Brutální Nikita

Luc Besson. Muž mnoha tváří. Dokáže naprosto zklamat strašným scénářem(poslední dobou stále), ale jindy dokáže posadit všechny do sedadla v kině takovým způsobem, že vás musí vyhánět až stará uklízečka v kině. Od začátku se vás Brutální Nikita snaží chytit a nepustit. Na začátku jde o lehce zdrogovanou slečnu, která neodmítne možnost vystřelit si párkrát z pořádného kanónu. Postupem času se uklidňuje a končí jako přemýšlivá, křehká a brutální žena. Luc Besson nic nenechal náhodě a k filmu přizval své oblíbence ať už hudebního mága Erica Sierru a nebo svého milovaného Jeana Rena. Ten hraje postavu, která je na plátně pár minut, ale i za tu chvíli si získá váš obdiv a to myslím smrtelně vážně. Postava Viktora čističe je perfektní. Chladná, vraždící, geniální a přitom bez myšlenek. Nikita v celém filmu prochází různými stavy ať už od skoro psychicky zničené narkomanky až po ženu co má snoubence a nechce vraždit. Bohužel Nikita, která je na jednu stranu určitě velké plus filmu a je výborně a věrně zahraná, je také největší mínus. Její neprofesionální přístup k akcím na které je poslána a její fyzický stav chvílemi překáží. Každý kdo viděl seriálovou Brutální blondýnu Petu Wilson bude filmovou Nikitou zklamán. Nejen krásou (Peta vyhrává na celé čáře), ale i přístupem, který je u Pety rozhodně profesionálnější a brutálnější. Konec, jak už je u Luca částé, je velmi působivý a přesně trefený. Luc Besson je mistr režisér, ale i perfektně umí odhadnout do jaké míry může zajít a kde má své hranice. Magická hlubina, Brutální Nikita a Leon. To jsou tři koruny krále Francouzského filmu. Jen jedno takové rejpnutí. Akční scény mi přišli v Leonovi úchvatnější :), ale to je maličkost. Nikita je skvělý mix dramatu s akcí a patří k tomu základnímu co by milovník takovýchto filmů měl vidět. (18.02.2005)

Myslím, že Brutální Nikita mi přivodila jeden z největších hudebních šoků vůbec:) Jakmile jsem uslyšela první melodii, následovalo to největší WTF? vůbec. Mé smysly byly rozhozené ještě nějakou dobu, a pak postupně s každou následující skladbou začala má mysl přijímat ten fakt, následovalo kruté prozření, že všechno, čemu jsem dosud věřila a co jsem považovala za hudební mistrovství, byla jen velká iluze a lež. Vysvětlím. Jako fanynka Divokého anděla si pamatuju každý hudební tón, který v tomto seriálu zazněl. Až dosud jsem hudbu v této telenovele považovala za jednu z těch nejlepších (nejen) seriálových vůbec. Nebýt Brutální Nikity, asi bych nezjistila, že všechny ty úžasné melodie, které tam zazněly, byly jen (sprostě?) vykradené z tohoto filmu. Nevím, jak je možné, že jim to někdo povolil, nebo jestli tam mají jiné zákony. Každopádně, Brutální Nikita je mistrovským snímkem, který není možná tak brutální a akční, jak by někteří od podobného filmu čekali, zato nabízí spíše civilnější a klidnější průběh děje, vlastně velmi přesně odpovídající tomu, že ústřední hrdinkou je ženská postava. Jedná se v podstatě o klasickou kriminálku zahalenou do "ženského" kabátku:) Anne Parillaud je v roli Nikity skvělá a připomínala mi Millu Jovovich v Pátém elementu. Zajisté všechny potěší Jean Reno coby Viktor "Čistič", který se tímto svým krátkým "vystoupením" již připravoval na svého fenomenálního Leona. Také se mi zalíbil fešný Francouz Jean-Hugues Anglade, od něhož jsem stále čekala nějakou levárnu, a o to víc jsem byla potěšena, když žádná nenastala. Já jsem divácky uspokojená:) (20.04.2013)

Dnes již kultovní snímek Luca Bessona (v nejlepších letech a formě) s životní rolí Anne Parillaud coby Nikity (femme fatale, drsnou nájemnou vražedkyní s křehkou duší malé holčičky), stylovou doprovodnou hudbou Erica Serry (dvorního to Bessonova skladatele) a "tak trochu" jiným druhem deratizéra v podobě J. Rena (coby Viktora Čističe), který touto miniroličkou nakopl svou hvězdnou kariéru. Nutno podotknout, že zcela po právu. Luc Besson se nikdy moc nepáral s podrobným rozkrytím psychologie jednotlivých postav, pouze je "načrtl", přičemž důraz v drtivé většině případů kladl na akci samotnou a atmosféru jako takovou. Zde se mu navíc podařil husarský kousek a to sice vkusně namýchat lahodný koktejl obého. Od každého přidal tu správnou ingredienci. Nikita je snímek, mířící nejkratší možnou cestou, bez zbytečných "ozdobných kudrlinek a serepetiček ve prospěch scénáře", (sloužících tak max pro divákovo rušení ze soustředení) k neodvratnému finále, které ale oko divákovo potěší a který JÁ si pustím kdykoliv, kdekoliv a NIKDY mi nezestárne a nezevšední. Na plnou palbu to v mém případě není, protože http://www.csfd.cz/film/773-leon/, nicméně 90% je naprosto zasloužených. (11.08.2011)

Je mi nad Slnko jasné, že Nikita je štvor a nie päťhviezdičkový film, akým dlhé roky u mňa bola. Napriek tomu, že v ňom Anne Parillaud (jedna z bývalej topky) a tomu, že si chránim svoje právo na nezávislé hodnotenia. Nikitu (odmietam ten stupídny prívlastok) som si pozrel ako dôverne známy film, aby som si opätovne vychutnal kľúčové scény a Parillaudovej stvárnenie Nikity, ako produktu ulice a doby. Ale tiež kultového čističa a "profesionála s ľudskou tvárou" v podaní Tchéky Karyu. Nikita nie je ani zďaleka dokonalým filmom. Ale je tiež pravda, že časť "dokonalých" filmov ma zanecháva pri ich projekcii dokonalo chladným. (10.04.2013)

Objektivně sice za čtyři, ale z nostalgie dávám pět. Vynikající Bessonova francouzská krimi, která strčí do kapsy většinu podobných amerických. Anne Parillaud je typově dokonalá, jako punkerka i jako agentka. A strašně rád vzpomínám na mé bezvýhradné okouzlení postavou "čističe" Victora, byla to kdysi dávno láska na první pohled. Hrozně mě bavilo představovat si jeho "civilní" život - jak mlčky a nehybně sedí doma v křesle, v tichém, tmavém a poloprázdném bytě, v kabátě, klobouku a s černými brýlemi, strnule kouká do zdi a čeká, až zazvoní telefon, v němž mu dutý a bezbarvý hlas sdělí pokyny k další misi, k další práci, která jediná dává jeho životu smysl... (10.05.2013)