Ženy na pokraji nervového zhroucení

Filmy Almodóvara zostávajú pre mňa záhadou. Existujú totiž dva póly akými sa na jeho tvorbu pozerám, buď mi film pripadá nemastný - neslaný, bez kúska vtipu s vedomím, že asi by som sa mal smiať. Na strane druhej sú diela, kde súhra okolností navodzuje smiech automaticky . Humor aj vkus sa síce veľmi rôznia, ale je naozaj zvláštne, že u jedného režiséra nefunguje rovnaký zmysel pre humor. (23.12.2014)

"That lady is dangerous." "No lady's dangerous if you know how to handle her."     Pedro Almodóvar je režisérom, ktorý dokáže vytvoriť umenie aj z takého prízemného žánru, akým je telenovela. Stačí mu namiešať ten jeho typický strelený humor ("Hello. I'm the mother of the notorious Crossroads Killer. When my son comes home after one of his famous crimes, his clothes are just filthy."), nejakú tú kriminálnu zápletku a spolu s výbornými hercami, hudbou a jeho výnimočným citom pre obrazové kompozície je potom výsledok zaručený. A takým je aj tento jeho prelomový film, zaradený medzi 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. Príbeh sa odohráva v takom dosť bizarnom svete, v ktorom ako zvyčajne vystupujú do popredia predovšetkým ženské postavy. Tou hlavnou je žena v strednom veku Pepa (výborná Carmen Maura), ktorá, ako taká hrdinka románu od Agatha Christie, pátra na vlastnú päsť po stratenom milencovi. Okrem nej je potom ten svet zaplnený všelijakými bizarnými postavami a postavičkami (dať dokopy do jedného páru Antonia Banderasa a Rossy de Palma, to chce poriadnu dávku zlomyseľnosti), medzi ktorými vládne taxikár s rozšírenými službami.     "I was a virgin this morning, but I don't think I am now." "Don't tell me one of these jerks..." "No. It was in my dream!" "Great! Actually, you've lost that hard look that virgins have. Virgins are awful." (31.12.2022)

Almodovar je zářivým příkladem jednoty v mnohosti. Jeho filmy jsou zaplněny jednotlivými ženami, každá z nich nese jednu stránku ženské povahy, a všechny dohromady tvoří jednu ženu, přesněji řečeno její podstatu. A tento neměnný vzorec je vždy předveden trochu jinak. Takže zde máme bláznivou komedii - a nebudete se nudit ani chviličku. (02.01.2009)

Slavná almodóvarovská klasika, která představila světu spletitý svět španělských černých komedií. Celek připomíná divadelní hru, odehrává se to ve velmi krátkém čase, všechny postavy se pořád vrací do jednoho bytu. A téma jsou samozřejmě vztahy, vztahy a zase vztahy. Mezi těmi výraznými ženskými můžeme najít i mladého Antonia Banderase, což samozřejmě (zpětně) pomohlo filmu udržet se mezi těmi nesmrtelnými, i když se doba změnila a dnešní generace nechápe, jaké trable prožívali lidi bez mobilních telefonů. (16.07.2022)

Většina filmů Pedra Almodóvara nese žánrovou nálepku komedie, drama. Vychází to z jeho snahy zprostředkovat divákovi odlehčenější verzi situací, které nám rozhodně nepřipadají vtipné...pokud je sami prožíváme. A protože je to vskutku skvělý pozorovatel mám za to, že nám ukazuje i mnoho ze španělského naturela. Jeho postavy a dialogy by podle mě nefungovaly tak dobře, pokud by se je někdo pokoušel zasadit třeba do Norska, nebo na Slovensko. Uvěřitelnost tohoto příběhu je tedy vymezena tím, jak Almodóvar vidí ženy a muže kolem sebe a jak vnímá jejich vztahy. Není v tom nic univerzálního, nic co by se vztahovalo na zbytek světa. Pokud na to přistoupíte a nebudete se rozptylovat tím, že vy by jste nic takového neudělali a že se ty ženy chovají divně, film si díky skvělým dialogům a Carmen Maura určitě užijete. Asi ne jako skvělou komedii, ale třeba jako vtipnou divadelní hru s výbornými herci. Ale je vysoce pravděpodobné, že se najde mnoho žen, které budou vysloveně nadšené. Protože jsou součástí Almodóvarova světa podivuhodných žen, které je tak těžké potkat v reálném životě. (09.02.2021)