběry v různých lokacích dynamickou hudbu a já nevím co všechno ještě. Herecké obsazení je na tom výborně. Keanu Reeves je prostě borec to bez debat. Nějak extra dlouhé dialogy zde nemá, a to mi naprosto vyhovuje. Donnie Yen mě též potěšil, hodně zde bojoval s mečem, Laurence Fishbourne, Ian McShane a Lance Reddick – klasické postavy vracející se z předchozích částí … Potěší i nové postavy včetně  - Clancy Brown a především Scott Adkins, který je zde vizuálně upraven na obrovského hromotluka. Pobavila mě jeho konverzace s Wickem a ostatními, a především ten šílený souboj Reeves a Adkins. Samzřejmě to není klasický boj ze strany Adkinse, ale i tak výborný. No, nevím, co bych zde ještě dodával. Je to hodně akční, dějově vydařené a nemám k tomu zásadnější problémy. Ta přepálenost tu je, ale to mi vůbec nevadilo. Pětka asi už určitě nebude, konec vypadá uzavřeně, tak nezbývá než se těšit na všelijaké spin offy, zejména film Ballerina, kde by měl mít Reeves menší roli. Tleskám! (26.03.2023)

Čtvrtý "John Wick" je v rámci akčního žánru vybroušená dokonalost. Tato pečlivě sestavená gurmánská lahůdka dokáže současně vyvolávat fyzicky intenzivní reakce i ryzí rozkoš z kreativity a nápaditosti zdejší choreografie. Moment, kdy si Wick přehodí přes krk nunčaky, představuje takové to uvědomění si, že jste právě svědky dokonalosti - něco jako když poprvé vědoucně pohlédnete na plátno od van Gogha, necháte se obestoupit hudbou Bacha, nebo vidíte, jak zvedá obočí The Rock. Já bláhový a malověrný jsem pak na chvíli zapochyboval, jestli po tom ještě mají tvůrci něco dalšího v rukávu. Ale když se nad hrdinu s brokovnicí se zápalnými náboji vznese kamera, explodovala mi hlava. Tady se odděluje zrno od plev. Čtvrtý "John Wick" představuje grandiózní erupci geniality, talentu a osvícenosti. Jeho tvůrci tu současně vzdávají hold veškeré předchozí tradici filmových bojových umění a jejím velikánům - od Bruce Leeho přes Sammo Hunga po Zatóičiho. Ale právě že namísto plytkého napodobování či fanboyovského odkazování si ze vzorů a předchůdců staví mety, které chtějí překonávat - nikoli však arogantně, nýbrž láskyplně a s úctou. Ohromným aktivem série zůstává Keanu Reeves, především díky rokům levelování a ochotě učit se nové věci. Choreografové tak dostávají na hraní nevídaně tvárného představitele, s nímž mohou nejen variovat jeho již osvojené dovednosti, ale také mu stanovovat nové výzvy. Podobně je to pak i s dalšími představiteli zvučných jmen. Jiné velkolepé ansámblové akčňáky minulosti - např. "Expendables" či "Rychle a zběsile" - si vystačily s tím, že jen po vzoru wrestlingových exhibic proti sobě postavily hvězdná jména a nechaly je předvádět své ikonické frajeřinky z jiných bijáků. Oproti tomu Stahelského tým vezme Hiroyukiho Sanadu, Donnieho Yena, Scotta Adkinse, Marko Zarora i Shamiera Andersona a každého přetvoří v rozkošně svébytnou postavu, která jim dává prostor zužitkovat jejich fyzické přednosti, navázat na nějakou klasickou tradici či ikonu a navíc se i vyblbnout herecky. Čtvrtý díl navíc vyloženě skvostně využívá vlastní komiksově přepálený svět série s jeho kontrastní barevnou paletou, zbrojním someliérstvím, stylovými fetiši a nadreálně mramorizovanými klišé. Tohle "Panství Downton" s kung-fu a bouchačkami má kořeny zapuštěné do patetických esencí žánrovek, sahajících od melancholických krimi Jeana-Pierra Melvilla přes heroic bloodshed bijáky Johna Woo i samurajská dramata Masakiho Kobajašiho až po postmoderní coolness Cowboye Bebopa. "John Wick 4" se při tom dalece vyhýbá velkohubému eklektickému exhibicionismu v duchu Quentina Tarantina. Jako pravý mistr bojových umění pokorně přiznává své mistry, jejichž bravura jej samotného dovedla k tomu, aby ustanovil nový vrchol akčního žánru. (10.04.2023)

Dá To bulletproof Kostěj, nebo bude na konci jen Air Wick k osvěžení vzduchu u tlejícího těla? Nalinkované jak skutečnost, že Zatoichi Donnie Yen nemůže stoupnout do lejna, protože hovno vidí. Úsvit nad Paříží a opulentní řežby nepokorně sloužící prostředí umělejší než chrup Iana McShanea. Ztékání schodů na Rue Foyatier už spíš jen pro legraci podobně jako deštník kevlarového krejčího Fishburnea. Stereotyp je za normálních okolností uklidňující, ale už se mi to sebepohlcující pozérství mýtické pomsty začíná zajídat. Konci nevěřím, ani co by se za psí čumák vešlo. Milující manželé neumírají, stejně jako výnosné podnikatelské záměry.. (02.04.2024)