Vyšinutý

Jednoduše poctivý, přímočarý a překvapivě i docela brutální napínák, kde jsou legrační připomínky mnoha hodnotitelů stran strašlivých nelogičností bez jediného příkladu. Za mě hlavní hrdinka zejména ZAVOLALA policajty hned, jakmile to bylo nutné a možné a spousta věcí se dá schovat za vyřčenou premisu, že americká policie má opravdu VELKÝ podstav.  Což je natvrdlému divákovi připomenuto minimálně ještě  jednou, když policie nemůže přijet oznamovatelce na pomoc, poněvadž je vytížena hromadnou nehodou, jenž se právě odehrála.  Bezejmenný vrah  je pak mnohem lepší než zdlouhavé vysvětlování jeho osobních motivů. Ve vyprávění (sdělení) o zvyšujícím se násilí ve společnosti je taková persona zkrátka působivější než citlivý psychologický profil nešťastného muže.  Bezskrupulóznost a absence zábran Croweova magora pak působí  autentičtěji a za sebe si říkám, že byste si zřejmě měli od teď dávat pozor, na koho troubíte, taky bych mohl být za volantem já... Srovnání s Volným pádem pak zcela na místě, povedená variace na totéž, jen zde holt více symbolická. Proč vlastně ne za plný počet? (24.09.2022)

Na Vyšinutém mě nejvíc bavilo sledovat Russella Crowea a jeho snahu nehrát zbytečně moc dobře, aby nebylo vidět, jak zbytek filmu stojí za prd. Většinou se mu to daří, ačkoliv v pár scénách je evidentní, že se musí hodně držet na uzdě. Jinak tu ale fakt stěží nacházím něco, kvůli čemuž bych mohl tuhle thrillerovou rutinu komukoliv doporučit. Akční scény a honičky jsou natočené bez nápadu, vedlejší postavy jen lehce načrtnuté a těch devadesát minut se zatraceně táhne. Díky sestřihu z reálných událostí, který nám tvůrci pustí spolu s úvodními titulky je navíc očividné, že Vyšinutý by strašně rád byl nejen thrillerem, ale i komentářem k současné stresem prolezlé Americe. A na to je bohužel moc jednoduchý a nezábavný. Popravdě kdyby v tom nehrál Russell Crowe, nevěřím, že by se ten film dostal do kin. A vlastně ani nevěřím, že by někoho zaujal. Nemá čím. (08.09.2020)

„To bolo síce úprimné, ale stále nie ospravedlnenie.“ No, tu sa bohužiaľ nedajú ktovieako prižmurovať oči, toto je naozaj len solídna jednohubka s monštruóznym (vyložte si to ako chcete) Russellom Croweom. Slávneho Austrálčana po tomto filme ženy určite milovať nebudú, ale zas ako správne podotkla moja pani manželka, asi mu na tom ani nezáleží. Tak či onak to Gladiátor dal na veľmi solídnej psychoúrovni. Preto zamrzí nie príliš správne vybratá ústredná hrdinka, ktorá pravdupovediac nie je príliš sympatická. Najviac mi ale prišlo ako veľká škoda to, že scenárista si dal málo záležať, vinou čoho som si každých 10 minút vravel „no moment a prečo neurobila toto“ alebo „čože, prečo namiesto toho neurobil tamto?“ (nebudem spoilerovať, ale pri pozeraní si na mňa určite spomeniete). Každopádne sa priznám (ale to sa mi nikdy nesplní), že by som si na túto tému (samozrejme s vracajúcim sa Croweom) veľmi rád predstavil sériu typu Piatok 13, v ktorej by sa šialený antagonista vracal zas a znova po štýle Jasona alebo Maniac Copa. (04.11.2020)

Ryze středoproudový, předvídatelný a nenápaditý soft thriller sice s dobrým námětem, ale se za vlasy notně přitaženým a zároveň banálním scénářem a s otravně plochými postavami: statečná matka bojovnice a statečný přechytralý synek, kteří "to společně zvládnou", tak tyhle hollywoodské archetypy i šablony už mi vrchovatě lezou krkem. Za zmínku stojí aspoň vyžraný dýchavičný prasoň Crowe, kterého jinak moc nemusím, ale který mě coby "chlápek s přeteklým kýblem nervů" docela bavil. A poučení pro diváky? Nikdy nevíš na koho narazíš, takže si dvakrát rozmyslete, než na někoho na křižovatce zatroubíte, vy bastardi. (25.10.2020)

Akční road thriller o narušeném chlapovi, který nemá co ztratit, a tak se rozhodne na své konečné cestě zničit život řidičce, která jej v zácpě vytroubila. Skoro až do konce našlapaná jízda plná překvapení a moje tepovka skákala jak na horské dráze, protože budování napětí je jednou z největších předností filmu. I když se Unhinged nevyvaroval pár klišé, místy se postavy chovaly hloupě a ne vždy byly dialogy úplně vyšperkované, přesto se zde objevily hodně nečekané, kvalitní a zapamatovatelné momenty, body count byl slušný, bouraček víc jak v Kobra 11 a vraždami a násilím se celkově nešetřilo (mlátičky tlustá gorila vs. hlavní herečka byly dost drsné a filmaři se nebáli ji dát nějaké ty kopance a pěsti, a to se často nevidí). Caren Pistorius byla příjemná změna oproti mainstream hollywoodským herečkám a Russel Crowe se nám posledních pár let nepozorovaně ládoval cheeseburgrama a pivkem a hezky nám zfotrovatěl, ale role sadistického psychopata se zhostil nádherně a já mu za výkon doslova tleskám. Ve výsledku je to nervydrásající thriller oživující mrtvé kinosály, který se až moc okatě snaží kritizovat současnou dobu, lidi závislé na mobilech a rostoucí agresi za volantem, ale s přivřeným okem má vlastně pravdu a prostě se na něj dobře dívá. I přes nedostatky je to jeden z těch filmů, které si člověk rád pustí znovu. (18.09.2020)