Hra na oliheň

Budu nosit dříví do lesa a slzy do korejského dramatu, ale začnu s tím, že tenhle film má fakt úžasný vizuál. Někdy je to "wow" hned, někdy jsem si i zpětně říkal, jak krásný to všechno je a jak to dobře vyjadřuje náladu jednotlivých epizodek. Pro mě osobně jsou hodně kontroverzní postavy. Na jednu stranu mě bavilo po zhlídnutí seriálu sledovat různé rozhovory s herci, ale na druhou stranu jsou ty jejich postavy dost jednorozměrné (někdy i dvou, abych neškudlil). Jsou to dost stylizované typy, takže mi seriál často přišel jako spíš nějaká hraná verze anime. Vyniká mezi nimi hlavní hrdina, který je i nejlépe zahraný (ale to možná i proto, že má co hrát) a není úplně tak jednoduchou postavou - však taky herce při čtení scénáře šokovalo, že v jedné vyhrocené scéně na konci není 100% dobrák. Holt je zvyklý na korejská dramata, kde je všechno jasně vymezené. Což mě tolik nebaví, obzvlášť pokud jde o vážnější a delší záležitost. Jinak i když to samozřejmě není poprvé, co někdo bojuje na život a na smrt v nějaké soutěži, tak celkově působí seriál dost originálně. Oproti ale některým "battle royale" filmů jsou tu smrti docela drsné. Násilí tu není "cool". Příběh je fajn, ale je trochu natahovaný a občas se narazí na nějaký ten korejský patos. Není to však hrůza. Sice jsem seriál nehltal a koukal na něho docela dlouho, ale musím říct, že jsem se u něho celkově skvěle bavil a užil si ho. Navíc hodně věcí, které seriálu vyčítám, byl i účel, takže trochu přimhouřím oko. (8/10) (26.02.2022)

Tenhle žánr mám hodně rád, ačkoliv je to vlastně pořád o tom samém. Rozdíl mezi Squid Game a Dlouhým pochodem od S. Kinga (R. Bachmana) z roku 1979 je jen v detailech. A těch přirovnání se dá vymyslet asi tak sto (Survivor, Battle Royal, Experiment Belko, Krvavá nevěsta, Hunger Games, Running Man, Saw atd.). Na Squid Game velmi oceňuji právě tu snahu o sociální drama, které sice nejde do nějaké hloubky, ale celek dělá důvěryhodnějším a pochopitelnějším. Celkové technické zpracování je perfektní, všechna střelba i boje jsou dokonale důvěryhodné a přirozené a o to působivější, narozdíl od nesmyslů, které se dělají za velkou louží. Všechny postavy s výjimkou té hlavní jsou skvělé. Ta hlavní je šílená, ale jsou to prostě Korejci, ti se asi tolik netrápí tím, že hlavnímu hrdinovi se fandit nedá. Aspoň jsem mohl fandit všem ostatním. Dynamika vztahů skupiny soutěžících je výborná. Soutěže zpracovány skvěle. Vizuální zpracování všeho je dechberoucí a vryje se podle mě na celý život. Použití vážné hudby se moc povedlo a opravdu jsem netušil, že začnu vnímat Straussův Modrý Dunaj tak, že "teď se bude umírat". Mnohem lepší, než to mít spojené s nějakým pitomým novoročním koncertem nebo nedejbože Vesmírnou Odyseou :-). A i originální hudba (zejména ty staccato sbory) je super. Po příchodu VIP se bohužel trošku ze seriálu vytratila mysterióznost. Dále mě mrzelo podvádění ze strany pořadatelů, například jedno osudové zhasnutí (kecy o tom, že mají všichni stejné podmínky a je to fér, byly tudíž jen kecy) nebo lhaní o tom, že  vlastně všichni věděli, do čeho jdou. Od druhé soutěže ano, ale ti v té první k tomu přišli jako slepí k houslím. A vůbec mě bohužel neoslnilo závěrečné šokující odhalení, protože prostě k tomu seriál nedal ani jednu indicii. Když koukáte na Šestý smysl, Obvyklé podezřelé nebo Prvotní strach podruhé, žasnete nad tím, jak to, že vám to poprvé nedošlo. Tady tomu ale nenasvědčuje vůbec nic. 4,4* (01.12.2021)

Nakonec jsem moc rád, že jsem to nezabalil v průběhu prvního dílu, jak to mívám poslední dobou hodně ve zvyku a seriál dokoukal pěkně až do konce. Jak tady píše někdo správně pode mnou, civilní život je nuda. Jakmile se to však celé překulí na ostrov tam a zpět a zase zpátky, dostane to celé ten správný vražedný drajv, jak jde po sobě jedno kolo za druhým. A k tomu ta úžasná korejština, kterou jsem už roky neslyšel a je rázem vymalováno. I přes předvídatelný a lehce otevřený závěr za mě solidní čtyři hvězdy. (28.09.2021)

Nebudu ohrnovat nos nad tím že to je Xtá variace na populární antikapitalistickou alegorii - není náhoda, že je ten námět tak populární, je zkrátka zábavný a velmi vděčný. Mrzí mě jen nevyrovnanost - chvílemi jsem si při sledování říkal, jak chytře je něco rozvedeno, abych o chvíli později kroutil hlavou nad doslovností nebo zmatečností jiného motivu (a upřímně řečeno si myslím, že ačkoliv je SG skvělá na takové té tezovité rovině kritizující kapitalizmus jako celek, velmi nejasno má ohledně kritiky individuální role v celém procesu a v tomhle ohledu utíká k těm nejpovrchnějším zkratkám upřednostňujícím dojímavost nad sdělením). Rozhodně ale chápu, proč je tenhle seriál světovým fenoménem. Vnáší do mainstreamu asijský mix, který je tím lákavější pro méně zkušené (a mladé) diváky, kteří při sledování nebudou vycházet z údivu, že něco může být tak hluboké a promyšlené, protože nikdy nic podobného neviděli. To nemyslím vůbec jako urážku - Squid Game je perfektní Událost, kterou můžou sdílet prakticky všichni konzumenti popkultury, což je svým způsobem vzrušující. Jasně, mohlo to být promyšlenější, doladěnější, možná i trochu svižnější, ale to tolik nevadí. Monologování v posledním dílu už sice přechytřelé monologování věcí, které bychom měli dávno chápat, sice natahovalo strunu trpělivosti, ale nepraskla. 3 a 1/2 (07.10.2021)

"Hráč, který odmítne hrát, bude vyřazen." Já jsem poměrně hravej týpek, protože kdo si hraje nezlobí, ale Oliheň není úplně pro mě. Já totiž nikomu nic nedlužím, po obří kouli plný bankovek netoužím a vlastním ještě zbytky nějakýho charakteru, takže bych byl jen potrava pro nějakýho zmrda, kterejma se to v seriálu jenom hemží. Necejtil jsem se tam zkrátka dobře a ve finále jsem ani neměl žádnýho favorita, kterýmu bych přál vyřazení víc, než tomu druhýmu. Mně se totiž líbily jen hry a hráč 067. No jo, vždycky jsem měl slabost pro divný holky. Ono se teda hrálo opravdu hodně a byla to solidní řezničina, ale vsichni ti V.I.P. mě nebavili, převlíkacímu detektivovi jsem nevěřil a matematicky mi to taky úplně nesedělo. (25.10.2021)