Magická hlubina

Úvodní černobílou část a ještě docela hezkou chvíli poté jsem zažíval i pocity blízké katarzi, jenže tenhle film je trochu delší, než by býti měl (asi tak třikrát), konkrétně ke konci jsou ty scény ponořování a vynořování neustále o tomtéž a dokola, někdy i dost zmateně natočené, možná jsem se měl podívat raději na sestříhanou verzi. Ale i obsahově pak snímek ztrácí, zvláště v romantických okamžicích, které potom zabírají většinu filmu. K vizuálnímu zážitku se pak Besson obrací až na konci u vodního stropu. Hudba Erica Serry se mi zatím nikdy nelíbila a výjimka se nekoná ani tentokrát, těžko i říct, jestli se sem vůbec ta osmdesátková pachuť, která z jeho díla přímo stříká, hodí, snad ale i ano. Každopádně i tak je pro mě Magická hlubina důležitým filmem a to především proto, že jsem fanouškem potápění (a to zejména toho volného, s dýchacím přístrojem je to sice nádherné taky, ale nemám v něm ten pocit přirozenosti - mno a taky je to mnohem dražší, že) a přímo fanatikem do zadržování dechu. Takže jestli jste si všimli, že moje komentáře postupně chudnou na kvalitě, víte, kde hledat příčinu. (04.01.2009)

Je zajímavé sledovat cestu tvůrce, který byl v 80. letech považován za úkaz a dnes už si nikdo není příliš jistý tím, zda důvěra v něj vložena byla zklamáním nebo jen přehraným očekáváním. Buď jak buď, dnes už je to kus historie a ten french touch v podání Bessona není zdaleka tak poutavý jako kdysi. Nicméně s odstupem času je poměrně zajímavé sledovat tehdejší hvězdičku Rosannu Arquette ve velmi přirozené roli (pamatuje na ty její drzé nehezké holky?), Jeana-Marca Barra (kterého jinak vnímám jen u von Triera) a Rena, o kterém nikdy nevím, co si mám myslet (jsou ty jeho pózy ještě dneska cool)? (16.06.2017)

" Ak chceš stretnúť morské víly, musíš ísť až na dno. Musíš tam čakať a rozhodnúť sa pre ne umrieť. Až potom sa ukážu. A ak bude tvoja láska k nim skutočne úprimná,vezmú ťa navždy so sebou. " Najlepší Bessonov film . Obrovský vizuálny, akustický ale najmä emocionálny zážitok vo filme o človeku - rybe (alebo skôr delfínovi ? ) . Životná úloha Barra a R. Arquette. Jean Reno ako vždy skvelý v úlohe talianskeho narcisa, ktorý pochopí, že "tam dolu je to omnoho krajšie" . Film o tom, že ženy nie sú pre nás vždy to najpodstatnejšie :-) - a že tie chytrejšie to aj pochopia a budú nás milovať aj tak. Ak máte možnosť, pozrite si director´s cut je tam mnoho scén, ktoré úžasne dokresľujú charaktery a vzťahy medzi nimi - napr. ako Jacques po sexe s Joannou pláva celú noc v mori s delfínicou (žehlí neveru moru), valčík Enza a Jacquesa v magickej hlbočine a ďalšie. AD POMO a Tsunami - chlapci , toto vzniklo v 88 a na svoju dobu to proste BOL film, ktorý patril do kín. Verím, že keby to Luc robil dnes bolo by to ešte väčšie vizuálne žrádlo ale mne sa to páči také aké to je. 10/10 TOP 10 / 2 (05.07.2004)

Naprosto nicneříkající film, jehož smysl (pokud nějakej měl) mi uniknul. Jean-Marc Barr mi přišel jak zhulenej, i když to bylo možná tim, že jeho postava byla úplně divná. Jean Reno mě tradičně potěšil, to samý platí i o Rosanně Arquette. Hlavně kvůli těm dvěma jsem to dokoukal. Líbil se mi ještě soundtrack. Jinak ovšem nic moc. Od filmu, kterej tady má 85%, jsem čekal mnohem víc. (16.12.2013)

Baví mě Bessonovy výtvory. Specifikem tohoto je mimořádně povedená audiovizuální poezie popisující lásku k moři tak silnou, že je až silnější než touha žít. Nejlepším hercem je zde podle mě Reno, který se opět zabydlel v typu sobě oblíbeném - drsném chlapíkovi se svérázným smyslem pro humor. A pak už jsou to samé krásné záběry nad i pod hladinou, meditativní hudba, delfíni a příběh o přátelsví a citech různých odstínů a typů. (01.07.2005)