Na černé listině

„Víš, co udělám? Zavolám ti zítra.“ - „Dávej na sebe pozor. Voda je plná žraloků.“ Upřímně řečeno, domníval jsem se, že i navzdory zvolenému (vážnému) tématu se zasměju podstatně víc. Ale z filmu častěji spíš mrazí. O Woodyho, který se vydává za úspěšného a neobyčejně plodného scenáristu, se může snímek bez obav opřít. Jenže i když válí před kamerou, je velká škoda, že není i za ní v pozici režiséra (nemluvě o scénáři…jak paradoxní zrovna u tohoto filmu). Že dialogy nejsou čistě jeho prací, pozná divák Allenových filmů docela rychle, „timing“, údernost ale i vtipnost nejsou na patřičné úrovni. U jediné opravdu vtipné hlášky s plaváním mám navíc silné podezření, že si ji tam Woody dodal sám (odpovídalo by to). A díky jisté události film pak ztratí jakoukoli, i kdyby jen částečně pohodovou atmosféru. A zbývají už jen satirické narážky, ve kterých je snímek naštěstí poměrně silný (závěrečné „odhalení“ pak navíc divákovi pomůže pochopit, proč film vlastně vznikl). Jen kdyby ten humor fungoval lépe…škoda, takhle dávám slušné 4*. (26.05.2019)

McCarthismus zachycený odlehčeně a prokládaný typicky allenovským pohledem na věc. Walter Bernstein ve scénáři promítl své vlastní zážitky z let padesátých, kdy on sám byl postižen "honem na komunisty" a napsal roli na tělo přímo Woodymu a proto se není co divit, že film vypadá skutečně jako kdyby byl celý (od atmosféry až po výběr hudby) vytvořen tímto zřejmě nejznámějším neurotikem. (25.07.2009)

Tohle skutečně nerežíroval a nenapsal Woody Allen? Vsadil bych se, že ano. Intelektuální, konverzační, vtipné...všechny atributy jeho typických komedií. Výborný humorný film s vážným obsahem. Je totiž zajímavé podívat se na padesátá léta 20. století jakoby z druhé strany a paušalizovat k úsudku, že tahle doba po skončení druhé světové války byla celospolečenským přituhnutím a jakousi normalizací režimů plošně, napříč panujícími diktáty. Šílenství mccarthysmu se sice nevyrovná běsnění nastupující lidově-demokratické vlády pracujícího lidu, ale klidným milníkem americké poválečné historie rozhodně také není...jak ukazuje třeba zrovna tenhle vynikající film (s obdobnou tématikou se můžete setkat kupříkladu ještě ve strhujícím černobílém dramatu George Clooneyho Dobrou noc a hodně štěstí či taktéž v komediálně laděném Darabontově Majesticu či praštěné komedii bratrů Coenů Ave, Caesar! a samozřejmě v životopisném dramatu Trumbo...) (13.07.2007)

Film Na Černé listině vůbec není špatný, ale přijde mě, že moc neřeší divákovu znalost amerického "honu na čarodejnice" v 50.letech. Z tohoto důvodu bych divákům, kteří nemají ani šajnu o tom co se tenkrát v USA dělo, doporučil před shlednutím tohoto snímku kouknout na vynikající počin mistra Clooneyho Dobrou noc a hodně štěstí, protože si myslím, že tenhle snímek a jeho nalehávost daleko víc vynikne, když se o daným tématu alespoň trošku něco ví. Jinak teda klobouk dolů jak inteligentně se tady podařilo zkombinovat humor a vážný téma. Opravdu nejednou mě tenhle hon na komunisty připomínal náš komunistický hon na nekomunisty a pěkně mě z toho mrazilo. Naprosto mě dostala poslední věta, co Woody pronesl při odchodu z výslechu, byla prostá, jasná, jednduchá, ale měla v sobě velkou sílu. (09.01.2012)

Válka je určitě lepší za studena, její nepsaná pravidla se dají snadněji obcházet, dopad na obyvatelstvo není tak fatální, plyne z ní více absurdních situací k hořkému pousmání a jak vidno, rozšiřuje i pracovní příležitosti... Zajímavý byl hodně podobný postup znepřátelených stran v boji proti vlastním občanům - způsob nátlaku a záludnost metod, vedoucích k nedobrovolné spolupráci - jako by se domluvily, jen reakce obětí se lišily, zatímco Američané se prohladověli k sebevraždám, našinec se samovzdělával u přikládání v kotelnách a čekal, až se to přežene. A právě v takové době se pohybuje náš malý hrdina, Woody Allen ♥, který si přilepšuje dobrými skutky pro scénáristy s levicovým škraloupem, čímž poučuje i baví zároveň a dokonce si najde čas i na lásku... Není to úplně ten Woody, jako ve svých filmech, ale jsem si jistá, že některé vlastní nápady do scénáře protlačil, za všechny: "Jde ti jen o úspěch!"... "To mi snad má jít o neúspěch?", nebo "Stačí jen jeden, co řekne NE!"... "A co mám dělat?"... "No být ten jeden!" :-) (22.04.2014)