Část V (E05)

Jestliže v minulosti bylo k smíchu, že stormtroopeři nebyli schopní nikoho trefit a sami padali po zásazích do ramen a nohou, tak v tomto seriálu se neschopnost a nedůslednost šíří SW universem jako mor. Nejenže je problém někoho chytit, ale dokonce ani smrt už není, co bývala. Scenáristé svou tvůrčí neschopnost přenáší na postavy, které sice nechávají zabíjet...ale podle potřeby jim dají dar rozchodit cokoliv. Po této epizodě už nebude žádná smrt jistá a to ani rukou Vadera. Nic moc jsem nečekal, ale jsem zklamaný. Tím, jakou neúctu projevují tvůrci divákovi. Chow je na akční scény levá, scéna útoku byla chaotická změť laserových paprsků...to se dalo sledovat snad jen se svářečskou kuklou. Způsob jakým Obiš opět uprchl byl laciný, stejně jako bylo jednání Revy hloupé. Místní uslintávači budou bez sebe ze záběrů na Anakina a nějaký děj je zajímat nebude, ale za mě to byla jedna z nejhorších hraných seriálových epizod. Ano, můžete kostrbatě vysvětlovat, co a proč, ale v hloubi duše budete vědět, že vám láska k SW zatemnila rozum...že je to fakt sračkárna. (15.06.2022)

Flashbacky jsou esencí toho, čím tahle show měla být už od počátku – o konfliktu Obi-wana a Anakina, ne o redemption arcu Revy (a ano, souhlasím, to digitální omlazení by protentokrát fakt prospělo, ale to už je naprostá marginálie). Sice se mi líbila ta syrovost, jakou je pojatá ta nefalšovaná antagonistická osobnost Vadera, ale celému seriálu pořád něco chybí – což není moc dobrá vizitka. Tvůrci opět jedou na jistotu a mně fakt láme srdce, že ten lazy-writting a ta sterilní low-budget režie (paradoxně od nejbohatšího korporátu) celý zážitek tak extrémně kazí. Hodně tomu nadržuju, a to mě taky upřímně netěší. (15.06.2022)

Nostalgia hrá na plné obrátky a brnká po tej správnej strune.  Vaderrova síla sa konečne priblížila k neprekonateľnej scéne z Rogue One, a Ewan McGregor je proste Obiwan telom aj dušou. Jediná škoda tohto seriálu je počet jeho epizód. Piata epizóda ho konečne okorenila ako taký Slat Bae a ja len dúfam, že posledná epizóda to epicky zavŕši. Trocha ma mrzí nemožnosť komentovať jednotlivé komentáre tuna "skalných Star Wars fanúšikov" typu "Mohol by som dať štyri hviezdy, ale  keď vidím ten nevyužitý potenciál, na štvorku to nie je", alebo "Nostalgia tu funguje a vďaka nej nemám srdce dať dve hviezdy". Broooo! (15.06.2022)

Sice dávám plný počet, ale spíše z nostalgie. Věděl jsem, že se příběhový oblouk okolo Revy nějak vyvine a postava je nyní rázem zajímavější. Flashbacky potěšily, mladý Anakin taktéž, ale vrásky jsou zkrátka vidět a nepomůže ani digitální omlazování. Přesto to byla báječná scéna a epizodu jsem si nesmírně užil a byl celou dobu napnutý. Scénáristicky to ovšem stálo za pendrek, znovu všichni utekli Impériu přímo před nosem, z Vadera je opět vůl, ale už si zvykáme, ne? (15.06.2022)

Jedním z častých zkratkovitých rozhodnutí bývá moment, kdy v průběhu seriálu začne divák vytýkat díry v ději a nejasnosti, kdy je přitom jasné, že seriálu zbývá ještě nějaký čas a všechny ty nejasnosti a záhady se mohou časem smysluplně vysvětlit. U předposlední epizody Obi-Wana Kenobiho tak tomu v pár bodech je, semifinále ovšem přitom nepůsobí čistě jako damage control. Jedno skvělé rozhodnutí za všechny v rámci této epizody? Vsadit hned na začátku na zásadní flashback, rozsekat ho na několik pasáží a následně ho celý dovést do smysluplné pointy, který navíc dokáže zalepit jednu údajnou nedotaženost, která pramení už z původních Star Wars. Háček pochopitelně spočívá v tom, že ne všem fanouškům bude výsledek vyhovovat, finální rozuzlení této jedné stěžejní záhady ovšem více vypovídá o duchovním směru Jediů. A i díky tomu se dá v průběhu více a více pochybovat nad tím, co vlastně definuje pravého fanouška Star Wars. Mnoho elementů zůstává při starém. Z Dartha Vadera jde nadále ten pravý respekt, který by z něj jít měl (především ve dvou stěžejních momentech), Ewan McGregor dokáže charakter Obi-Wana Kenobiho prodat i při mlčení skrz pouhá gesta v obličeji a v režii Deborah Chow je tam pořád cítit ta pravá esence Star Wars. Akce je v případě 5. epizody ještě o poznání zajímavější a solidnější, klíčové je ovšem vyvrcholení s charakterním obloukem Revy.  S novým odhalením ohledně Revy se rázem objevuje tak trochu jiný pohled na Rozkaz 66, především se na ní dokládá, že si Obi-Wan Kenobi očividně vyčítá existenci Dartha Vadera, přitom sám v duši bojuje s tím, že by měl být Vader zavražděn. Přesně takové drama se dalo od seriálu očekávat a díky skvělému McGregorovi se to zoufalé rozpoložení skutečně dokáže naplno předvést.  Dva stěžejní souboje se světelným mečem mají prozatím nejlepší choreografii v rámci celé minisérie. Satisfakci dodává už jen Darth Vader, pro kterého je další souboj jen denním chlebem, zatímco jeho protivník se s ním utkává s pocitem toho největšího hněvu a touze po odplatě. Vader díky tomu pořád dokáže působit jako nezastavitelné zlo, největší sílu má ovšem moment, kdy si Vader uvědomí v čem pořád dělá tu zásadní chybu. Jedna stěžejní věta ve Star Wars: Nová naděje rázem dává naprostý smysl. V rámci páté epizody je výrazná poměrně hravá kamera, která v mnoha momentech nestojí na místě. Záběry z bitevní scény díky tomu působí věrohodně chaoticky, hodně tomu všemu napomáhá i nadále solidní soundtrack šikovné Natalie Holt. Stěžejní jsou ovšem jednotlivosti, které dokazují, že o Star Wars skutečně pořád pečují lidé, kteří je mají rádi. Platí to i o režisérce minisérie Deborah Chow, v jejich rukách minisérie Obi-Wan působí nadále povedeným způsobem, kdy jen stačí doufat, že finále nebude obřím zklamáním. Negativisti 1. kategorie si ovšem určitě něco najdou.... (15.06.2022)