Z

Rutina, která v rámci podobně laděných záležitostí sice nenabízí nic nového, ale dokáže v pohodě zabavit. Hodně pomáhá, že Christensen se nezaobírá s nějakou zbytečnou předehrou a imaginární kamarád se tak (ne)objevuje hned na začátku. Díky tomu a rozumné stopáži se pořád něco děje. Mínusem je chybějící atmosféra. Pokud jde o tu mírně zneklidňující, tak je vše OK, ale ta tíživá a temná v druhé polovině hodně chyběla. A chyběl mi i samotný Z, který se objevil asi tak třikrát a pokaždé jen na prchavý okamžik. Přitom i z těch několika málo vteřin bylo znát, že tenhle parchant má potenciál. Škoda. Každopádně režisér od minula povyrostl, tak to třeba příště bude zase o něco lepší. 60% (01.07.2020)

Rodičom je spočiatku jedno, že ich malý syn má imaginárneho priateľa, ktorý sa volá Z. Pripisujú to jeho predstavivosti. Príbeh má však dobrú plazivú atmosféru. Chlapec postupne mení svoje správanie a jeho matka to začne vyšetrovať až zistí, že jeho kamarát je skutočnejší ako si myslela – a je démon. No režisér je asi viac posadnutý jedlom a stolovaním, stále ukazuje rodinu ako sa stretáva pri raňajkách a pri večeri, čo zaberá pomerne veľa času:) Samozrejme, ponúka aj hrôzostrašné momenty a hoci z nich vidíme iba záblesky, v tomto prípade platí, že menej je viac a navyše sú dobre spracované, dokonca aj tie, ktoré vieme dopredu predvídať. Nebudeme si klamať: „Z“ určite nie je Zázrak, neprináša nič čoby sme doteraz v hororových filmoch nevideli. Za príbeh, trochu zvláštny koniec aj za to, že ľakačky fungovali sa tento film však oplatí pozrieť. (23.11.2020)

Zí není zlý, Zí je zamilovaný.. Christensen postupně přešel z jednoho úhlu pohledu na druhý. Nejdřív tradiční poltergeistování s podtextem rodičovské „ztráty kontroly“ nad rostoucím potomkem, jenže ten jejich přístup k sedm stop vysoké malbě démona v dětském pokoji, poměrně netečný postoj k incidentu s létajícím spolužákem či sestřin vztah k matce už ledasco naznačují. Dědičná psychická choroba? Znovu otevřené rány z dětství, které už mysl měla za zacelené? Autor vás nechá, ať si ty střípky poskládáte sami. Zlomem byla scéna požáru a právě od ní se začalo ukazovat, že Zí kvůli ztrátě intenzity nakonec zaostane za podobně laděným Babadookem. P.S.: K Ježíškovi si přeji nějaké ultimátní krvavé béčko s „bratrskou“ dvojicí Stephen McHattie a Lance Henriksen.. (30.07.2020)

Napínavejšie je sledovať chlapa bez rúška z ôsmeho poschodia na sídlisku v Petržalke, ako tohto maloletého “Zora” z Kanady, ktorý pôsobí asi tak nebezpečne, ako cigánka predávajúca parfumy pred Tescom. Po 50 minútach zabalené do alobalu a jebnuté do koša, lebo viac trpezlivosti mám akurát tak sám so sebou, tesne pred spaním. (03.05.2020)

Paranoidně vystavěný horůrek z kanadské provincie, jehož místy neobratně uchopená režie mu ubírá na působivosti. V podstatě neobjevné téma o malém chlapci, co má imaginárního kámoše jménem "Z", který rozloží rodinu, má určité originální odstavce. V zásadě toho Brandon Christensen režijně moc nepokazil. Jeho film má spád událostí, má odpovídající herecké obsazení a v neposlední řadě umí pracovat se strachem, který pramení z neznámé bytosti, co nemá dobré úmysly. A dokonce to vypadá, že tenhle zmetek, co přilne ke svému oblíbenému členovi domácnosti, má i příslušně strašidelný zjev, jen režisér s ním příliš šetří a prakticky mu nedá větší prostor pobýt na scéně než na pár vteřin. Prostě až přehnaně se s jeho "fyzickou" přítomností šetřilo. Určité nápadité sekvence nebyly vždy kvalitně natočeny (pád z balkonu, požár domu), což je škoda. Navíc film nesází na explicitní drastičnost. Ovšem poměrně svěže působil postupný obrat ve zdánlivě vyložených kartách. Film si nadmíru chytře poradil v přebrání stěžejní úlohy. Aby se to dalo objasnit, byly by zapotřebí spoilery, je ale škoda předem prozradit to, co je na filmu tím nejlepším. Velkým plusem je i trefné obsazení. Nehezká/neškaredá Keegan Connor Tracy už se stihla přehrát do role maminky. Zbytek ansámblu je schopný, Stephen McHattie se musel spokojit s menší, ovšem poměrně důležitou rolí psychologa. A tak vznikl příjemný horůrek, co pocuchá nervy, režijně ovšem tak úplně neohromí. 7/10 (06.07.2020)