Režie:
Patrik HartlScénář:
Patrik HartlKamera:
Tomáš SyselHudba:
Marek DoubravaHrají:
Martin Pechlát, David Švehlík, Hynek Čermák, Martin Hofmann, Jana Kolesárová, Zuzana Norisová, Kristýna Boková, Petra Polnišová, Daniela Kolářová (více)VOD (6)
Obsahy(1)
V příběhu Prvoka, Šampóna, Tečky a Karla si čtyři kamarádi ve středním věku přiznají, že nežijí tak, jak si představovali. A rozhodnou se vyřešit svou krizi provokativní hrou a plněním odvážných úkolů. Jak čtyřicátník zjistí, jestli je opravdovej chlap? Jak zabrání korozi svých ideálů, rozplynutí snů a scvrkávání varlat? Prvok, Šampón, Tečka a Karel se pokusí najít v sobě odvahu udělat pořádnou kravinu jako zamlada. Nebo aspoň odvahu za všech okolností říkat to, co si opravdu myslí. Kdo splní úkol, není sráč… (Bontonfilm)
(více)Videa (3)
Recenze (636)
Martin Pechlát mě baví roky, ale co předvedl tady, je nádhera. Ono, člověk se chvíli fakt řezal z plných plic, ale pak se ta emoce z jeho vystoupení proměnila v cosi hodně silného, co se nedá zapomenout. Když už nic, kvůli jeho celé roli stojí film určitě za vidění. Ostatní pánové taky fajn, bez výtek, bohužel mi snímek v první části moc neseděl. Knihy pana Hartla mě neoslovily, přestože čtu jako drak, tady se nechytám, což ovšem neznamená, že film předem pochovám. Jenomže ono to bylo v úvodu takové téměŕ bakalářské, ukřičené, vyšponované, zbytečně vyhnané kamsi, kdo to rušilo. Děcka stačily být tři, nemusely ale neustále vřeštět všechna zároveň atp. Na divadle by mě taková exprese bavila, na plátně jsem měla postavy, kvůli zbytečným estrádním obratům "daleko", byly povrchní, ploché, jen byly, hlo se to blíž až ve druhé polovině, zrovna zásluhou Martina Pechláta. Tohle jde na vrub dramaturgie. Karikaturní šablona na ženy, které do jedné z filmu vyšly jako debilní, neschopné, utrápené, uondané, zasoplené krávy, neřeším. Pokud Patrika Hartla inspirují jen takové, ok, je fakt, že ono jich je stále dost, čili směle do nás. Co si kdo vybere, to má. Sakumprdum špatné to určitě nebylo, film jsem viděla ráda, zajímalo mě, co z toho vzejde, v budoucnu se podívám znovu, protože něco mi říká, že hodně věcí se stalo moc rychle. Za svlíkací výzvu strhávám, ta mi sedla jen u Hofmanna. Jestli bych film někomu doporučila? Netuším úplně komu. Za to taky srážka. Že si štěknul kde kdo, je mi fuk, jenom Langoš už začíná být hodně otřepaný.. Pechlátovi přeji lva. Byl výborný! A Daniela Kolářová taky jela bomby. Oceňuji, že film působil jinak, nejsem cílovka, je to zřejmě určeno chlapům, pokud se jim líbilo, fajn. ()
Jakožto naprosto vhodná charakteristika tohoto škvárku se mi celou dobu projekce honily hlavou slova Mika Pattona, kterými na koncertech skupiny Faith No More obvykle uváděl plíseň Midlife crisis: „This one is for all with hemorrhoids tonight“. Prostě prvoplánově kýčovitá kokotinka o partičce hemoroiďáků, kteří dělají pičoviny, aby je tolik nebolely a aby je tolik nebolelo ani to, že s nimi dvacítky chtějí píchat už jen za prachy. Ovšem kokotinka, kterou se vcelku podařilo udržet mimo přitroublou trapnost tuzemské produkce pásových oparů, i mimo zoufalého prostituta Langmajera, a obsadit čtyřmi fajnovými, sympatickými opravdovými herci, tudíž vám to, kluci, to řitní krvácení, poruchy erekce ani zvětšující se temenní lysinu a kouty nijak zvlášť nezhorší. ()
Kde zohnali taký "slávny" ansámbl. Vo filme sa ocitla snáď polovica československej filmovej scény, v istých prípadoch kvalitnejšej, v iných prípadoch šlo len o hééérečky, ale každopádne sa divím, že niektorým známym hercom stálo za to ocitnúť sa tu len na pár sekúnd. Zrejme šlo o podporu režiséra. Celkovo ale film pobavil, ale mohol byť aj lepší. Komediálne prvky vyšli a na mnohých som sa veľmi zasmial, najmä u nahého Čermáka s pištoľou v ruke, to bola najlepšia scénka filmu. Ale príbehovo, dejovo, film naberal hĺbku, ale celkom to nedotiahol. Film nebol márny, ale akoby nekompletný. Dobrý rozjazd a potom v druhej polovici akoby došli nápady. ()
Bez přehánění úroveň "Líbáš jako" filmů. Přitom jít cestou čtyř postav, čtyř příběhu je vděčnou sázkou na jistotu ve smyslu aspoň něco trefit, vymyslet aspoň něco zajímavého, třeba jen u jedné postavy. V první hodině se chlapci mají svléknout na veřejnosti, ve druhé si zase budou hrát na yesmany. A z toho má asi pramenit humor, jak je veřejnost v nejnevhodnějších chvílích zaskočena nahým chlapem, chlapem v ženských šatech a hrou na pravdu, kdy všichni musí přiznat, co choulostivého ten den dělali. Celé je to bezostyšně schématické, v úplně každé scéně stokrát omleté, a pokud jste viděli něco z takových těch největších televizních shitů, tak i hrozně předvídatelné. Každé postavě je přidán určitý životní problém, aby si to hrálo na nějakou výpověď, všechny čtyři linky jsou samozřejmě naprosto banální a "vymyšlené" na první dobrou, jako když máte něco plácnout do pěti vteřin. V těžké konkurenci trapnosti patrně vítězí ten dojáček kolem Šampónova prozření, pět minut déle a dozvěděli bychom se, že ta Karlova s ním čeká. Jestli tam má jít o nějakou krizi čtyřicátníků, tak Hartl ji prokazuje naprosto brutálně, napsat a zrežírovat něco tak nezajímavého, neoriginálního, uslintaného a impotentního je fakt na sebevraždu. Odpouštím těm, které mám rád, že se jim tohle v režimu oddechovka naprosto o ničem mohlo líbit a oni mi naopak odpustí ten odpad v režimu film. Jediné, čím se tento snímek liší od běžného českého odpadu je ta znatelná půlhodina navíc a neobsazení nějakého z Polívků. ()
Patrik Hartl, podobně jako Radka Třeštíková, píše líbivé bestsellery. Nijak zvlášť o ničem nepřemýšlí, žije svou praxí ze Studia Dva, ví, co se líbí určitému druhu diváků. Vrství na sebe situace, kalkuluje s reakcemi na ně a je spokojený. Svou popularitu dokáže proměnit v obdobně líbivý film, ve kterém i tu poslední kliku ode dveří hrají herci zvučných jmen. Zahrát si v Hartlovi je důležité. Stejně jako v Třeštíkové (nebo v Havlíkovi). Příběh Prvoka, Šampóna, Tečky a Karla se odehrává v pražských reáliích, které diváci důvěrně znají. Znají také situace "starší syn bydlí se svou matkou", "otec od rodiny to nedává", "manželská nevěra" nebo "bojím se zodpovědnosti". Neznají ale nic jiného a proto například linka s drag vystoupením opisuje starý model - manžel vystupuje s covery Heidi Janků, není on náhodou gay a celý náš život lež? Zápletka vrcholí trapnou scénkou s prodavačkami, které mají problém s prodejem dámských šatů a s nesmyslným rizikovým těhotenstvím. Takto se podobné zápletky v rádoby humorném stylu psaly před lety, dnes už je to poněkud primitivní a poukazuje to maximálně na to, že Hartl už dlouho nevylezl z jeskyně. Celé je to falešné, stejně jako kolektivní předstírání novinářů, kteří se rozhodli schválně nepřipomínat, že předchozí Hartlův film Taková normální rodinka byl totální propadák. Ono by to totiž narušilo příběh autora, který se teď líbí. ()
Galerie (33)
Zajímavosti (27)
- Námět nejdříve Patrik Hartl zpracoval jako filmový scénář. Následně ho převedl do knižní podoby. Se scénářem pomáhala dramaturgyně Iva Jestřábová. (JT19)
- Bojové umění, které Tečka (Hynek Čermák) dělá i vyučuje, je ruská Systema. (Nathaniell)
Reklama